Jsou větší síly

Generální stávka je sdělení jak dovnitř státu, tak i vně. Je to něco, čím se lidé vtáhnou do dění a světu poví, že v tom státě nejsou tuzemci zajedno s vrchností. Živnostníci na to taky srát nemůžou, protože hned po zaměstnancích jsou na řadě oni. Proč myslíte, že Černochová tak honem pytlíkuje smlouvu s Amerikou? Kvůli Rusovi? Kdepak, je to proto, aby si posichrovali i vnitřní poměry v ČR, klidně za pomocí cizího vojska, když už by to ve hře na volby nevyšlo, a Rychetský již bude v penzi. A to už není kolaborace, nýbrž vlastizrada

Je to z Rajchlova FB, přeposlala jsem i s pár názory, které tam na to lidi mají..., takže pokud se někdo plete, musel by to být Rajchl nebo ti, kteří se k tomu vyjadřovali (což mám označené jako "Názory"). Svůj názor jsem k tomu nesdělila (byť bych s tím i mohla souhlasit).

Je to jako v přírodě. Přirozený výběr.

Musí vyhrát ten nejvhodnější, a ostatní ho podpořit. Pokud nepřemůžou svoje ega, budeme hodně brzo všichni v pr..li. Nevyhraje nikdo.

My dole, my to nedáme - něco zorganizovat a spojit masu lidí. Na nás je zase vás nahoře maximálně podpořit. A já jsem k tomu rozhodnuta a připravená.

A kdo nemůže ani to, tak ať pomáhá šířit informace.. Každý dle svých možností a schopností..

Mějte krásné odpoledne!

Ano, koloniálně rabující Španělsko a Portugalsko se jistě díky tomuto rabování těší prosperitě, zatímco protestantské Švédsko a Dánsko bez kolonií strádají. Nebo je to jinak? Kdo je tady klaun, Ethanole?

Evropa k tomu, aby mohla ovládnout svět, musela získat nad zbytkem světa výraznou technologickou převahu, která se stala zdrojem její prosperity. Největší náskok získaly protestantské země. Příliv zdrojů z kolonií mohl prosperitě pomoci, ale mohl jí i, jak vidíme na příkladu Španělska a Portugalska, uškodit. Ostatně, rusko, které je poslední koloniální mocností na světě, ze své koloniální expanze také prosperitu nevybudovalo. Japonsko o kolonie přišlo, přesto po jejich ztrátě zažilo nebývalý rozvoj. Jižní Korea kolonie nikdy neměla, přesto prosperuje. Ani v jednom z těchto případů nebylo zdrojem prosperity utrácení.

Naprostý souhlas.

 A ještě co se dá dalšího očekávat v budoucnu. V příštích letech vlivem Německé energetické politiky bude hlavně v zimních měsících nedostatek elektrické energie ve většině Evropy. Cena elektřiny půjde nahoru a my opět budeme svou elektřinu prodávat do Německa a pro naše občany, a hlavně pro náš průmysl bude elektřina neúměrně drahá. Což rozjede další inflační spirálu.

Do ceny elektřiny se pomalu začínají promítat i zvyšující se náklady za „systémové služby“. Jinak řečeno, pokud si váš soused pořídí solární elektrárnu, tak určitou část pořizovací ceny mu zaplatí stát, a tím méně bude na důchody aj. a ČEPS si také započítá vyšší náklady na systémové služby, protože bude nutné věnovat větší prostředky na vyrovnávání mezi výrobou a spotřebou.

 Taky majitelé solárních elektráren (teď mám na mysli ty na rodinných domcích) budou odebírat jen malé množství elektřiny, ovšem elektrovodná síť musí být dimenzovaná, aby nezkolabovala, když delší dobu sluníčko nesvítí a oni budou odebírat plný výkon ze sítě. Pokud naopak bude slunečno a malý odběr a ČEPS bude muset solárníky odpojit od sítě, (teď míním zase ty velké solárníky) tak jim bude muset stát zaplatit za ztrátu.

A to jej velmi malá část toho co nás v blízké budoucnosti čeká.

Narozdíl od vás se profesionálně pohybuji na finančních trzích již dvacet let, takže si troufám tvrdit, že jsem se za tu dobu něco naučil. Předně vás musím ujistit, že státní bankrot na obzoru není a s naší výší zadlužení ještě nějakou dobu nebude. Ostatně, ratingové agentury nás stále hodnotí velmi vysoko viz https://www.cnb.cz/cs/o_cnb/mezinarodni-vztahy/srovnavaci-tabulka/. Pokud však bude stát dále hospodařit jako v posledních letech, tak se k němu za nějaký delší čas můžeme propracovat. Kromě toho rychle rostoucí dluh citelně zvyšuje náklady na jeho obsluhu. Proto je nějaká ozdravná kůra žádoucí.

