Víte, kdo může za moji nadstandardní pozornost pro stranu PRO? Její (bývalá) jihomoravská organizace. Seznámili jsme se loni na podzim a protože to byla dobrá parta, vlastně jsem ani nevěděl jak, ale začal jsem se objevovat na setkáních s veřejností. „Daníku, můžeš tehdy a tehdy?“ To byl nejčastější telefonát od Petry Rédové, který jsem za poslední rok slyšel. A tak jsem začal jezdit.
Měl jsem to s veškerým komfortem. Petra mě zpravidla někde vyzvedla, já se prostě jen nakvartýroval do auta, oni mě dovezli do sokolovny, tam jsem se postavil, řekl jsem svůj šlágwort, počastoval nevybíravým způsobem majnstrýmová média, oglosoval současnou situaci, zodpověděl pár otázek, podal si ruku s lidmi a pak mě zase odvezli domů.
Petra navíc začala namlouvat moje články, protože jihomoravský tým je velice akční. Vznikla z toho stránka na youtube, kterou sledují především kamioňáci, kteří nemohou číst, ale mohou poslouchat. Je to velmi náročná práce. Píšu každý den a aby vznikla jůtubová verze, museli si dva lidé každý den najít čas, aby to vzniklo. Ty nejlepší články se pak ještě doprovodily sestřihy (zpravidla) ze zpráv a dávaly se na TikTok, který měl obrovské dosahy. Každodenní práce… Aneb, jak dělat dosah takřka bez peněz.
Od jara doteď jsem s Petrou strávil v autě desítky hodin. Vždycky jsem žertem říkal, že si mě adoptovala. Když zjistila, že mám rád kofilu, nikdy na ní nezapomněla. Jednou jsem někde před lidmi zmínil, že mám rád věnečky a od té doby byly skoro na každé akci připravené. Jihomoravský i jihočeský kraj v tomto byly vždycky naprosto excelentní. I v té nejmenší dědině vždycky čekal plný stůl a příjemní lidé.
Jen naprosto výjimečně jsem byl na nějaké spanilé jízdě, kde nebyla Petra a naopak na mnoha akcích, kde ona byla, jsem já nebyl. Stíhala všechno. Lidé ji měli spojenou s dobou covidovou, co já vyslechl telefonátů s dotazy na podlomené zdraví ať už kvůli vlastnímu koronaviru, nebo kvůli možným vedlejším účinkům po očkování. Nebo jiných obtíží, které s tím nesouvisely. Petra jim zařizovala přes známé doktory různá vyšetření nebo s nimi alespoň problém prokonzultovala. Říkával jsem jí, že je jak Matka Tereza.
Do toho ještě psala do vězení dopisy Patriku Tušlovi… vůbec vlastně docela často psala někomu do basy a prožívala to. Pak přišel projekt Propomoc, kde celý tým připravoval videa a návody pro vyplnění formulářů na sociální dávky, které byly pro leckoho tak složité, že si s tím sám neporadil. Snažila se spojit s asociací seniorů a propojit svůj projekt s jejich právními poradnami, protože se to vhodně doplňovalo.
Já jsem vždycky seděl na sedadle vedle a říkal jsem si, že to snad ani není možné. Každý týden někde mezi lidmi, do toho koordinace týmu zdravotníků na demonstraci, do toho měsíčně deset směn v londýnské nemocnici (ano, platí tam tak dobře, že stojí za to, tam lítat), každodenní namlouvání mých článků o přestávkách v rachotě, vypravování demonstračních autobusů… uměla dokonce i menší sponzory… Pomohla mi tak s vydáním první knihy, kdy jsem o tom vůbec nic nevěděl.
Celý jihomoravský tým byl srdcařský až na půdu. Takhle jsem je poznal. Nic nebylo problém, vše se řešilo za pochodu, veškeré mráčky byly vyřešeny ještě dřív, než z nich mohlo zapršet. Když jsem Davidu Moosovi nadhodil, že bychom spolu mohli dělat pořad Ajťák a Vidlák, tak udělal přípravy do druhého dne. Žádné čekání, žádné zdržovačky. Nikdy jsem se nesetkal s nikým, kdo by takhle obětavě dělal každodenní mravenčí práci. O takových blbinách, jako roznášení letáků, ani nebudu mluvit. Jižní Morava je prostě pracovitá a venkovská. Přesně podle mého gusta.
Petra byla všude a díky ní jsem byl všude i já. Nikdy bych nebyl schopen stíhat tolik veřejných akcí, nebýt jí. Nikdo se za stranu PRO nebil tolik, jako ona. Nikdo nestál na stráži, jako ona. Nikdo nevěřil tak hluboce, jako ona, nikdo nebyl tolik přesvědčen o smysluplnosti celého konání. Nikdo neobětoval tolik volného času i osobních peněz. Nikdo nevedl ohnivější diskuse na fejsbůku, vždycky v tomto byla lvice a když někdo sahal na to, co měla ráda, uměla kousnout. Všichni to o ní věděli a věděli to dávno předtím, než jsem se vedle ní objevil já. Nejvěrnější z věrných, nejpracovitější z pracovitých, nejbojovnější z bojovných. Bylo snadné se nakazit jejím entuziasmem.
