Sakra proč?

Babiš dopadne jak Al Capone,nachytali ho na to nejmenším podvodu.
Jako min.financí,jako premiér v těch dotacích neudělal pořádek,proč asi.
To nejsou jen dotace,ale také akcie na doručitele,fiktivní a.s.danění v daňových rájích.

Kdysi jsem se účastnil organizování veletrhů v zahraniční, byly to veletrhy tzv. se státní účastí, kdy organizací veletrhů bylo pověřeno Ministerstvo průmyslu a obchodu. Bylo možno získat dotaci na účast firmy ve stánku České republiky, ale jen za předpokladu, že jste byli malá (a dnes už nevím, jestli i střední firma), a abyste sehnal dost zájemců o účast na této státní akci, protože to MPO muselo také vykazovat nějakou činnost na podporu českých podniků, tak jste těm velkým firmám, které neměli nárok na dotaci, zkrátka poradili. Nemáte náhodou nějakou svou dceřinou firmu, která vyhovuje tomu pravidlu, že to musí být firma do ... počtu zaměstnanců, přihlaste se jejím jménem, dostanete dotaci a pak tam jeďte pod svým vlastním jménem. Takový drobný podvod, se kterým nikdo žádný problém nedělalo. Proto říkám, jedná se o politicky motivovaný proces proti Babišovi.

a to se nedělá!

fčera se přiznala

https://neviditelnypes.lidovky.cz/politika/volby-kdyby-neco-zrusime-je…

https://youtu.be/lsbvM7WEh9Q

Ty vole, vidláku. O tom, že je Bureš fakt podnikatelský prase, který se neštítí absolutně ničeho v honbě za penízky, to všichni víme. Pokud ho odstíhají a klepnou přes prsty aspoň za ten blbej čapák, jen dobře. Už si ta kurva myslela, že může fakt všechno. Hele, Al Capona taky zavřeli za kundovinu. Bylo to tenkrát snad špatně?

FUJ, HNUJ, STOKA, ABSOLUTNÍ PROLHANÝ PAKO!

Jaderná Ukrajina: V obavách z údajné ruské hrozby svět přehlíží skutečné nebezpečí.
Olga Sucharevská, bývalá ukrajinská diplomatka, 6. ledna 2015, přeloženo z "Internationalist 360°"
V loňském roce západní média a vysoce postavení politici aktivně diskutovali o možnosti použití atomových zbraní ruskými vojsky na Ukrajině. Objevily se dokonce spekulace o pravděpodobnosti vypuknutí jaderné války. Lze však říci, že riziko je pravděpodobně mnohem vyšší na druhé straně barikády.

Atomová historie Ukrajiny
Ukrajina byla jaderným státem i po rozpadu SSSR, kdy v zemi zůstalo 1 700 aktivních atomových hlavic. Její tehdejší politici měli dostatek rozvahy, aby se tohoto statusu vzdali. Zbraně byly pod mezinárodní kontrolou odvezeny do Ruska a jejich nosiče byly zničeny. Ukrajinská raketová sila, s výjimkou jednoho, které je nyní muzeem nedaleko Kyjeva, byla vyhozena do povětří, zatímco její strategické bombardéry schopné nést jaderné zbraně byly buď převezeny do Ruska, nebo zničeny.
Navzdory tomu na Ukrajině stále působilo mnoho jaderných odborníků, neboť výzkum jaderného štěpení probíhal v Charkově již od 30. let 20. století. Kromě toho bylo v sovětských letech na Ukrajině postaveno pět jaderných elektráren: Záporožská, Rovenská, Chmelnická a Jihoukrajinská a také nechvalně proslulý Černobyl, kde při havárii elektrárenského bloku došlo k výbuchu, který vyvrhl radioaktivní spad do celé Evropy.
Kromě toho se uran těží na ložisku v ukrajinské Kirovogradské oblasti a obohacuje se v závodě ve městě Želtye Vody. V roce 2010 se ve spolupráci s ruským Rosatomem plánovala výstavba závodu na Ukrajině, který by vyráběl palivo pro jaderné elektrárny. Od těchto plánů však bylo upuštěno po převratu na Majdanu v roce 2014, kdy země zaujala vůči Rusku nepřátelský postoj.
V současné době zůstávají pod kontrolou Ukrajiny tři z pěti původních jaderných elektráren. Černobyl, který vyráběl elektřinu i po havárii v roce 1986, byl definitivně odstaven v roce 2020, zatímco Záporoží, největší jadernou elektrárnu v Evropě, od loňského roku střeží ruské jednotky. V současné době ji provozuje Rosatom, ale elektřinu nevyrábí, a to především z bezpečnostních důvodů. Důvodem jsou pravidelné raketové a dělostřelecké útoky ukrajinských jednotek, které poškodily řadu pomocných zařízení.

