Prezidentští kandidáti naposledy

Nejsem si jistý, že o Green dealu by rozhodovala Danuše. Ten nám rozhodl Babiš a pak Fiala a spol. A bude tu ať se nám to líbí či ne, dokud nebudeme pryč z EU nebo mrtvá EU. Můžeme max. něco změkčit, ale Fiala pro to nedělá nic...

Green deal nás čeká i za Babiše, ale ten i když pro něco z toho jeho lidi hlasovali - převezme asi rétoriku Zemana o "zeleném šílenství" a bude veselo. Babiš je spíš na kecy než činy. Přes všecko co vybudoval. Je to obchodník spíš než ideolog a jezdit za Macronem stejně jako za Orbánem je pro nás konzistentní typ vlastenců jako plivanec do očí. Bašta ale nemá šanci a navíc mi jako dobrý řečník nepřijde. Vlastenecká scéna je rozbitá a ničí samu sebe jako vždy předtím.

Upřímně, chartisti na mě nepůsobí moc přitažlivě... i když jako Okamurův plivanec kavárně to působí dobře.

Teď jde o volbu menšího zla a to je Babiš, je méně neomarxista než Danuše a Pávek, už jen tím, že není ideolog. Bude se min. kvůli osobním rozporům hádat s Fialou a to my chceme. Naopak provládní kývače nechceme. Už by pak měli všechny úřady včetně ústavního soudu a prezidenta. To není dobrý.

Psychologické vyšetření, pardon, diagnóza, kandidátů nevypovídá o stavu obyvatelstva. Ale je možné, že diagnostika pacienty úspěšně nezachrání a nejbezpečnější bomba bude účinkovat podle zadání. Satanův dárek pro lidstvo. Muheeeee

gdyž nás bude vjetšina tak bude zase prezident !!! Potvrdil mi to voják na hratní stráži.

Tak hlavně 5koalice si docela zavařila tím, že mají 4 kandidáty. Navíc na preferovaných pozicích mají lidi s problémy: Pavel je STB, Nerudová s tituly, podváděním s taháky a střetem zájmů manžela. Naproti tomu Fisher a Hilšer jsou zatím čistí jako lilie. Může se stát, že voliči 5koalice to naháží ve větší míře Fisherovi a Hilšerovi. 45%, které získala pětikoalice ve volbách se tak může rozložit na Pavel 15%, Nerudová 15%, Fisher 10%, Hilšer 5%. Průzkumy sice dávají větší součet těchto kandidátů, ale to je pravděpodobně způsobeno tím, že se buď průzkumy neptali voličů alternativních stran nebo jim voliči alternativních stran odmítli zdělit, koho budou volit.
Oproti tomu protistrana má jen 2 kandidáty: Babiše, který má svých 27% jasných od voličů ANO a Baštu. Bašta by měl získat 12% od voličů SPD, teoreticky mu tak stačí pár procent, aby se dostal do 2. kola společně s Babišem. Stačí když mu dá hlas část voličů KSČM, Trikolory, ČSSD nebo Přísahy a Bašta může být ve druhém kole.
Někdo si řekne, ale vždyť u prezidentských voleb lidi volí jinak než u parlamentních. Pak se ale stačí podívat na těsné minulé volby prezidenta, kdy Drahoš reprezentující dnešní 5koalici těsně prohrál se Zemanem, kterému to naházel zbytek.

Místo, aby všichni na alternativě podpořili pana Baštu, tak se tu spekuluje, že Babiš má větší šance. Šance mají všichni přibližně stejné, jen vzájemné utvrzování, že někdo má větší, dělá z těchto voleb, volby nerovné. Nevěřím Babišovi, otáčí se stále po větru a sleduje jen svůj zájem. Ano přidal důchodcům, protože ví, že mu ty peníze odevzdají zpět za jídlo. Babiš má majetky, ale pro jejich obranu potřebuje moc. Proto ta jeho dobročinnost. Za to pětikolka si zvykla krást přímo ze státního majetku, z vybraných daní a rozdávat úplatky taky přímo z daní (dotace, rozdíly/nerozdíly v daních).
Místo víry ve vítězství a bojem se spokojujete s malou porážkou. Tímto postojem alternativa nikdy nevyhraje.