Pak to dopadlo, jak to dopadlo. Petra z PRO odešla a s ní asi padesát dalších členů. Už jsem psal, že nebudu vynášet žádné informace, protože ctím svoje vlastní zpovědní tajemství. Lidi se občas prostě nepohodnou tak moc, že už to nejde dál. Polovina dětí v této zemi ví, jaké to je, když jdou tatínek s maminkou od sebe. Neshody ve směřování života. Je běžné, že se rozcházejí i ti, kteří se předtím milovali. V politice je to každodenní jev. Politické životopisy běžně obsahují členství ve třech i čtyřech stranách. Jen zcela výjimečně najdete někoho, kdo po celou svojí kariéru zůstal v jedné straně. Kdo od začátku do konce zůstal v jedné jediné, první hoď kamenem.
Rozchody jsou vždycky nepříjemné. I ty politické. Vždycky to bolí. Přijde poslední kapka (která ani nemusí být největší), o té se pak mluví, ale vždycky nejprve musel nakapat plný pohár. Vždycky.
Nechci komentovat, jak z mého pohledu vypadalo to, co předcházelo rozchodu. Ale je mi smutno z té mzdy, kterou Petra na rozloučenou dostala. Ta nejvěrnější a nejpracovitější byla hladce označena za zhrzenou aktivistku, která se nespokojila s místem na kandidátce. Dva roky její práce najednou neznamenaly vůbec nic. Celý její tým neznamenal vůbec nic. Aktivisté jsou pro stranu problém a je třeba s nimi zatočit co nejrázněji. Ta, která byla ještě před měsícem nejvěrnější s věrných, se konečně odkopala, zrádkyně jedna.
Aby Petra dokázala, že je věrná a pracovitá, tak věrně a pracovitě sloužila dva roky. A aby dokázala, že je zhrzená aktivistka, toužící po postech, na to stačilo mít jiný názor na směřování strany a odejít. Sice před sněmem odešlo dalších padesát lidí, kteří měli proti směřování strany také výhrady, ale ti jako by nebyli. V neděli večer za všechno mohla jedna jediná samotinká Rédová. Po čtrnácti probrečených nocích si ještě užila závěrečný shittstorm. Dlužno ale říci, že jí to nakoplo. Utřela si slzy, protože zjistila, že truchlila za něco, co nemělo žádnou cenu. Dav, který jí nedávno provolával slávu, najednou na jediný povel volal „hanba.“ Bez přemýšlení.
Jsem také zhrzen. Pro tu mzdu nejpracovitějšímu týmu, jaký jsem měl čest poznat. Pro ty desítky kofil, které jsem dostal, pro ty věnečky takřka na každičké štaci. Pro ty desítky hodin v autě plných nadějí z toho, že tentokrát se to konečně povede, i když statistiky říkají něco jiného. Pro to pohrdání nad srdcaři aktivisty, kteří sice pracují, ale vlastně jsou na překážku, protože si dovolují mít připomínky. Pro tu lehkost, s jakou byla všechna práce zapomenuta a pro tu tvrdou reakci. Pro tu zlobu, že se stalo něco, co se v politice děje úplně běžně. Lidé přicházejí a odcházejí. Většina z nich to ovšem dělá až po volbách… Viď, Vondráku a Macuro!
Jsem tribun lidu, nikoliv politické strany. Píšu, co vidím. Píšu, i kdyby mě to mělo poškodit. Píšu, i když se teď možná dočkám stejně hladkého odsudku jako Petra Rédová. Vidláckou čest mám ale jen jednu. Nejsme v háji, protože jedna Rédová odešla z politické strany. Jsme v háji, že se to musí řešit nasměrováním fejsbůkového davu proti pracovité holce, která v té chvíli mlčela a tiše odcházela. Jsme v háji, protože bylo strašně snadné zapomenout na všechno, co pro tu stranu udělala. Jsme v háji, protože bylo úplně jednoduché, udělat z bojovníků a srdcařů bezskrupulózní kariéristy. Jsme v háji, protože bylo snadné Petru nařknout z intrik, ty pak vítězoslavně rozebírat a ukončit to licoměrnou nabídkou k návratu. Jsme v háji, protože nosiči vody nemají nikdy a nikde žádné zastání. Jsme v háji, protože odchod padesáti lidí nebyl důvodem ani k minimálnímu kompromisu. Jsme v háji, protože ve jménu boje proti vládě není žádná cizí oběť dost velká.
Mýlil jsem se. Ale mýlil jsem se, protože jsem PRO vnímal skrze Petru Rédovou a jihomoravský tým. To bylo to PRO, které viděli lidi, to bylo to PRO, kterému jsem věřil. To bylo to PRO, kvůli kterému tomu začala věřit i veřejnost. To bylo PRO kvůli kterému jsem téměř vlezl do stranické politiky. Jihomoravský tým byl to PRO, pro které jsem bubnoval na demonstrace.