Ano, současná inflace vznikla z velké části díky zdražení energií a surovin (i když první impuls poskytlo Babišovo rozhazovaní peněz). Pokud by ČNB adekvátně reagovala, inflace by se po odeznění vlivu úvodního zdražení vstupů rychle vrátila na snesitelnou úroveň. Protože ale ČNB po nástupu Michla do jejího čela upustila od zvyšování sazeb, inflace se nám postupně přes mzdově inflační spirálu přelévá do dalších částí ekonomiky a zůstane s námi citelně déle, než by bylo nutné. V důsledku toho bude ČNB muset zvýšené úroky držet delší dobu. A mimo jiné vysoké náklady na hypotéky zasáhnou více mladých rodin, protože se dotkne většího počtu refixací.

Mě osobně to nevadí, před příchodem inflace jsem si přenastavil portfolio tak, aby pro mě vyšší inflace byla benefitem. Ale většina z vás na to doplatí delším obdobím, kdy vaše mzdy a výnosy z úspor budou zaostávat za inflací.  Stát jako celek se bude díky tomu mimo jiné potýkat s nižším růstem reálného HDP.

Vážený pane Inzo, 

souhlasím, že inflace má v zásadě dvě příčiny 1) růst vstupů (nákladová inflace) a 2) růst poptávky způsobený tím, že v ekonomice je příliš moc peněz (poptávková inflace). Jde však vhodné si uvědomit, že na výsledné inflaci se ale mohou podílet oba faktory. Na míře vlivu těchto faktorů (růst nákladů nebo růst poptávky) pak závisí vhodnost a účinnost  konkrétních opatření k potlačení inflace. 

Stejně tak se na boji proti inflaci mohou podílet dva klíčoví hráči, a to a) vláda v rámci realizované rozpočtové politiky (zjednodušeně řečeno fiskálními nástroji) a/nebo b) centrální banka svými monetárními nástroji (jako je třeba růst úrokových sazeb nebo kurs CZK/EUR). Boj proti inflace založený na zvyšování úrokových sazeb (tedy jedním z monetárních nástrojů ČNB, který nemá vláda pod kontrolou) je samozřejmě obecně správným přístupem. Je založen na myšlence, že zvýšení úrokových sazeb snižuje spotřebu a zvyšuje úspory. Máte samozřejmě pravdu v tom, že dopady tohoto monetárního opatření mohou mít značné sociální dopady )nesplácení hypoték). Zároveň ale těžko najdete nějaký protiinflační nástroj, jehož dopady budu na všechny společenské skupiny neutrální nebo dokonce pozitivní. Zároveň je třeba si uvědomit, že v makroekonomice vše funguje jako spojené nádoby. Pokud se soustředíte na jeden cíl (např. nižší inflace), pak se obvykle zhoršují jiné sledované cíle (např. nezaměstnanost nebo bilance zahraničního obchodu).

Jinými slovy řečeno, nemůžete konkrétními opatřeními současně zlepšovat všechny klíčové makroekonomické ukazatele (nízká nezaměstnanost, vyrovnaná zahraniční platební bilance, přiměřená inflace, růst HDP). Nadto se na dosahování těchto cílů podílí dva hráči (vláda a ČNB), které mají rozdílné úkoly. Hlavním cílem ČNB je péče o cenovou stabilitu (teď boj s inflací). Cílem vlády je nízká nezaměstnanost (například), sociální smír apod. Sladit tyto cíle není snadné, už proto, že jsou různé názory na to, jakými opatřeními tyto cíle dosahovat. Pak je třeba vzít v úvahu, že mezi přijetím konkrétního opatření a projevením důsledků tohoto opatření je obvykle nějaká časová prodleva (různě dlouhá). 

Abych to nějak shrnul, rozhodně si myslím, že komentář Rudy se Vám nemusel líbit, ale v principu je jím navrhovaný postup (zvýšení úrokových sazeb) jedním z možných nástrojů v boji proti inflaci. Jestli je nejvhodnější pro konkrétní typ inflace,  neumím říci, koneckonců ani v bankovní radě ČNB nejsou jednotní. A poznamenávám, že bankovní radu ČNB považuji z hlediska odbornosti dlouhodobě za velmi kvalitně obsazenou instituci, byť se mi třeba jmenování pana Michla moc nezdálo, ale na hodnocení je zatím brzy. 

To, co navrhuje v článku pan Vidlák, je podle mne pel mel nekonzistentních návrhů a rozhodně v tom žádný recept na boj s inflací nevidím.

Milkman     

Tuším že to bylo tak v 70 letech. My na to vliv stejně nemáme, jen z nás chtějí vydojit prachy.