Tlak na znovuzískání jaderných zbraní
Je třeba poznamenat, že ne všichni na Ukrajině byli rádi, že se země vzdala svých jaderných zbraní. Ukrajinští politici často neskrývali, že jejich sen o znovuzískání jaderných zbraní nesouvisí ani tak s bezpečností jejich země, jako spíše s touhou diktovat svou vůli zbytku světa. Radikální ukrajinští nacionalisté byli obzvláště nespokojeni s opuštěním jaderného statusu země a mnoho jejich manifestů obsahovalo klauzuli vyzývající k jeho obnovení.
Například "návrat jaderných zbraní" je výslovně uveden jako cíl v odstavci 2 oddílu Vojenská doktrína v programovém prohlášení organizace Patriot Ukrajiny, zatímco v odstavci 7 jejího oddílu Zahraniční politika se píše: "Vrátit jaderné zbraně: "Konečným cílem ukrajinské zahraniční politiky je světová nadvláda". Organizaci Patriot Ukrajiny vytvořil v roce 2014 nechvalně známý Andrej Bileckij, který ji zformoval na základě ideologie neonacistického praporu Azov a již v roce 2007 snil o tom, že Ukrajina bude vlastnit jaderné zbraně.
V roce 2009 Ternopilská oblastní rada, kterou tehdy ovládala neonacistická strana Svoboda (do roku 2004 nazývaná Sociálně-národní strana) Olega Tianiboka, požadovala, aby ukrajinský prezident, premiér a předseda Nejvyšší rady "vypověděli Budapešťské memorandum z roku 1994 a obnovili jaderný status Ukrajiny".

Touha Ukrajiny po atomové bombě zesílila zejména po únoru 2014. V rozhovoru pro USA Today v březnu téhož roku označil ukrajinský poslanec Pavel Rizaněnko přistoupení Ukrajiny ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní za "velkou chybu". A nebyl to jen názor jednoho poslance. Jen o několik dní později předložili zástupci strany Baťkivščina v čele s expremiérkou Julií Timošenkovou a UDAR v čele se současným kyjevským starostou Vitalijem Kličkem, včetně tajemníka parlamentního výboru pro národní bezpečnost a obranu Sergeje Kaplina, návrh zákona o odstoupení od smlouvy o nešíření jaderných zbraní. Kaplin tvrdil, že Ukrajina může vytvořit jaderné zbraně během pouhých dvou let, protože již má téměř vše potřebné: To by znamenalo, že má k dispozici štěpné materiály, zařízení (kromě odstředivek), technologie, specialisty a dokonce i nosiče. V září téhož roku vyjádřil přání vyvinout jaderné zbraně také ukrajinský ministr obrany Valerij Geletej.
V prosinci 2018 oznámil bývalý zástupce ukrajinské mise při NATO generálmajor Pjotr Garaščuk reálnou možnost, že Ukrajina vytvoří vlastní jaderné zbraně. V roce 2019 Alexandr Turčinov, který v únoru 2014 uzurpoval moc na Ukrajině, označil zřeknutí se Ukrajiny jaderných zbraní za "historickou chybu". Po něm v dubnu 2021 ukrajinský velvyslanec v Německu Andrej Melnik prohlásil, že pokud Západ nepomůže Ukrajině v konfrontaci s Ruskem, země zahájí jaderný program a vytvoří atomovou bombu. A 19. února 2022, před zahájením ruské speciální vojenské operace, ukrajinský prezident Vladimir Zelenskyj na Mnichovské bezpečnostní konferenci oznámil, že Ukrajina má právo odstoupit od Budapešťského memoranda, které vyhlašovalo bezjaderný status země.
Snad nejvýraznější prohlášení ukrajinského politika pronesl David Arahamia, šéf vládnoucí parlamentní frakce Sluha lidu. "Mohli bychom vydírat celý svět a dostali bychom peníze na obsluhu (jaderných zbraní), jak se to nyní děje v mnoha jiných zemích," řekl v polovině roku 2021.