Petro, jsem s Tebou!
Dnes bez žádostí o podporu. Nezasloužil jsem si jí.
- Log in to post comments
Komentáře
Komentáře k Vidlákovu článku
Tak to dopadá vždycky, když…
Tak to dopadá vždycky, když člověk někomu nebo něčemu upřímně věří, Danieli. Jsem člověk nedůvěřivý, mockrát jsem se zklamal. A i s tím se dá žít - jednoho už mohou potkat jenom příjemná překvapení.
Já jsem intuitivní člověk. Jako zvířátko, které má instinkty, které ho varují a ono neví proč. Ale bez těch instinktů bych kdysi dávno býval byl vstoupil do politiky. Tak skončím jako nestraník v pravém smyslu slova, nikomu nestraním. Nebo spíše jako Franta Villon "Jsem stranický, jsem zastáncem všech stran!" Někdy stačí k člověku přijít blíž, zeptat se na banalitu a konstatovat skvělou košili, hodinky za desítky tisíc a drahou kolínskou. Ne, nic to neznamená, ale instinkty pracují.
Potkal jsem několik dnes proklínaných komunistů, kteří v sedmdesátkách zachraňovali "odbojné nekomunisty", nynější desoláty, kteří se v té krátké době, kdy to vypadalo nadějně, stačili "omočit". A ti po dvaceti letech na ty komunisty žalovali. Když mi prasklo slepé střevo, zachránil mě primář, komunista, kterého se nemocnici všichni báli, protože byl "majitel strany". Atd.
Není podstatné kdo vzývá jakého Boha nebo víru, ale jaký je to člověk.
Je mi z toho všeho akorát…
Je mi z toho všeho akorát smutno... Asi to u nás opravdu nepůjde tak jako na Slovensku.
(Kofila a věnečky + kremrole byly moje oblíbené, ale za socíku, teď už dávno ne, už ani to není ono - tedy alespoň v Praze ne...)
hm,
dneska je to hodně smutné čtení, Petře fandím a děkuji za všechno co udělala 😕. Osobně mám za to, že dát si za místopředsedu strany co se ohání právem, člověka, který nechá zapálit auto manželce konkurenta není zrovna to pravé ořechové ????
.. a co presumpce neviny?..
.. Poslechni si, Bobe, vyjádření Jindřicha Rajchla.. Je to tam takové nějaké celé divné. A po tom, co jsme zažili s Čapím hnízdem..
Zkrátka, jsem principiálním zastáncem Presumpce neviny a je mi fuk, co se o tom píše.
Přesně tak, souhlas.
Nevím o jakých pracovitých lidech z JM Vidlák píše. Moje zkušenost s pomocí v senátní "kampani" pro paní Rédovou mě bohužel už před rokem přesvědčila, že to s tou pracovitostí nebude tak horké. V jejím volebním okrsku jsem narazil při vylepování plakátů snad jen u 2 výlepových míst, že tam už byl plakát PRO. Zato na všech byl plakát Tepfra, ale opravdu všude. Na moje doprošování, aby Petra na svém profilu uvedla výzvu na získání dalších dobrovolných lepičů mě sice odpověděla, ale výzvu nezveřejnila. Kofily možná rozdávat umí, ale efektivní politická práce jí moc nejde.
nevina ?
soudem první instance odsouzen byl, tak mohli s jmenováním počkat do pravomocného rozsudku, ale jak jsem napsal, je to můj názor
ale to se dalo čekat
stejně dopadlo ANO, stejně dopadla SPD, stejně dopadl Volný blok. Srdcaři makali jak čerti a pak je vyštouchají kariéristi, kteří pro myšlenku udělali úplný hovno. Je to oblíbená taktika libtardů. Do problematický strany dostat svoje lidi, kteří ji rozvrátí zevnitř. Někteří věrní zůstanou, ti co nové vedení neskousnou, ti odejdou. A opozice je pak znovu roztříštěná. Vždy je třeba ty srdcaře, ty revolucionáře co udělali všechnu práci odstavit. protože vůdci mají své cíle a tahle pracovitá svoloč by jim to kazila.Každej vůdce musí dělat kompromisy a revolucionář je proti kompromisům. Proto musí být odstaven mimo.
A libtardi mohou v klidu spát. Protože lidi si řeknou že zase naletěli. A to je cílem.
furt mi nějak nedochází,
co byl/je ten největší problém, díky kterému se nyní PRO takhle rozdvojilo?
Všichni tu kolem toho tančí jako okolo horké kaše, lítají tu obecné termíny jako "směřování" , ale já jsem z toho furt nepochopil, kdo chce směřovat a kam? Profily aktérů na FB fakt studovat nebudu, tyhle "kanály" jsou pod mojí důstojnost.
Jedná se o nějaké zásadní rozdíly (EU zůstat/vystoupit, Euro ano/ne, atd.), nebo jen nějaké pofiderní drobnosti či egoismus jednotlivců? Nebo ještě někdo furt osedlává dávno mrtvého koně jménem Covid, a podle vztahu k tomuto dávno vyčichlému tématu se pak fackujou?
