Ne každý, kdo mi říká Pane, Pane...

Napoprvé jsem ho četl jako zábavu. Až když jsem se k jeho knihám začal vracet, začal jsem si všímat myšlenek zakuklených v těch fantasy příbězích. A každé další čtení mi jich odhalovalo víc a víc.
Vlastně mě k tomu přivedli právě "Malí bohové", protože z nich ty dvě roviny čouhají asi nejvíc. První rovinou je příběh a druhou docela složité uvažování o náboženství, víře a tak podobně.

Když jsem studoval, dal jsem si jako povinně volitelné předměty religionistiku a kanonické právo. A dobře jsem udělal. Přednášel nám to teolog a právník dr. Antonín Hrdina (dnes profesor). Brával mě po přednášce sebou do Prahy autem a já na ty společné cesty strašně rád vzpomínám. Diskutovali jsme vášnivě, někdy se hádali a párkrát na sebe i řvali, protože já už v té době byl (a jsem) cca ateista a na leccos jsem měl a mám hodně kritický názor. Ale vzájemně jsme se respektovali a to hádání bylo docela přátelské. Jestli to dalo něco jemu, to nevím, ale mne to obohatilo co do schopnosti trpělivě vyslechnout úplně opačný názor a nesnažit se ho za každou cenu přeargumentovat. A to i když VÍM, že pravdu mám já.

Kdy ti dojde, že ne každý je jako ty ?
V osmdesátiosmi ?
No..... a nebude to příliš pozdě, Leošku ?

Není nad to, vidět to na vlastní oči. A nebýt při tom jen za turistu, který často vidí jen to, co turisté obvykle vidět chtějí.
Já už se tam potřetí v životě nedostanu, přestože jsem se 2005 ujišťoval, že se tam chci za 10 roků podívat znova, jak to dopadlo.
Už jsem to tu myslím psal, byl jsem 2x, 140km od Moskvy. Poprvé v roce 1985 a podruhé s odstupem neuvěřitelných 20 let. Byli jsme úplně jak očarovaní, plusmínus ta stejná parta z osmdesátek, ale už pod štítem jiné, ze státní na soukromou transformované "firmy". Byla tam výhoda toho, že ta bývalá státní, byla v místě i kraji velmi dobře zapsaná. Jako československý státní celek a možná i jako parta, jen jako obyčejní fachmani. Některým věcem se napohled ani nechtělo věřit a pokaždé, když jsme odlétali, tak jsme litovali toho, že to uběhlo tak rychle, tam čas frčí tak, jak nikde na světě.
Člověk časem hrozně zpohodlní, to bude ten důvod, proč se tam potřetí už nepodívám. Ale vím o té zemi své. Dneska už vím, že žádný z idiotů, co tam nikdy nebyli, natož tak některý z řad motivovaných novinářů, mě rozhodně nepřesvědčí o opaku - byť to někteří dělají velmi sofistikovaně. Vím, co jsem viděl a hlavně s místními lidmi zažil. Ta možnost osobního poznání a pozdějšího porovnávání s čímkoliv, je prostě nenahraditelná.
Co mi tak úplně nejde do hlavy, tak je motivace některých těch pisálků. Peníze to nejsou, to je něco mnohem víc.

Vy a ostatní bloggeři/přispěvatelé zpravidla píšete proto, abyste přinesli zajímavé informace, vyjádřili názor nebo nastolili téma k diskusi.
Kdežto tady soudruh s proměnlivým identifikátorem, teď zrovna "Svět podle Putina", píše proto, aby nasral, nemá jiný cíl.

Neklade si velké úkoly. Stačí mu málo, je skromný.

Jop, říká se tomu poverty porn: Najdi v zemi největší zabídačenou prdel, natoč dokument, a prezentuj "Takhle vypadá i celý zbytek země, koukněte! Taková bída! Jen pár korun měsíčně/ročně/denně pomůže 1/5/20/1000 dětí/lidí/otroků této země".

Že Vám to ale zvedlo mandle! Go east pan vidlák, go east :-)

Inu kupodivo ani ze Sokolova se do Ruska nikdo nehrne. Tam totiž zdegenerovaní pravdoláskaři plyn zavedli.

Já vím, máte to těžké. Hluboko v srdci cítíte, že Rusko je nějakým způsobem lepší a všichni mu křivdí ... a pak někdo začne votravovat s fakty, kteří rusové vidí za humny v EU. Co s tím? Musíte mít pevnou víru a nad fakta se povznést :-)

Ladislav Větvička dopadne myslím podobně, jako Vladimír Mišík.
Tomu taky šéfové kulturní fronty, v té celonárodní frontě tak dlouho cenzurovali texty, až ho "preventivně" zakázali úplně.
Soudruzi totiž nevěděli, co pan Mišík těmi svými texty chce říci, nerozuměli tomu, tak to zakázali.
Pan Větvička to má úplně stejně. On totiž dneska každý větší web, má svého bangu. A když chlapa na špinavou práci nemá, navíc i nechává slovo téměř všem, tak je automaticky podezřelý.
Mě by vážně docela zajímalo, jak a čím administrace, resp. přirozeně tupý banga, zdůvodňuje stahování Větvičkových textů z hlavní strany.
Vždycky jsem si myslel, že takový "univerzální bič" na všecky a na všecko, nemůže snad ani existovat, bylo by to příliš složité.
Evidentně existuje, jen jsem se ještě nikde nedočetl o tom, jak vypadá.