Hele, komu pořád říkáš libtard, ty dezolátní močko? (ne, myslím to vážně, skutečně bych byl rád kdybys to definoval). Přihodím proto rychlou definici dezoláta, což je pro tyto potřeby třeba právě idiot jako ty, který opakovaně vyzdvyhuje dědka Baštu pro to, že mele nerealizovatelné žvásty o odvolání vlády. Dezolátkovi se to dobře poslouchá, ale přitom to je jeden z hlavních důvodů jeho absolutně marginální podpory a nějakého pátého šestého místa na pásce. Většina národa na takový kec, který vytahuje jednu větu z ústavy a igonoruje její zbytek, prostě neskočí. Dezolát je ten kdo to přesto žere (mimo jiné). Kdo je teda libtard? :)

Když jsem se před měsícem začal rozhodovat koho volit Nerudová byla jasná volba. Měla hezkou tvář a hezké plakáty při vchodu do metra. S tím jsem spokojeně žil (prezident nemá praktický dopad na můj život, takže program je irelevantní- aspoň jsem si to myslel), že budu volit pravicově konzervativního kandidáta se smyslem pro detail a cashflow. Ok… pár článků zde mne pohly, abych si udělal před týdnem minimálně volební kalkulačku, protože Danča nemusí být taková, jak se ke mne dostal její obrázek. Ha, výsledek - shoda 32 % a z jejích odpovědí mne jímala hrůza. Ok… tak podle kalkulačky je můj 80% prezident Bašta, tak to hodím Baštovi. S tím jsem žil až do dnešního rána. Všechny komentáře zde podporující Baštu jsou mimo realitu. Prosazované změny rozhodne nejsou konzervativní a rozhodně se nedají dělat tak jak by chtěl. Když jsem se dozvěděl, ze chce odvolat vládu na základě vytržené věty z kontextu z ústavy tak to je normálně na paragraf a zavřít na podmínku. To vážně nikdo nečetl ústavu? Tam se docela jasně popisuje v bodech kdy ji odvolává. To co píší zde komentující pro Baštu mi jasně dává najevo, že žijeme v úplně dvou odlišných světech a v jejich světě já žít nechci. Bašta sám o sobě - fajn… Ale není důležitý jedinec, je důležitá daná skupina- tedy ti, co jej podporují. Takže dnes řeším zda generál nebo stbák. Těším se na kydy. Andrej je pro mne poznané nekompetentní zlo - úplně zbytečně zavraždil 30 000 lidí pro to, aby si udělal očko u hospodskejch a ti stejně volili odsku v krajskejch, nekompetence. Takže generál? Bude dobré sledovat tu debatu :) kdo předvede větší statnickost a vizi a doufám ze zazní normální dotazy, jestřábi nebo holubice do ČNB, úloha ústavy a ústavního soudu v politice apod.

Tak som sa vratil zo sviatkov stravenych v UA.
Alkohol uz vyprchal, vacsinu veci si vsak pamatam. To je dobry znak. Horsie to bolo pri pohlade na vahu. To som robit nemal, pac nielenze je tam trojciferne cislo, ale aj aj hooodne nad 100. Tolko vody som tam vypit nemohol :)))
Kdezejeten vydobytok s dvojcifernym ukazovatelom na vahe, s ktorym som vchadzal do sviatkov …
Ale nie to som chcel. Tento rok to bolo zaujimave z roznych pricin.