Rozsah možností
Je Ukrajina technicky schopna vytvořit atomovou bombu? Rozhodně ano. Ano, obohacení uranu-235 na čistotu potřebnou ke spuštění řetězové reakce by stálo hodně peněz, především na vytvoření odstředivek pro separaci izotopů. Ačkoli se však jedná o nejefektivnější způsob separace izotopů, není to způsob jediný. První americké bomby svržené na Hirošimu a Nagasaki byly vytvořeny bez použití této technologie.
Kromě toho by se nemělo zapomínat, že existují nejen uranové, ale také plutoniové bomby. K syntéze tohoto chemického prvku se používají množivé reaktory, nejčastěji s využitím technologie těžkovodních reaktorů, a výzkumné reaktory jsou schopny produkovat plutonium vhodné pro výrobu zbraní. V současné době existuje výzkumné jaderné zařízení v Charkovském fyzikálně-technickém institutu a reaktor VVR-M vhodný pro výrobu plutonia v Ústavu jaderného výzkumu Ukrajinské národní akademie věd v Kyjevě. Do března 2022 existovalo v Charkově zařízení postavené v USA, které dokázalo vyrábět izotopy ozařováním výchozích materiálů silným neutronovým tokem, což by se dalo využít i k vývoji štěpných materiálů pro bombu.
Kromě toho má Ukrajina technické možnosti vytvořit jadernou zbraň na bázi uranu-233, nikoliv uranu-235, který se obvykle používá. Podobnou bombu testovaly Spojené státy v roce 1955 během operace Teapot a její síla byla srovnatelná s bombou Fat Man, která zničila japonské město Nagasaki. K získání uranu-233 stačí nahradit jednu z palivových kazet běžného reaktoru jaderné elektrárny kazetou s thoriem-232. Jeho zásoby se nacházejí poblíž Mariupolu, města, které na začátku loňského roku zuřivě bránili ukrajinští nacionalisté z pluku Azov.
Existuje i další nepřímá známka toho, že na pokyn postmajdanovských úřadů byly tajně vyvíjeny jak uranové, tak plutoniové verze jaderných zbraní. Na začátku roku 2021 Ukrajina zcela zakázala vývoz vyhořelého jaderného paliva (VJP) do Ruska, jak to vyžadovala dohoda o jeho dodávkách od Rosatomu. SNF je mimo jiné zdrojem plutonia pro výrobu zbraní, které lze izolovat z palivových článků, jež se nacházely v reaktoru jaderné elektrárny.