Nevím, ptám se...
Dane, je to prozření, údiv, zhrzení k čemu?
Osobně ve výstupu Rajchla na tiskovém vystoupení týkajícího se složení vedení strany po sněmu PRO nevidím nic mimořádného. Není jednoduché sestavit kandidátku s velmi omezenými možnostmi případného úspěchu ve volbách do EP i do sněmovny. Lidí očekávajících výsadní postavení na kandidátce bývá zpravidla víc, než je skutečně reálné, zejména, když ta strana teprve očekává "vstup mezi velké kluky". Dělit kandidáty na aktivisty a politiky bývá zbrklé, protože stejně jako aktivisté mohou překvapit a stát se výstavními politiky, politici mohou vyhořet už jen svou jistotou a politickou zkušeností.
To, že se Rajchl ve svém výstupu k paní Rédové vyjadřoval velmi uznale? Nic jiného mu nezbývalo. Velmi dobře musel vědět, že její ženská odpověď bude velmi emotivní a nespletl se.
V každém případě z jedné i druhé strany se jedná o zcela normální vývoj, který jen nezkušené lidi může překvapit. Mnohokrát se to stalo nejen v současných politických subjektech za posledních 34 let. Před tím do velmi vzdálené minulosti snad ve všech politických stranách, i těch zdánlivě nejúspěšnějších. Lidská očekávání prostých členů, i hlavních představitelů nebývají tak jistá, jak se za určitých okolností může domnívat neužší vedení oněch stran, zejména pokud se domnívají, že jejich postavení je neotřesitelné. To se stává v okamžiku, kdy se "vůdce" odtrhává od základny i svou pracovitostí, nebezpečným uctíváním a oceňováním ze všech stran. Ten pocit neporazitelnosti umocňují i útoky konkurujících stran. Obojí mu zvedá sebevědomí a pocit důležitosti. To bývá základ "kultu osobnosti". Nepříjemné určitě je, když k tomu dojde těsně před rozhodujícím vstupem do skutečné politiky. Všechno mimo parlament je JEN očekávání věcí budoucích.
Může mi být líto paní Rédové, ale zatím veřejně vystoupila jen ona (nevím zda za ostatní odcházející, nebo za sebe) a skutečné, podstatné důvody rozkolu nebyly z jedné, ani druhé strany (kromě míst na kandidátce) sdělené. Je to však věc té strany a zkušený politik jistě rozhodne, co pustit do nejširšího prostoru. Osobně bych se na místě Rajchla obával, že ty kraje (ve velmi omezeném množství konkrétních lidí bývalých členů PRO) mohou dost výrazně ohrozit jeho dosavadní trpělivou, nelehkou a určitě drahou práci nenávratně (nenávratně mohou a nemusí).
Teď teprve se ukáže, zda je Rajchl politikem s opravdu vlasteneckým cítěním, zda mu většinovou vlasteneckou společností bude "výsledek sněmu" a rozchodu s částí jeho stranické veřejnosti prominut, nebo bude muset hledat další svůj projekt. Jsem si však jistý, že Rajchl je typ člověka, který se umí otřepat.
Nejsem si však jistý, co to bude znamenat pro celou mimoparlamentní politickou scénu, nejsem si jistý tím, co představuje angažmá Jindřicha Rajchla v celém období mezi 3.9.2022 do současnosti. Ono se to určitě ukáže. Předpokládám, že tu otázku si pokládá víc lidí nejen na těchto stránkách, než nějaký nepatrný nic neovlivňující starý Vladimír Hejnic.
Jedno je jisté. Vám Dane Sterziku nezávidím, máte upřímný vztah k aktivistům nejen ve svém okolí a nejen k paní Rédové a zároveň jste neformálním propagátorem ?propagandistou? Rajchlova týmu. V této situaci je velmi složité se rozkročit. Každá vaše noha stojí na jiné, nejisté podložce. Přeji vám, abyste ustál vzpřímený postoj aspoň na jedné noze a nepadnul. Přízeň lidí bývá vrtkavá a na vás, na vašem osobním rozhodnutí je, na které noze budete udržovat rovnováhu... to vám neporadí vůbec nikdo.
muž proti muži
my čtyři proti tobě, to je naše politické klání. Každý chce být první, nikomu se nechce zařadit do lajny a pracovat pro všechny. A podle toho také jako národ dopadneme. Jsme rozhádaní, neschopni kompromisu a pětikola si mne pazoury , jak má bez práce mísu koláčů.
Toto je věčná bolest alternativy, ta zbytnělá ega..
.. a neochota ke kompromisům. Je to hlavně veliká bolest nadšených aktivistů. Stačí někdy i jediná studená sprcha, aby se z nich stali zneuznaní géniové, dožívající své dny v hořkosti a zatrpklosti.
Politika je řemeslo jako každé jiné. Ronald Reagan byl úspěšný hlavně proto, že byl předákem hereckých odborů, uměl vyjednávat. Alternativa se nakonec rozhádá na neústupnosti a zbude nám tu opět jen Tomio Okamura s nulovým koaličním potenciálem, ANO a Pětikoalice, kterou spojují jen prachy a touha po moci.