Na oslavach chybaju chlapi. Bud su za hranicami, abo niekde. Nik sa nevyjadroval kde. Ja som sa uz nesmel pytat, ale chybali mi pacani na diskurz… Teda nechybali, bo i ten mi prisne zakazali.
Na blokpostoch na cestach su uz 18-rocni ciciaci. Stari pardi co tam postavali v lete s cigou prilepenou na pere su prec. Na ziadnom blokposte nebol nikdy obcan starsi ako 25.
Na hraniciach nosia kver barisne – teda na ukrajinskej strane – len v kveri nemaju zasobnik. Tak neviem, ale podla toho ako to nosila, tak to mala ako masazny pristroj na prave bedro….
Prvykrat sa mi stalo ze sa neslo do cerkvi. To som fakt cumel. Oblek som bral tentoraz nadarmo. Mal som jasny zakaz viest na cokolvek diskusiu, nieto este sa pytat, ale z reci som pochopil, ze su vsetci vykuleni z toho co sa deje v Kyjevsko-pecenskej lavre. Vlastne ani sa nevedelo, ci podla novych poriadkov su sviatky cil, alebo uz boli, ked ich mali katolici. Schizma v cirkvi holt bude boliet. Ked som sa opytal, ci teda budu mat Vianoce v 2023 2x – jedni cil a jednu 25.12 dostal som kopanec do clenka(kotnika)… spomenul som si ze sa pytat nemam ...
Neslo sa ani koledovat. To je ta skvela vec, co si ju kolednik nepamata, ale je rad, ze sa neskonci otravou alkoholom.
Detske koledy tohto roku vymizli tiez. To som zase nepochopil, ze com sa divia, pac ked nejdu kledovat dospelaci, logish nejdu ani deti. Ale dospelakom to tam nedoslo. Cakali detskych kolednikov a ti nechodili. Ta mentalna situacia v cirkevnom smere je tam neutesena. Len katolici to maju jasne. Zvysok UA je strateny ako Janko a Marienka v hlbokom lese.
Oproti jeseni sa zmenila aj nalada v radiach. Kym na jesen slovo peremoha zmizlo, cil je to opat aktualne. V spravach davaju aj ake je pocko na okupovanom Kryme.V jednom kuse tam chodia nejake rozhovory s vojakmi ci potentatmi, co riesia aku vyzbroj UA dostane, ako maju podporu sveta a teda ze peremoha.No a vratim sa zo skanzenu domov a zistim ze Soledar padol. Vianocna hudba – tradicnu mnoukana z radia sa tentoraz nekonala.
Cele leto a jesen poliaci v prihranicnom pasme pobehovali s teodolitmi. Az terazky som si vsimol – vdaka kravam, ktore sa loudali cez cestu a teda som sa mohol kochat krasami okolia – ze psonci komplet zrenovovali schatranu zeleznicu z polskeho Sanoku do ukrajinskeho Chirova. Cize nejake prekladisko a’la Cierna n. Tisou v Polsku na vlak na sirokej trati, vlak zaradi rychlost a prehrmi do Lvova jedna basen. Poliaci to myslia vazne. A to znamena, ze vojna tak rychlo neskonci, pac UA bude futrovana zbranmi nadalej.

Ako povedal Reznik – t.c. minister obrany UA – UA dodava krv a zapad zbrane.

Obchodování s lidmi na Ukrajině: Nelegální odběr orgánů
Deborah L. Armstrong - specializuje se na geopolitiku s důrazem na Rusko, 10. ledna 2023, přeloženo z Internationalist 360°

"Každý den jsme pracovali jako Frankensteinovi otroci"
Jen málo věcí v našem světě je tak děsivých jako obchodování s lidmi. Je to celosvětová pohroma a podle některých zpráv je Ukrajina jedním z nejhorších míst, kde dochází k únosům/unesení lidí za účelem jejich využití v sexuálním průmyslu nebo k nelegálnímu odběru orgánů. Dokonce i americké ministerstvo zahraničí přiznává, že "ukrajinská vláda nesplňuje minimální standardy pro eliminaci obchodování s lidmi", i když tvrdí, že Kyjev "vyvíjí značné úsilí, aby tak stalol".
Wikipedie dokonce uvádí, že "Ukrajina je zdrojovou, tranzitní a cílovou zemí pro muže, ženy a děti, s nimiž se mezinárodně obchoduje za účelem komerčního sexuálního vykořisťování a nucené práce", ale nezabývá se děsivým světem černého trhu s odběry orgánů.
Tomuto tématu se však podrobně věnují ruská média, která přinejmenším od roku 2014 informují o činnosti takzvaných "transplantologů černého trhu" - zahraničních lékařů, kteří odebírají orgány smrtelně zraněným ukrajinským vojákům a civilistům, kteří k tomu mohli, ale nemuseli dát souhlas.
Zatímco před převratem na Majdanu pronikaly zprávy o nelegálních odběrech orgánů na Ukrajině do západních mainstreamových médií, v posledních letech je tato hrůza odmítána jako "ruská dezinformace" a mainstreamová média o této problematice většinou mlčí, ačkoli informují o sexuálním obchodování s ukrajinskými ženami, z něhož elegantně obviňují ruskou invazi na Ukrajinu.
V tomto investigativním seriálu prozkoumáme, co ruská média informovala o obchodování s lidmi na Ukrajině, a vy sami můžete rozhodnout, zda je to pravda, nebo jen "propaganda", jak tvrdí západní média.