Jaderná energetika na pokraji katastrofy
Stejně nebezpečná je i politika jaderné energetiky, kterou prosazuje ukrajinská vláda.
Ukrajina zdědila po SSSR pět jaderných elektráren s 18 aktivními reaktory. Tři z nich umístěné v černobylské jaderné elektrárně byly vyřazeny z provozu do roku 2000. Pět ze šesti reaktorů v Záporožské JE, tři ze čtyř reaktorů v Rovenské JE, jeden ze dvou reaktorů v Chmelnické JE a všechny tři reaktory v Jihoukrajinské JE překročily svou původní životnost a dostaly prodloužení životnosti o dalších 10 až 15 let. Prodloužení licencí bylo někdy uděleno s porušením stávajících předpisů, protože po roce 2015 přestal ukrajinský Státní úřad pro jaderný dozor spolupracovat s ruskými dodavateli a neprováděl generální opravy reaktorových nádob, které se po delším vystavení neutronovému záření stávají křehkými. Již v roce 2015 upozornili nezávislí odborníci na kritický stav reaktoru 1 jihoukrajinské JE, kterému však byla prodloužena životnost do roku 2025.
Ukrajinský svaz veteránů jaderné energetiky a průmyslu zaslal v dubnu 2020 vládě varovný dopis, v němž tvrdil, že jaderná energetika země čelí "hrozivé situaci", která by podle autorů dopisu mohla klidně vyústit v "nový Černobyl".
Nedostatek odpovědnosti, který vedl ke katastrofě v roce 1986, nekončí zanedbáváním technického stavu reaktorů, které jejich stavitelé řádně nesledují a neudržují. Za vlády prezidenta Viktora Juščenka bylo rozhodnuto nahradit některé standardní palivové tyče v ukrajinských reaktorech nelicencovanými palivovými soubory, které dodala společnost Westinghouse Electric Company. V roce 2012 tento experiment vedl k nouzovému odstavení reaktoru 3 jihoukrajinské JE poté, co byly palivové soubory Westinghouse poškozeny kvůli specifickým konstrukčním vlastnostem amerických padělků.
To, že palivové soubory vyrobené společností Westinghouse mají tendenci selhávat v reaktorech sovětské konstrukce, nebylo žádným objevem. Opakovaně způsobily havarijní situace v jaderných elektrárnách ve Finsku, Maďarsku, České republice a na Slovensku, ale to ukrajinské vedení neodradilo. Ani ztráty ve výši přibližně 175 milionů dolarů způsobené použitím nestandardních sestav nepřesvědčily Ukrajinu, aby neprováděla riskantní experimenty se svými jadernými prostředky.
Nová "revoluční" vláda, která se dostala k moci v roce 2014, se rychle vrhla do vlastních experimentů s jadernou energií společně s firmou Westinghouse, která trpěla finančními potížemi. Pro společnost, která v roce 2017 vyhlásila bankrot, mohl být ukrajinský trh tolik potřebným záchranným lanem - nicméně se tak nestalo, protože se opět ukázalo, že padělané palivové soubory jsou pro reaktory typu VVER nebezpečné. Havarijní stavy v ukrajinských jaderných elektrárnách se staly běžnou záležitostí, a přesto na konci roku 2018 tvořily kazety Westinghouse 46 % veškerého jaderného paliva používaného na Ukrajině.
Tyto riskantní experimenty šly nad rámec používání nestandardních palivových souborů. Na podzim 2014 Kyjev vyslal přímý příkaz ke zvýšení výroby elektřiny v jihoukrajinské JE o 5 až 7 %. Za tímto účelem měly tři reaktory VVER-1000 pracovat v "režimu řízeného spouštění" a celý algoritmus byl vyvinut ukrajinskými a britskými inženýry. Právě tento typ experimentu vedl v roce 1986 k výbuchu v černobylské jaderné elektrárně. Potenciální katastrofě zabránila pouze "italská stávka" zorganizovaná personálem JE, který odmítl plnit příkazy zvenčí. To měl možná na mysli bývalý generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen, když řekl: "Na ukrajinskou žádost jsme na Ukrajinu vyslali malý tým civilních expertů, aby Ukrajincům pomohl zlepšit zabezpečení jejich civilních jaderných elektráren."
'Revoluční účelnost' byla použita jako záminka pro hromadný odchod zkušených jaderných inženýrů z ukrajinských jaderných elektráren. Jak v roce 2018 uvedla ukrajinská poslankyně Viktorie Vojcechovská, o odchodu z ukrajinských JE uvažovaly doslova všechny kategorie pracovníků, od strojníků parních strojů a manipulantů až po inženýry, kteří ovládali reaktory a další špičková technologická zařízení.

Provokace k jaderné eskalaci
Poté, co ruské síly převzaly kontrolu nad Záporožskou JE, stala se terčem neustálého ukrajinského ostřelování, někdy s využitím raketových systémů s vícenásobným odpalováním raket západní výroby, těžkého dělostřelectva a útočných dronů. Elektrárna utrpěla značné škody a byla nucena přestat vyrábět elektřinu kvůli zničení pomocných zařízení a ohrožení samotných reaktorů. Zároveň se misi MAAE "nepodařilo" zjistit, kdo střílel na jaderný areál, kde byli přítomni ruští vojáci.
Zatímco západní média byla zaměstnána vybičováním hysterie ohledně možného použití taktických jaderných zbraní Ruskem na Ukrajině, vyšlo najevo, že Ukrajina údajně chystala provokaci přesně tohoto charakteru. Podle ruských zpravodajských služeb se v říjnu 2022 Východní těžební a obohacovací kombinát ve městě Želtye Vody a Kyjevský institut jaderného výzkumu nacházely v závěrečné fázi vývoje špinavé bomby na příkaz ukrajinské vlády. Raketový závod v Dněpropetrovsku postavil maketu ruské rakety Iskander, která měla nést radioaktivní nálož a být "sestřelena" nad černobylskou uzavřenou zónou. Cílem bylo obvinit Rusko z použití jaderných zbraní a přimět NATO k odvetě. Jinými slovy, rozpoutat v Evropě jadernou válku.
Všechny tyto skutečnosti znamenají, že současná Ukrajina pravděpodobně představuje reálnou hrozbu pro jadernou bezpečnost nejen v Evropě, ale i v celosvětovém měřítku. Má vše, co by k tomu bylo zapotřebí, od nezodpovědných lidí majících na starost bezpečnost a zabezpečení jaderných zařízení až po technické možnosti.