Vidláku, taky mám rád věnečky a kofilu - je to o systému
A taky kokosky, i když v poslední době jsem přesedlal na švýcarské sýry :-)
To, co popisuješ, mi připomíná rozklad týmu kolem Švýcarské-demokracie, aspoň tak, jak mi to v krátkosti vylíčil v jednom emailu pan Raždík. A také on přes pár lety opustil SPD z důvodu nesouladu očekávání přiměřeného ocenění za aktivitu v podobě příslušné pozice na kandidátce. S odešlými spoluparťáky nejprve založili Jednotné a poté SD.cz - kdo nebo co ho k tomu inspirovalo, netuším. Už na začátku ho prý bližní varovali, že když bude mít hnutí víc než 10 členů, dojde k jeho rozkolu. K čemuž také došlo hned v druhém roce, poté co byl do čela zvolen - dle vzoru ročního funkčního období federálního a kantonálních prezidentů ve Švýcarsku - pan Ing. Luděk Šarman, který mě pozval na krajské nebo republikové zasedání. Chtěl jsem přijet, ale už jsme nestihli doladit podrobnosti spolupráce, protože "znenadání zmizel" z čela hnutí - pozice předsedy hnutí zůstala do konce roku 2022 neobsazena :-) Po detailech jsem nepátral, pan Raždík prý musel čelit pomlouvačným emailům posílaným na švýcarská velvyslanectví, a od té doby si víc než 10 plnoprávných věrných členů v hnutí představit nedokáže :-)
Takže problém týmové spolupráce - jak i Vláďa Hejnic zmiňuje - je zcela obecný. Protože se tím víc jak 30 let zabývám, mohu trochu poradit. Ale nedělám si iluze, protože Češi patří mezi národy nejchytřejší a tudíž nepoučitelné :-) Paní Rédové je mi docela líto, jen škoda, že se neangažovala za prosazení lepšího, ověřeného politického systému, podporujícího suverenitu národa. V Anglii pracuje hodně českých zdravotních sester, taky znám jednu z rodné vesnice, ale za lepší destinaci pro podporu smyslupného považuji Švýcarsko - podporovat pilnou prací přímou demokracii pomáhá i hodně sester z Polska a odborných pečovatelů ze Slovenska - měl jsem tu čest osobně některé z nich poznat během praxe v místním domově pro seniory.
Základem úspěšné a hlavně perspektivní týmové spolupráce je kvalitní motivační rozhodovací systém, který oceňuje aktivitu, kompetenci a investici. Musí být také stanovena pevná a závazná pravidla, nejen stanovy a program - jednací řád, kodex týmové spolupráce, kariérní směrnice, volba pořadí kandidátů - a transparentní systém, umožňující dynamicky optimalizovat tato pravidla. Dalším předpokladem úspěchu je komunikační platforma, díky které udělali světově ojedinělý průlom čeští Piráti - Fórum Pirátské strany. Doporučuji týmový rozhodovací systém ion21Swiss, jehož fungování rád vysvětlím.
Poezie od Jarka, co mi dnes přišla mailem
Tady je Jarek naživo.
Tady je Jarek naživo. Je to tak nějak lepší než písmenka.
Fakt, pjékné..
.. ale já mám stejně raději Erika Adolfa Saudka a jeho vznešené verše, volně inspirované Shakespearem..
EDIT 19:21 / 15.11.2023 : PÁNĚ SAUDKOVY VERŠE mám rád u Hamleta, jinak Jaromíra Nohavicu poslouchám přes 40 let, od "Když mně brali za vojáka"
Inzo
dneska jsem si udělal radost a knížku Nohavica si koupil 😁
Realita bez poezie
---------------------------------------------------
Kapitalismu je lepší než socialismus,
ale horší než jsem si myslel.
Skutečný rozdíl mezi kapitalismem a socialismem:
V socialismu zloději kradli toaletní papír,
mýdlo, tužky. V kapitalismu zloději kradou
fabriky vyrábějící toaletní papír, mýdla, tužky.
V socialismu dělníci dostávali přebytky.
V kapitalismu jsou dělníci přebytkem.
V socialismu kradlo hodně lidí, ale málo.
V kapitalismu krade málo lidí, ale zato hodně.
V socialismu se o zlodějích psalo v černé kronice,
a seděli v base.
V kapitalismu se o zlodějích píše jako o celebritách a
sedí v daňovém ráji.
Opět lži
Požádal jsem Vidláka o registraci, protože vaše lži, polopravdy a pomluvy se neštítí nikoho: ani Jiřího Suchého.
Jiří Suchý tyto věci nikdy neřekl, jen ten první řádek "kapitalismus je lepší než socialismus, ale horší než jsem čekal. je od něj.
Lžete z nevědomosti nebo schválně?
Stejné to bylo i o Američanech v roce 1945 v západních Čechách, tam jste citovala komunistickou příručku z padesátých let.