Odběr orgánů na Ukrajině - "dar života" nebo systém rychlého zbohatnutí?
Počátkem prosince 2022 plukovník luganské policie v Luganské lidové republice (LLR) Vitalij Kiselev sdělil ruským médiím, že do Bachmutské oblasti na Ukrajině, kde probíhají těžké boje, a tudíž se nacházejí i smrtelně zranění vojáci, dorazil černý obchod s orgány z EU.
Kiselev pro Gazetu.ru uvedl, že přinejmenším jedna z těchto osob, nizozemská lékařka Elizabeth de Brücková, byla podle vyšetřování LPR na Ukrajině již dříve a že ona a další členové její skupiny odebírali orgány ukrajinským vojákům a civilistům bez jejich souhlasu, a to v letech 2014 a 2015.
Kiselev uvádí, že jména několika osob, včetně de Brücka, sdělil úřadům bývalý důstojník ukrajinské bezpečnostní služby (SBU) při výpovědi v roce 2015. Neznámý muž uvedl, že byl svědkem toho, jak de Brücková a její skupina odebíraly bez souhlasu orgány vojákům i civilistům, jejichž zranění nebyla životu nebezpečná. Mezi další jména, která uvedl, patří John Wesley, Henry Roselfeld a Andrew Milburn, údajný zakladatel ukrajinské skupiny PMC "Mozart".
V listopadu 2014, říká neznámý důstojník, byl on a další dva příslušníci SBU vysláni do "zóny protiteroristické operace" (ATO), kde pracovali se speciální zdravotnickou skupinou, která byla označována jako "pohotovostní tým". On a jeho kolegové prošli speciálním zdravotnickým výcvikem v Kramatorsku, městě v severní části Doněcké oblasti na tehdejší východní Ukrajině. Po výcviku se podle něj příslušníci SBU připojili ke zdravotnické skupině a dostali moderní vybavení a zbraně.
Neznámý důstojník uvedl, že byli instruováni plukovníkem Miščenkem, který jim řekl, že jejich úkolem je pomáhat a chránit lékaře v případě, že umírající voják bude chtít přispět svými orgány, aby finančně pomohl své rodině, a že je to praxe přijímaná po celém světě.
Nejmenovaný důstojník uvádí: "Náš kolega Gennadij [Getman] byl zodpovědný za získání souhlasu od kriticky zraněných lidí, aby jim byly odebrány orgány. Já jsem zajišťoval ochranu. Za každou osobu jsem dostával 170 USD. Nejprve jsme zraněné poslali do speciálních zdravotnických center vytvořených v Kramatorsku a Severodoněcku. Byly jim odebrány všechny orgány - včetně očí, kůže a kostí. Všechno se posílalo do zahraničí. Nevím, kolik dostaly jejich rodiny a jestli vůbec dostaly zaplaceno."
V lednu 2015 podle neznámého důstojníka SBU přijela z Nizozemska profesionální "transplantoložka" Elizabeth de Brücková, aby s nimi pracovala. Tvrdí, že prozkoumal její dokumenty, a tak se dozvěděl její pravé jméno. Říká, že Nizozemka zcela reformovala jejich styl práce a nařizovala lékařům odebírat orgány bez ohledu na to, zda s tím vojáci souhlasili, nebo ne. Často odebírala orgány sama, říká, že odebrání, zabalení a odeslání orgánu do Kramatorska jí trvalo pouhých sedm až deset minut.
Inu, fašisté se vždycky pyšnili svou efektivitou...
Bývalý důstojník SBU dále uvedl, že obzvlášť těžká práce byla v Debalcevu, když se rozhořely boje mezi kyjevskými nacionalistickými milicemi a takzvanými "ruskými separatisty" bojujícími za ochranu svých rodin a sousedů. Boje byly tak prudké, že jednoho dne bylo odebráno 23 párů ledvin spolu se slezinami a játry. Většina zabitých nebo zraněných vojáků pocházela podle nejmenovaného důstojníka ze 128. horské útočné brigády. Těla, jejichž orgány byly odebrány, odvezla jiná speciální skupina na pohřebiště ve směru na Artemovsk (ukrajinsky známý jako Bachmut). Mnoho orgánů podle něj pocházelo z Debalcevského kotle a jeho tým a také generálové na tom dobře vydělali.