Všichni najednou zapomněli na to, že nás Babiš ochránil od barevných. Jinak jsme tu mohli dnes živit 200 tis. barevných a 700.000 UKáček, tuto zásluhu nikdo Babišovi sebrat nemůže. Pod touto vládou tu teď budeme přijímat pod obojí.

Já slyšela Babišův projev na vlastní uši, a něco zcela jiného než se nám tady snažíš narvat do hlavy.
Babiš řekl, že jako prezident by se snažil hlavně o to, aby naši lidé nepadali do bídy a nebyly na posledním místě, jak nám tady předvádí tato vláda.
Celý ten projev byl projevem státníka a na úrovni, tak tady nemel nesmysly, co psaly přitroublé Lidovky.
O covidu řekl, že covid neznal, stejně jako všichni ostatní, a bál se, aby to tady s počtem mrtvých nebylo jako v Itálii. Dbal proto rad odborníků a profesionálů a řídil se podle nich.

Profesorka u tabule. Vědomosti Danuše Nerudové opakovaně baví národ

Začínají se ozývat hlasy, že Danuše Nerudová, která se chce stát první prezidentkou České republiky, se neorientuje v kompetencích prezidenta ani základních politických reálicích. V posledních dnech se objevilo hned několik výstupů, ve kterých se podle mnohých kandidátka předvedla ve velmi špatném světle.

Uchazečka o Hrad Danuše Nerudová už si několikrát utrhla pořádnou ostudu. Koncem listopadu se postarala o pořádný poprask, když při prezidentském testu na téma bezpečnostních otázek použila při vyplňování testu tahák. Závěrem se pak dokonce chlubila i tím, že měla nejlepší výsledek ze všech prezidentských kandidátů. Její nepoctivou aktivitu k její smůle zaznamenala kamera v místnosti.

Tím ale její přešlapy neskončily. Významně pohořela ve volebním speciálu Novinek, kde dostala dotazník týkající se úřadu prezidenta. Ze čtyř otázek zodpověděla čtyři špatně.

První otázka, kterou Danuše Nerudová řešila, byla, zda má prezident svou vojenskou kancelář. Po krátkém zasmání kandidátka na prezidentku odpověděla: „Prezident, ehh, nic bez, ehh, schválení Poslanecké sněmovny sám udělat nemůže. Armádu řídí generální štáb,“ zakončila s úsměvem. Vojenskou kancelář však prezident má, v jejím čele je náčelník, který je přímo podřízen prezidentovi.

Druhá otázka se týkala státních vyznamenání, která každoročně předává prezident: Může udělená vyznamenání prezident zase odebírat? „Vyznamenání se propůjčuje,“ řekla Nerudová, která zřejmě svou nejistotu opět maskovala smíchem. Moderátorka ji však opravila, že vyznamenání může být odebráno v případě odsouzení dotyčného člověka. Právo propůjčovat a udělovat vyznamenání přísluší prezidentu, nezmocní-li k tomu jiný orgán.

Na otázku, jestli prezident může v době válečného stavu vetovat zákony přijaté ve zrychleném řízení, pak Nerudová uvedla: „No… to je dobrá otázka,“ dala najevo, že tápe. Po uklidnění ze strany moderátora, že má jen dvě možnosti ano/ne, si tipla: „No, asi může, když to tak říkáte,“ smála se na moderátora. Pobavena pak byla třetím oznámením, že odpověď je opět chybná. Právo prezidenta vetovat parlamentem přijatý návrh zákona může být za stavu ohrožení státu nebo ve válečném stavu suspendováno.

A nakonec pohořela i na čtvrté otázce, a sice, kdo je pražský arcibiskup. Nerudová uvedla, že jím je Dominik Duka, toho ale v loňském roce vystřídal Jan Graubner, kterého papež František jmenoval začátkem července. Dominik Duka byl pražským arcibiskupem od roku 2010. Proces výběru jeho nástupce trval od podzimu 2018. Duka dosud zůstával pražským arcibiskupem, protože ho v daném roce papež František vyzval, aby funkci dál zastával, dokud nebude stanoveno jinak.