Budete také citovat Urválka o Horákové a Slánském?
Přeposlala jsem, jak přišlo…
Přeposlala jsem, jak přišlo. Pokud by to nemělo být z dílny Suchého, tak to ten dotyčný řekl naprosto výstižně. (Urválka by jistě lépe a rád citoval náš současný prezident.)
Takových emailů chodí hodně, je třeba si dávat pozor
Když si nejsem jistá/ý, zda to může být pravdou, je nutno doložit zdroj, ze kterého tvrzení pochází.
Jinak se těch fejků nezbavíme.
Fake se nelze zbavit.
Lze je jenom igorovat.
Včelka ještě nepochopila ten základní fakt,
že se pod své příspěvky podepisuje. I když jen tak bezduše kopíruje, co se jí zrovna zalíbílo.
To, že je něco pravda, je…
To, že je něco pravda, je pro mě důležitější než to, kdo ji řekl. Vymažu-li autorství, pravda zůstane...
To je přesný důkaz vymetání myšlení
Paní Májo nezlobte se na mě, ale vy jste prototyp ovce, hmm něco mě přišlo na email, mě se to líbí (nebudu o tom přemýšlet, mě se to prostě LÍBÍ) tak to pošlu dál a protože mnoho lidí nechce přemýšlet, ale líbí se jim to, tak to pošlou dál a dál a o tom to je, lidé nemyslí. Ale nevím jak to vyjádřit, hmm přenechávají myšlení na někom jiném a ten je ovládá, pasák má své stádo, přesně takhle se chováte. Mějte se fajn, myšlení bolí :)
Jan
Ano, dávám sem to, co se mi líbí. Vy sem píšete taky to, co se líbí vám (nebo spíš sem dejte komentář, ať je vidět, co se vám líbí, místo pouhého štěku.) Nebudu psát (nebo mluvit) jak to vyhovuje vám - obraťte se na vládu, novináře nebo prezidenta (třeba oni vám v tom vyhoví).
OK. Proti tomu vůbec nic nemám.
Ale v rámci vyváženosti by to chtělo zítra napsat podobně oslavné tirády na Jindru Rajchla, protože i on je označován za sketu. A přitom je diametrální rozdíl jak mluví o Petře on a jak ona o něm.
Před chvílí jsem koukla na…
Před chvílí jsem koukla na jeho "živák" a je to tak, o paní Rédové mluví velmi slušně...
Ano, máte pravdu, pan Rajchl byl rozvážný a zdvořilý..
.. na druhou stranu, vyjádření Petry Rédové jsem nenalezl a proto neslyšel,
na třetí stranu, jejímu hledání jsem dal stejně času, jako hledání vyjádření Jindřicha Rajchla.
Jeho jsem na FB našel, ji také, ale nic jsem se na jejím profilu nedozvěděl, jen že změnila profilovou fotografii, teď tam jsou písečné duny. Možná že paní Rédová, po vzoru Ježíše z Nazaréta, odchází na 40 dní meditovat do pouště.. Konec konců, jak říkával Miloš Kopecký: "Skandál v Čechách trvá 14 dní" Takže by to mohlo stačit.
Proto se budu řídit Sókratovou radou: "Kdybys býval mlčel, zůstal by jsi filosofem"
V nejhorším případě to hodím Andreji Babišovi a smířím se s tím, že Pětispřežení holt pojede další dostih, jak se domnívá doktor Hampl..
Mezitím budu pilně navštěvovat přednášky Jungmannovy Národní Akademie a studovat doporučenou literaturu.
To je nějaký starý profil
Aktuální je zde.
https://www.facebook.com/petrafajmonredova
Díky..
Moc jsem z toho nebyl moudrý..
Richard
Jsem stejného mínění - jak bylo řečeno už včera, trvá dvě volební období než si něco lidi uvědomí... Takže i kdyby pětidemolice udělala cokoliv debilního, lidi do ulic nevyjdou a "nevyfuckujou" ji. Nakonec to bude, jak píšete - lidi (alternativa) to nejspíš hodí Andrejovi. (Jinak to, jak se vyslovila paní Rédová na adresu Rajchla, o tom Rajchl mluvil ve včerejším živáku - to by si snad nedovolil vymyslet).
Nepřátelské převzetí: Islám…
Nepřátelské převzetí: Islám si plíživě přebírá evropské země před 5 hod. Zpravodajství Necenzurovaná pravda 129
Zejména v posledních týdnech bylo velmi dobře vidět, že islamizace je na mnohem vyšší úrovni, než nám tvrdí oficiální čísla.
V rámci Evropy je na tom asi nejhůř Velká Británie, Francie, Německo, Belgie a Švédsko. Je pravděpodobné, že v těchto zemích je skutečný počet muslimů kolem 20%, i když oficiální čísla vypadají jinak.
Žádná evropská země totiž nemá přesné statistiky počtu obyvatel vyznávajících islám či jiná náboženství. Tyto údaje jsou dobrovolné a i sami muslimové se všude snaží o skutečném počtu ve společnosti mlčet.