Dne 23. února 2015 se anonymní důstojník SBU se svým týmem vrátil do Kramatorska. Říká, že umí anglicky a že zaslechl, jak Alžběta (zvaná také "Eliza" nebo "Elsa") hovoří se svým "šéfem", který ji chválil a žádal ji, aby zlepšila kvalitu práce.
Ona odpověděla: "Ano, Sandro." Nejmenovaný agent se domnívá, že "Sandra" byla manželka (Sandra Roelofs, původem z Nizozemska) Michaila Saakašviliho, bývalého gruzínského prezidenta a šéfa Výkonného výboru pro reformy Ukrajiny, a že byla vedoucí a organizátorkou mise.
Bývalý důstojník SBU tvrdí, že "vše se změnilo" poté, co Michail Saakašvili navštívil ATO. Říká, že byl pověřen doprovodem bývalého gruzínského vůdce, který operaci pochválil a řekl, že jim bude platit více, pokud zvýší množství a kvalitu orgánů, které nazval "zbožím". Saakašvili mu údajně řekl, že orgány pomáhají rodinám zemřelých a lidem v Evropě a Americe, kteří naléhavě čekají na transplantaci.
Pak ale podle bývalého důstojníka SBU šlo všechno do háje. Pohřbení vojáci byli prohlášeni za "ztracené" a jejich rodiny nedostaly žádné peníze. A po vyhlášení příměří už tolik lidí neumíralo. Ale Sandra stále volala a žádala další orgány.

Když Ukrajina ostřelovala město Popasnaja (ukrajinsky Popasna) v Luganské oblasti, tvrdí, že muži a jeho dvanáctileté dceři, kteří ztratili vědomí, byly odebrány ledviny a slezina. Podle pasu v kapse mužova kabátu se jejich rodina jmenovala Ljaščenko. Matka byla zraněna na nohou, ale když ji přivezli do nemocnice, byly jí orgány odebrány. Agent zjistil, že všichni tři byli oficiálně prohlášeni za mrtvé při ostřelování, ale věděl, že to byla vražda, spáchaná těmi, kteří měli "pomáhat".
Už to nemohl vydržet, a tak 4. června 2015 podal žádost o propuštění. Plukovník Miščenko řekl, že má zvláštní úkol, který je třeba nejprve splnit, a poté bude důstojníkovi udělena dovolená a povýšen na majora se zvýšením platu. Ukázalo se, že oním "zvláštním úkolem" je exhumace těl v Bachmutu. Říká, že pracoval se skupinou lidí, kteří exhumovali 132 mrtvol. Neví, kam byla těla odvezena. Dne 11. června byl předvolán ke generálu Alexandru Radeckému a po odchodu z generálovy kanceláře byl zatčen.

"Jakmile jsem opustil jeho kancelář, přepadli mě a odvedli dolů. Měli na mě příkaz k zatčení za padělání dokumentů a navrhli mi, abych podepsal příkaz k léčebnému pobytu v psychiatrické léčebně, jinak mě pošlou do vězení. Řekl jsem jim, že na tento zákrok dostavím zítra, a na místě jsem je podplatil 300 dolary a 1600 UAH [ukrajinských hřiven] a každému z nich jsem slíbil dalších 1000 dolarů na druhý den. Odvezli mě domů tak, že jsem jim každému ještě ten den zaplatil 1000 dolarů navíc."
Poté, co jim zaplatil, neznámý muž říká, že utekl a schoval se. Poskytl informace a videozáznamy úřadům v lidových republikách Donbasu. Videa obsahovala záběry z odebírání orgánů, operačních sálů a exhumací. Řekl také, že jim může ukázat pohřebiště v Chasově Jaru v DLR, kde bylo pohřbeno 97 lidí, z toho 20 civilistů včetně dětí. A v Uglegorsku, kde bylo pohřbeno 30 vojáků AFU. Říká, že dokonce kontaktoval Wikileaks, aby jim řekl o nelegálním odebírání orgánů na Ukrajině, o zapojení ukrajinské vlády a o činech Saakašviliho a jeho manželky.
"Vím, že si zasloužím trest," uzavírá anonym, "ale neustoupím a budu bojovat dál a tahle věc ještě neskončila. Můj kolega Gennadij Getman [odpovědný za formuláře souhlasu] byl jmenován šéfem speciální lékařské skupiny a vraždy stále pokračují. Pomozte je zastavit!"

Bývalý muž SBU není jediný, kdo tvrdí, že byl svědkem nezákonného odebírání orgánů na Ukrajině. Student medicíny ze Sýrie tvrdí, že byl členem týmu na odběr orgánů, který tam byl rovněž vyslán, a to ze zahraničí.
Student, jehož totožnost je rovněž chráněna, uvedl, že jeho příběh začal v roce 2009, kdy odjel do Spojených států studovat medicínu. Po dokončení bakalářského studia v roce 2013 se plánoval zapsat na lékařskou fakultu, ale neuspěl u přijímacích zkoušek na medicínu. V té době v Sýrii narůstaly nepokoje a jeho rodiče ho již nemohli finančně podporovat. Na opravnou zkoušku měl pouze rok, a tak se pokusil najít si práci, jenže narazil na další problémy, protože neměl pracovní vízum. Pokud by se mu nepodařilo získat pracovní vízum, musel by opustit USA do konce roku 2013, kdy mu vyprší studentské vízum.