Téma vědomostí vnesla do předvolební kampaně sama Danuše Nerudová, když v listopadu jásala, že „vyhrála“ v kvízu, který pro kandidáty připravili na jedné z debat. A neopomněla poznamenat, že dopadla lépe než generál Pavel, který se v oblasti bezpečnosti a mezinárodních vztahů pohyboval.

Jenže pak se na internetu objevily fotografie, na kterých Nerudová při psaní testu používá „nápovědu“ v podobě sešitku, ve kterém byla naprosto triviální data, zkoušená na základní škole, např. „vstup do EU- 2004“. S tím ji konfrontovaly moderátorky DVTV Daniela Drtinová a Daniela Písařovicová. „Já jsem do žádného taháku nekoukala, narážíte asi na můj černý deníček,“ vysvětlovala kandidátka. Do deníčku si prý dělá při debatách poznámky, aby na nic nezapomněla. „Vidíte, že už mám všechno vyplněno,“ upozorňovala nad fotografií z testu. V něm ve skutečnosti v tu chvíli ještě všechny odpovědi vyplněny nebyly a svědci zaznamenali, že po listování deníčkem do archu ještě dopisovala.

„Poznámky z debat“ obsahovaly údaje o vzniku OSN nebo data z historie Evropské unie. Nerudová ale ujišťovala, že v testu nic z těchto údajů nepoužila. „Všechny vědomosti mám tady,“ ukazovala si na hlavu.

Moderátorky se jí tedy rozhodly vyzkoušet: Kdy Česká republika vstoupila do EU a kdy do NATO? U EU si vzpomněla, že to bylo v roce 2004. „A členem NATO jsme se stali 2002“. Moderátorka Daniela Písařovicová požadovala přece jen přesnější časové určení. Vstup do EU byl podle Nerudové „někdy v květnu“ a vstup do NATO v dubnu 2002. Že to ve skutečnosti bylo už v březnu 1999 kandidátku která v té době už studovala vysokou školu, překvapilo.

Diváky pak Nerudová šokovala i na obrazovkách České televize v pořadu Hyde Park. Tam dostala dotaz přímo od divačky: „Prezident je vrchním velitelem ozbrojených sil. Zajímalo by mě, jaké povědomí máte o této problematice,“ zněla otázka.

„Prezident je vrchním velitelem ozbrojených sil a očekává se, že prezident nebude bagatelizovat bezpečnostní hrozby, které naší zemi hrozí, o kterých informuje Bezpečnostně informační služba ve svých výročních zprávách. Očekává se od prezidenta, že v době ohrožení země ukáže jasně na to, kdo je přítel, pojmenuje ho. Očekává se od prezidenta, že dá naději, dodá energii a víru národu v případě ohrožení. A samozřejmě se očekává i to, že bude velmi úzce spolupracovat s generálním štábem,“ nebyla kandidátka na prezidentku schopna uvést konkrétní pravomoci prezidenta jako vrchního velitele ozbrojených sil.

Její vyhýbává odpověď tak spustila další vlnu kritických reakcí, že Nerudová nezná pravomoci hlavy státu. Videozáznam Nerudové z Hyde Parku zveřejnila Karla Maříková, poslankyně SPD. A přidala peprný komentář: „Danuše Nerudová nemá vůbec ponětí o kompetencích prezidenta jako vrchního velitele ozbrojených sil. Poslechněte si, jak okecávala odpověď na otázku divačky,“ uvedla Maříková.

A Nerudové vzkázala, co by si měla pořádně dostudovat: Prezident jako vrchní velitel ozbrojených sil ČR: schvaluje základní vojenské řády; jmenuje a odvolává náčelníka Vojenské kanceláře prezidenta; propůjčuje čestné nebo historické názvy vojenským útvarům, propůjčuje bojové zástavy; stanoví průběh základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení; úpravu některých právních poměrů vojáků v záloze, vojenského kázeňského práva, vztahů mezi příslušníky ozbrojených sil a výkonu vojenské činné služby; stanoví způsob propouštění vojáků ze základní nebo náhradní služby a z vojenského cvičení; stanoví důvody, pro které lze prominout nahrazování zameškané základní nebo náhradní služby a vojenského cvičení, a služební orgán, jenž o prominutí může rozhodnout.