O tom, že země již došly do vyšší fáze islamizace, jsme se mohli přesvědčit v momentě, kdy muslimové v ulicích německých, francouzských i britských měst volali po chalífátu a právu šaría.
Množí se náznaky, že islámské zabírání půdy, které je patrné ve velkých částech Evropy, bude mít brzy bezprostřední politické důsledky.
Nejen, že muslimové zastávají stále více politických – a dokonce i vládních – pozic. V ghettech se vyznává právo šaría a islámské strany se také stále častěji formují po celé Evropě.
Islamizace, kterou politici i mainstreamová média popírají, probíhá podle jasného plánu.
Již dlouho lze předvídat, že miliony muslimů, kteří jsou bez rozdílu přijímáni do západních zemí a mohou zde do značné míry nerušeně zakládat své paralelní společnosti, se dříve či později dožadují parlamentního zastoupení, které jim nelze ani legálně odepřít.
Minulý měsíc se u britské volební komise zaregistrovala „strana islámu“ ve Velké Británii . Uvedla, že cílem je „dát hlas všem menšinám v Británii.“
Postarají se prý o to, aby všechny problémy, které na ně číhají ve Velké Británii, byly poraženy. To by mělo být chápáno spíše jako hrozba. Ve skutečnosti je politický vliv islámu v Británii již tak silný, že levicová Labouristická strana je závislá na muslimských hlasech.
Tak tomu bylo do doby, než se vůdce strany Keir Stamer po masakru Hamásu v Izraeli postavil proti Hamásu. Tím vyvolal bouři protestů a masový odklon muslimů od Labouristické strany.
Na vedení strany je vyvíjen masivní tlak, aby změnila svůj postoj v konfliktu v Gaze. V asi 30 (!) britských volebních obvodech již muslimové tvoří relativní většinu . Téměř všechna britská města s více než 500 000 obyvateli mají muslimské starosty.
A strana skutečně otočila, aby získala zpět nezbytné hlasy muslimů, kterých je v zemi zřejmě mnohem víc, než udávají oficiální čísla. Muslimové, kteří se již v zemi narodili, jsou považováni za rodilé Brity a ve statistikách obyvatel s migračním pozadím nebývají uváděni.
Nicméně i v dalších evropských zemích se politické strany stále častěji spoléhají na hlasy muslimů, kteří dávají těmto stranám hlas jen proto, že ví, že pomohou zemi rychleji islamizovat.
V určitém okamžiku se však nevyhnutelně mohamedáni zeptají sami sebe, proč by se vůbec měli spoléhat na zavedené strany a ne se jednoduše obrátit k nové islámské straně nebo založit další zájmové skupiny.
V Belgii již muslimové došli celkem daleko: zde již v roce 2018 kandidovala islámská strana ve volbách ve 28 obcích. Mimo jiné volala po islámském státu s právem šaría a oddělené veřejné dopravě pro muže a ženy.
Zároveň také tvrdila, že se nehlásí k žádnému extrémnímu islámu, nicméně zde je třeba připomenout, že islám je jen jeden.
V Nizozemsku byla v roce 2016 založena strana DENK pro muslimy, zejména pak s tureckým původem. Strana se dokonce opakovaně dostala do tamního parlamentu, i když jen ve zanedbatelném zastoupení. Muslimové zatím volí levici, která je pro ně jistotou.
Ve Francii u posledních voleb získala Marine le Pen druhé místo jen velmi těsně před Mélenchonem, který ve Francii zastupuje muslimy. Stačilo jen pár tisíc hlasů a podporovatel urychlené islamizace by skončil druhý.
Je velmi pravděpodobné, že ve volbách za 3,5 roku bude právě on mířit na prezidentský post.
Je jen otázkou času, kdy se také v poměrně silně islamizovaném Německu, Rakousku a dalších zemích objeví podobné strany, které proniknou do politických systémů a zavedou islámské požadavky do legislativy.
Demografie mluví sama za sebe.
Míra reprodukce německých žen je pouhých 1,5 dítěte na obyvatele, ve srovnání s 4,2 u syrských žen a 3,4 u afghánských žen. Mezi lety 2014 a 2022 vzrostl podíl cizinců v Německu z 8,4 milionu na 12,8 milionu.
Zde však nejsou započteni muslimové, kteří se již narodili v Německu, kteří jsou již považováni za Němce. Zejména v turecké komunitě jich může být možná kolem 8 – 10 milionů.
Ve stejném období se počet obyvatel Německa snížil o 1,3 milionu lidí. Původní obyvatelstvo tedy ubývá velmi rychle, dokonce rychlejším tempem, než jakým přibývá to „nové.“
A prostředí politických médií zcela selhává v tom, že islám je chápán jako náboženství, i když jde v podstatě o ideologii.
Islám koneckonců nespoléhá na přesvědčování, ale na podřízenost – a všude usiluje o jedinou, v konečném důsledku totalitní moc. Kdo se nepodřídí, ten bude zlikvidován.