Syrský student říká, že v srpnu 2013 ho oslovil muž, který mu nabídl, že mu pomůže sehnat práci a získat pracovní vízum. Šli se spolu projít do parku, aby si o tom promluvili. Muž mu řekl, že existuje "mírová jednotka", která se chystá do jiné země a která potřebuje lékaře včetně transplantačních chirurgů. Nejdříve odmítl, protože měl za sebou pouze předlékařskou přípravu. Bylo mu však řečeno, že se jedná o "interní vládní zakázku" a že pokud bude spolupracovat, dostane kopie všech potřebných dokumentů i tříměsíční školení a po návratu ze zámoří bude mít pracovní vízum a peníze na bankovním účtu. Zlákán vyhlídkou, že si bude moci sám platit školné, se rozhodl připojit k "mírovým silám", které v roce 2013 odjely na Ukrajinu. Zdálo se to jako logická volba, protože se během školní docházky v Sýrii naučil rusky.
Jeho rodina si myslela, že na Ukrajinu odjel jako obyčejný lékař v rámci "mírových sil", a ve zprávách se psalo totéž. On však říká, že už tehdy věděl, že transplantace orgánů jsou již poměrně běžnou operací a že na celém světě je akutní nedostatek dárcovských orgánů. Jak slíbil, dostal speciální školení a dokumenty, jako například novinářský průkaz, který ho identifikoval jako "novináře". Na Ukrajině měl strávit pouze rok, pak se plánoval vrátit do USA a pokračovat ve studiu. Spolu s ostatními členy "mírové jednotky" byl ubytován v bytě poblíž velvyslanectví USA v Kyjevě. Jednou týdně je navštěvovali "cizí" lidé v civilu, kteří mluvili ukrajinsky a anglicky. Vysvětlili mu, že brzy bude on a ostatní provádět operace, při nichž budou odebírány orgány pro další léčbu vážně nemocných lidí, a že tito lidé mohou být vojáci nebo civilisté. Bylo mu řečeno, že pomoc lékařů je potřebná k záchraně lidských životů.
Každý týden je vozili na malou kliniku na okraji Kyjeva. Nebyly tam vidět žádné cedule a stráže je doprovázely doprostřed budovy. Všechno bylo natřené na zeleno, řekl Syřan. Na směny tam prováděli operace a někdy tam také spali. Dostali pokoje, "jako v levných hotelech. Jako vojenské postele ve dvou patrech".
Tak to bylo až do 1. května 2014, kdy je brzy ráno vzbudili, rozdělili do dvou jednotek a řekli jim, aby si sebrali své věci. Bylo jim oznámeno, že existuje "nouzové volání", na které musí reagovat, a tak ještě ten večer vyrazili z Kyjeva a za soumraku už byli v Oděse.
Byly zřízeny dva mobilní komplexy, které měly provádět nouzové operace, jako kdyby došlo k přírodní katastrofě nebo válce. Jeho skupina lékařů byla umístěna na okraji města a další skupina byla vyslána do centra města. Připadalo mu to zvláštní, protože v ulicích Oděsy byl klid a ticho a zdálo se, že není důvod, aby se město připravovalo na kalamitu. Pak byli 2. května všichni opět brzy ráno vzbuzeni a bylo jim řečeno, aby byli připraveni přijmout orgány a připravit je k transplantaci na jiném místě. Jeho skupina dostala pokyn přijmout krabice od první skupiny v centru Oděsy a připravit je k transportu.
Ten den, jak říká, pracovali jako "těžcí dělníci" pod mířidly samopalů a křikem armády. "Měli jsme první obavy o život a vážné podezření, co se to vlastně děje. Moje oči viděly za jediný den více orgánů, než jsem kdy viděl za celou dobu svého chirurgického výcviku."