Napomáhání trestnému činu, pane generále. Akce Pavla a Ztohoven zděsila nejen právníky

Dělat se zloději dohodu? To není v pořádku. Kandidát na prezidenta Petr Pavel na twitteru oznámil, že dohodl vrácení ukradené prezidentské standarty zpět na její místo. Způsob, jakým toho chce dosáhnout, vůbec neschvalují někteří čeští právníci. Z vyjednávání se zloději státních symbolů, kteří si za vrácení kladou podmínky, podle nich generál činí běžnou záležitost a napomáhá trestnému činu.
Kandidát na prezidenta Petr Pavel se na svém twitteru pochlubil, že dohodl vrácení prezidentské standarty odcizené v roce 2015 z Pražského hradu. Dozvěděl se totiž, že tato standarta existuje a že nebyla úplně zničená. V roce 2016 recesistická skupina Ztohoven na svých internetových stránkách psala, že standartu, která byla odcizena z Pražského hradu, rozstříhala na malé díly a rozdají je lidem.

„Dohodl jsem vrácení odcizené standarty z Hradu. Není zničená a vrátí se, kam patří. Nedávno jsem se dozvěděl, že prezidentská standarta, která byla v roce 2015 odcizena z Hradu, existuje a nebyla úplně zničená, jak se povídalo. Zejména pro ty, kteří slouží vlasti, má obrovský symbolický význam. Setkal jsem se proto s lidmi, kteří ji z Hradu vzali. A mám dobrou zprávu – dohodli jsme se na kompromisu. Standarta se na Hrad vrátí, ale až do rukou nového prezidenta,“ poznamenal na svém twitteru Petr Pavel.

„Jejich podmínkou vrácení je, že hlavou státu nebude Andrej Babiš. Mělo by tak dojít k naplnění hesla Pravda vítězí. Do vyhlášení výsledku voleb tedy bude standarta v úschově. Tuto podmínku respektuji a děkuji za takový přístup. Sice neschvaluji, co tehdy udělali, ale rozumím tomu, proč to udělali. Věřím, že situace na Hradě se v březnu změní. Chci tam vrátit politiku založenou na hodnotách demokracie a svobody a jsem rád za dnešní dohodu, že spolu s hodnotami se tam vrátí i prezidentská standarta,“ dodal Pavel.

Před Pavlovým vyjednáváním o standartě důrazně varuje advokátka a senátorka Jana Zwyrtek Hamplová. Té přišla situace tak absurdní, že si nejdříve myslela, že chce někdo generála Pavla napálit: „Napřed jsem byla přesvědčena, že jde o podvrh, který má pana generála zdiskreditovat ve volební kampani. Nevěřila jsem totiž ani minutu, že by něco takového bylo možné. Ale je to prý pravdivý příspěvek… To nemohu přejít…“ píše úvodem svého facebookového komentáře.

Nelze podle jejích slov akceptovat, že by si zloději kladli podmínky, komu a kdy vrátí ukradenou věc. „Plati-li pro každého z nás stále ještě stejné zákony, policie by měla hned pana generála předvolat jako svědka v dané věci, protože dal jasně najevo, že zná zloděje, kteří mají evidentně u sebe ukradenou věc, neboť s nimi dokonce osobně jednal. Oznamovací povinnost u tohoto trestného činu není, ale policie má povinnost konat, dozví-li se o důkazu – a tou je právě ona svědecká výpověď,“ připomíná.

A upozorňuje: „Budeme-li vyjadřovat pochopení ke krádežím tohoto typu a odvíjet ho od politických sympatií a antipatií, můžeme tím spustit lavinu. Nikdy bych nemohla mít pochopení ke zlodějům standarty, i když by budoucí prezident nebyl můj šálek čaje… Zloději by tedy udělali nejlépe, kdyby ukradenou standartu odevzdali ihned na policii. Tím odstraní dilema policie o svědecké výpovědi pana generála, a nejvíc tím pomohou hlavně jemu, když už bylo zveřejněno to, co bylo,“ uzavírá advokátka.

Z právního hlediska zvedá v tomto případě výstražný ukazováček také internetový glosátor Martin Gust: „Pan generál by rád zahájil prezidentování podílnictvím na trestné činnosti a spoluúčastí na zatajení odcizené věci. Očekávám, že nečinné orgány se začnou činit,“ napsal.
„Tomu se říká nepřekažení trestného činu, par. 367 odst. 1 trestního zákoníku,“ konstatoval k akci generála právník Pavel Hasenkopf.

Bývalý rektor Pána: Do vedení se dostali lidé neschopní, nebo zaprodaní Sorosovým neziskovkám. Tak teď sklízíme plody
„Nejhorší rok po změně v roce 1989,“ hodnotí letošek zakladatel vysoké školy a bývalý rektor Lubomír Pána. Mluví o důsledcích zpackané privatizace průmyslu, zemědělství… i nekompetentních lidech ve vedení společnosti. V souvislosti s vládou zmínil „loutky Bruselu“. Nešetřil Miloše Zemana a prozradil, koho bude v prezidentské volbě volit. Nevynechal ani Ukrajinu a Německo.

Je to nejhorší rok po změně v roce 1989. Sklízíme nejen důsledky zpackané privatizace průmyslu, zemědělství a bank, ale i skutečnost, že do vedení společnosti se dostali nekompetentní lidé a lidé zaprodaní Sorosovým neziskovkám. Mladí lidé nejsou schopni přemýšlet v širších souvislostech a žijí spotřebním způsobem života a zábavou. Navíc mladá generace nezná historii a ani ji to nijak netrápí. Tím nechápe důsledky současného vývoje a na to doplácí už dnes a v budoucnosti doplatí ještě víc.
Pane docente, a jaké vysvědčení vystavit naší vládě? Jak se z vašeho hlediska popasovala například s rostoucí inflací, cenami energií, potravin, pohonných hmot?
Naprosto nekompetentní a bohužel i nedovzdělaní lidé, kteří prosazují jen nesmysly z Bruselu a škodí naší zemi. Nejprve jsem si myslel, že je to jen hloupost vlády, ale ono je to kombinace hlouposti a vlastizrádného konání.
Zaznívají názory, že bychom kvůli cenám elektřiny měli odejít z lipské burzy, nebo na ní obchodovat jen přebytek. Byla by to správná cesta?
Otázka neřeší problém. Problém je v menšinových vlastnících ČEZu, kterými jsou hedgové fondy z USA a „předposranost“ vlády v této situaci zasáhnout. Přes lipskou burzu se prodává jen 10 % naší elektřiny, ale ceny se řídí touto cenou. A ta se zase řídí cenou, za kterou vyrábí nejdražší producenti, tj. plynové elektrárny. Bohužel, ve vládě nesedí odborníci ani ekonomové, jen loutky Bruselu, který jako vazal amerických korporací ničí evropské hospodářství a životní úroveň obyvatel Evropy.
Velmi jasně se naše vláda postavila k pomoci pro Ukrajinu. Posíláme zbraně, uprchlíkům nabízíme pomoc… Souhlasíte s veškerými kroky, které stát v tomto směru dělá?
Posílat někomu zbraně znamená podporovat válku. Je třeba v této souvislosti vidět příčiny celého konfliktu. Zakazovat někomu hovořit jeho mateřštinou, odmítat jednání o nějaké formě autonomie, odstřelovat své vlastní území, které obývá „nevhodné“ etnikum“, to jsou namátkou jen některé příčiny celého konfliktu, který se nemusel řešit vojensky, pokud by k tomu byla vůle.
Celé řadě uprchlíků je správné pomáhat. Ale problematická je nabízená pomoc tzv. uprchlíkům.

Převážná většina z nich je z oblastí, kde žádné vojenské operace neprobíhají. Podle mezinárodních konvencí je pomoc uprchlíkům z válečných zón jasně definovaná, ale rozhodně se v nich nehovoří o jejich začleňování do společnosti, do škol apod., jako kdyby to mělo být na věčné časy a nikdy jinak. To dělá vláda špatně. A velká část společnosti to vnímá negativně, když sama se potýká s drahotou způsobenou nečinností vlády, či přímo s jejími sabotážními kroky.
Co tedy říci na názory, které z některých míst zaznívají – vláda se stará o Ukrajinu více než o lidi v ČR?
K tomu jsem se vyjádřil již v předešlé otázce. Naši lidé rádi pomohou a s pomocí souhlasím. Ale když občané vidí arogantní zbohatlíky v drahých vozech a drzé chování Ukrajinců například v čekárnách u lékařů, nelze se divit, že pak mají silné pochybnosti o tom, komu vlastně pomáháme.

včelka Mája: Babiš řekl, že jako prezident by se snažil hlavně o to, aby naši lidé nepadali do bídy a nebyly na posledním místě, jak nám tady předvádí tato vláda.

Samozřejmě, že lidi nebyli..., díky za povšimnutí! (alespoň vidím, že´s to četl :-))