Dnes už samozřejmě víme o masakru, který se toho dne odehrál, když rozvášnění pravicoví nacionalisté ze skupiny Pravý sektor a šílení fotbaloví fanoušci z Charkova uvěznili v budově odborů desítky lidí, většinou rusky mluvících Ukrajinců. Nejméně 48 z nich bylo zabito a dalších 300 bylo zraněno. Někteří byli po zapálení budovy upáleni zaživa, jiní byli zastřeleni nebo zbiti, když se snažili uniknout plamenům. Další byli v budově znásilněni a zavražděni.
Ale z místa, kde ten den stál, si syrský student medicíny nemohl uvědomit, odkud se ty orgány berou a proč jich je tolik. Chirurgové se při práci nemohli dívat na zprávy, ale pozdě odpoledne jeden z jeho kolegů řekl, že ve městě došlo k masakru. Válka? To nevěděl. Lékaři se soustředili na práci s orgány. Správně je odebrat a připravit k transplantaci a transportu. Spěchali, byli neustále (a doslova) pod palbou. Podle něj bylo zřejmé, proč všichni spěchají. Věděl, že pro odebírání orgánů platí určitá pravidla. Ledvina měla být odebrána až po 30 minutách, kdy byla nepopiratelně zjištěna klinická smrt. Čím dříve se však ledviny odeberou, tím lepší jsou podmínky pro transplantaci, a ledviny odebrané ještě žijícím tělům mají největší šanci na úspěch.
Operační sál byl připraven. Pacientce potřeli prsa, břicho a třísla jódem. Poté byl proveden křížový řez na dárcově břiše a následně byly podle plánu vyjmuty orgány.
Po nočních můrách v Oděse Syřan docházel k poznání, že všechno není tak, jak se zdálo. Jemu a jeho kolegům bylo řečeno, že budou pracovat jako lékaři v terénu, ale místo toho byli patology, kteří pitvali mrtvoly mrtvých vojáků a civilistů.
Vzpomněl si na jméno jednoho významného vojáka - Nalyvajčenko. Říká, že skupina vojáků nakládala bedny s orgány do auta a dvěma vojákům omylem spadl vozík. Jeden důstojník je kopl a křičel, že jestli zničí byť jen jednu krabici, dá jejich ledviny samotnému Nalyvajčenkovi!
Noční můra pokračovala i po Oděse. Ráno 3. května prý jeho skupina dorazila do další velké osady a jejich kolona tří aut pokračovala v noci mezi městy. Slavjansk, Kramatorsk. A každý den, říká, dělali totéž. "Každý den jsme pracovali jako Frankensteinovi otroci, řezali jsme a odebírali orgány. Byla to těla vojáků. Přímo na ulicích měst a vesnic. Každý den, ruce od krve. Od rána do večera zohavená těla a grimasy hrůzy ve tvářích mužů a žen," řekl.
Ale nebyla to jen těla vojáků, vzpomíná. Někdy přicházela těla čistá a upravená. Civilisté. Často zastřelená jen jednou kulkou. Do hlavy.
"Myslel jsem si, že to je to nejhorší, co může lékař vidět. Ale čekala nás skutečná noční můra," pokračuje. "Byli jsme součástí dopravního pásu na odběr a přepravu lidských orgánů."
Když přijeli do Doněcku, uvědomil si, že je jen jedním kolečkem v obrovském stroji. "Teď jsme byli nuceni plnit 'plán'. Každý den jsme dostávali seznam položek, které jsme museli najít v ulicích hořícího města. Tento seznam zahrnoval děti a těhotné ženy. Ti, kteří odmítli 'plán' splnit, byli biti a bylo jim vyhrožováno, že se sami stanou dárci." Ve druhé skupině se během týdne ztratili dva lidé. Z města se nevrátili, nebo mu to alespoň bylo řečeno.

"V Doněcku nás přivezli do 'Laboratoře pro transplantace životně důležitých orgánů'. Ve skutečnosti to byla děsivá místnost o rozloze 20 metrů čtverečních. Celé to bylo ve sklepě nějaké budovy. Ukázali nám přístroj na čpavek a železnou skříň s preparáty a nástroji. Suterén byl špatně osvětlený, vlhký a studený. Chodili jsme po prknech, pod nimiž čvachtala špinavá voda. K dispozici jsme měli tři dřevěné operační stoly. Bylo jasné, že byly vyrobeny ještě před naším příchodem. Operovali jsme při světle obyčejných lamp. Neměli jsme žádné vybavení. Po celou dobu hučel a kouřil dieselový generátor. Přes sklepní okna "laboratoře" neustále přejížděly těžké stroje a byly slyšet výstřely a výbuchy. Hlídali nás čtyři muži se samopaly. Náš sklep byl skutečnou biologickou bankou živých orgánů. V tom sklepě jsme žili celé léto." Život se stal nepřehledným. Pracovali a spali v přestávkách mezi návštěvami armády. Byli posíláni na mise pro těla z bojiště. Dokonce byli posíláni na mise, které byly před armádou utajeny.
Pak se nám v srpnu 2014 "podařilo z toho pekla utéct. Vraceli jsme se do města z vesnice, kam jsme se chystali pro nové orgány. V našem autě bylo pět lidí. Řidič, dva členové ochranky a my dva chirurgové." V autě bylo také dvanáct krabic s orgány. "Přijeli jsme k zátarasu. Ještě nedávno to bylo 'naše'." Tento zátaras však obsadily povstalecké vojenské jednotky, takzvaní "ruští separatisté", kteří bojovali proti ukrajinské domobraně.
"Uvědomili jsme si to, když proti nám vyjelo auto a začalo blikat světly. Náš řidič si jako první uvědomil, co se děje, a snažil se odbočit doprava na silnici."
Vojáci na ně začali střílet a poškodili jejich auto. Zastavili u lesa a pokusili se utéct, ale dva strážci SBU požadovali, aby všech 12 krabic vzali s sebou.
"Znovu stejné výhrůžky, které jsem slyšel v Oděse - že se sami staneme dárci všech orgánů, pokud zboží nedodají. Že nás Nalyvajčenko a jeho žoldáci do hodiny najdou a že nás na místě zabijí, pokud se pokusíme o útěk." V té chvíli už byl naživu.
Nějakým způsobem se jim podařilo udržet všech 12 krabic a utíkali směrem k nějakému křoví. Syřan říká, že si přesně nepamatuje, co se dělo dál, protože došlo k přestřelce a nějakým výbuchům v okolí, které ho zřejmě omráčily, "a už byla tma, když jsem se probral. Žádné krabice jsem neměl. Vyšel jsem na silnici s rukama nad hlavou. V rukou jsem měl novinářský dokument. Ten, o kterém naši zaměstnavatelé tvrdili, že nám zaručuje bezpečnost v cizí zemi."
Měl pocit, že nemá jinou možnost. Šel směrem ke kontrolnímu stanovišti a doufal, že díky svému pověření "novináře" nějak projde bez úhony. Vyslechli ho a vzali do vazby. Říká, že dodnes neví, kdo to byl, protože jejich uniformy neměly žádné označení. Poslali ho však do Doněcku, kde ho dva dny vyslýchali a pak ho umístili do cely s dalším novinářem. "Ukázalo se, že je to skutečný novinář a že byl v Doněcku už měsíc." A co se stalo?
Po třech dnech byl student medicíny ze Sýrie a jeho novinářský spoluvězeň předáni mezinárodní organizaci. Poté se vydal na cestu domů.
Nyní říká: "Jsem na bezpečném místě. Doufám, že mnoho kluků, kteří se mnou pracovali, je také. Ale všichni si budeme pamatovat tuto válku, tu nelidskou a brutální. Tu, která navždy změnila naše životy."

Už několikrát jsem měl nutkání popsat svoje myšlenkové pochody v rozhodování koho budu volit. Ale to by bylo na několik stran a ne pouze na diskuzní příspěvek. Tak jsem to vzdal a dobře jsem udělal. Dnes to popsal úplně přesně Vlk. Kdo má zájem , může si to přečíst na:
https://vlkovobloguje.wordpress.com/2023/01/11/nejen-germanicova-sophii…
A jako dnes už jen duší sportovec (ještě v 72 letech jsem chodil hrát pravidelně tenis) , který chce vždy vyhrát co nejvíce uvedu z tohoto článku pouze jeden odstavec:
Zkuste si představit tu hrůzu a poprask, kdyby ANOěéf v sobotu získal 50% +1 hlas!!! A stal se vítězem v prvním kole!!!! To zděšení Fialy, Obludária a všech správných a nejsprávnějších propagandistů!!!! Chtěl bych vidět jejich ksichty!!!! Všechna budoucí příkoří by se mi snášela daleko lépe. Už jenom kvůli tomu pohledu!!! Vím že by šlo o nejméně o zázrak. Ale proč se o něj nepokusit???? I když je ohromný. Ale ne tolik jako stav, kdy druhé kolo vykrystalizuje do duelu Bašta – Babiš. To držím za nemožné. Ale Babiš jako vítěz hned I. kole? To je JEN skoro nemožné. Tak proč to nezkusit.