A v poslední době se zdá, že si to konečně začínají uvědomovat i původní obyvatelé výše zmíněných zemí, které se mohou během nejpozději během 10 – 15 let změnit na chalífát, jak to nyní slibují muslimové v ulicích….
Islamist extremists are an existential threat to the West. According to the security services, there are over 50,000 known wannabe jihadists walking the streets of Britain. pic.twitter.com/CKWSiqTHDO
— Paul Golding (@GoldingBF) November 14, 2023
Nevím,
ale jen jedno mně je jisté, politiku mají dělat politici a nikoliv aktivisté. Jinak, jsem z jednoho nejmenovaného, jihomoravského okresního města a nebýt posledních voleb a volebních lístků, tak bych vůbec nevěděl, že i v tom našem městě působí nějaká strana PRO. Rajchla z nám jen díky velice pěkným demonstracím a pracovitosti zdejší, tedy již bývalé jihomoravská organizace jsem si vůbec nijak nevšiml. Jo, vlastně jednou jsem viděl, myslím, před tou poslední demonstrací v Praze, na cestě ke Kauflandu na sloupu nalepený nevýrazný plakátek zvoucí na tuto akci. Toť vše. Možná, že skutečně platí: Někdy méně znamená více!
Vidlákův prolog před opuštěním strany PRO?
Alespoň mám z toho článku takový dojem.
Ale k věci.
Vidlák ochutnal politiku a nepřekvapivě mu zhořkla v hubě.
Politika je špinavá záležitost bez ohledu na to kolik (prý) křišťálově čistých se o ní pokouší. Politika není o kamarádství, ale o společném zájmu a účelovém spojení. Kamarádství může fungovat v klubu potápěčů nebo partě trempů. V politice se ale vyžadují jiné "přednosti".
A nakonec, věrné stádo ovcí bez okolků kohokoli vybučí.
Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co se s tím dá dělat. ;o)
A je to tu
už zas. Já jsem vám to říkal...
A je to tu...
Já vám to říkám pořád :-)) - neber úplatky, neber úplatky, nebo se z toho zblázníš. Ale je to marný, je to.... (?:-))
Zdravím Májo
vidíte to. Tohle je přesně ten případ, kdy jsem měl pravdu ale nerad. Bohužel se to děje častěji než bych chtěl. Teď jsem zvědav co vyvede Fico, to je totiž taky pěkný ptáček, i když na ty co se mu podařilo přečíslit nemá. A zase bych se rád mýlil, to kdyby nezneužil situace a u bratrů udělal trochu pořádek.
je to marný?
Není ani potřeba, aby Rakušan sypal desítky milionů ze státního rozpočtu na udavačské kampaně. Nejsou potřeba ani miliardy, které platíme "České" televizi na prosazování těch správných názorů. Alternativa se rozhádá sama a zadarmo. A to se vyplatí! ( bohužel jen pětikolce )
Dovedu si představit, jak spokojený je Fiala a sebranka kolem něj. Jistě mají příjemný pocit z dobře vykonané práce. A vlastně oprávněně, úkoly které jim byli poručeny plní skvěle: hospodářství je na kolenou, státní dluh astronomický, opozice neškodná, alternativa rozhádaná a neschopná dlouhodobě realizovat koordinované akce, ..... A co se týče alternativy, stačilo ji jen nechat být, jen nechat "vyhnít".
Petr Kratochvíl , který byl před pár dny u M. Kociánové mluvil o tom, že nějaké naše snažení je v podstatě marné, protože zcela zásadní vliv na dění ve Světe i u nás určuje to, co se děje v USA. K nám to dorazí také, ať už to bude cokoli, ale se zpožděním rok až dva.
Hodně jsem si sliboval od SPD. Pak od Trikolory. Pak od toho bývalýho policejního prezidenta. A pak jsem si řekl, že pro mne taková poslední naděje je PRO. Vůbec, ale vůbec se mi to nechce přijmout, ale skutečně to vypadá, že to je marný, marný a marný. Sakra, Maďaři se dokáží semknout a my ne? Slováci se dokáží semknout a my ne? O muslimech ani nemluvě, ti jsou jeden šik a mnoho z nich je ochotno za svoje ideje ( ?ideologii) položit život ....
Alternativa není rozhádaná, jen naivní ...... a pak zhrzená.
Idealisté mají vysoká očekávání, a nejlépe ihned. Většinou taky proto, že je politické rychlokvašky tímto směrem nabudí. Ale tak to v politice nefunguje. Politika s emocemi nefunguje.
Víš proč jsou nejúspěšnější relativně malé strany a složené ve většině hlavně z lumpů a bezpáteřních kariéristů? Koukni na TOP09 nebo STAN. Volební preference mizivé, oblíbenost u veřejnosti nulová. Ale jsou u lizu, protože si neidealizují ani sebe, ani kolegy a protivníky. Pochopili a hlavně přistoupili na pravidla politické hry. A když jim něco nevyjde, když neprotlačí určitý směr, tak se nerozčilují, neurážejí se (nejsou zhrzení). Berou to sportovně (a profesionálně) jak ve fotbale - útok či obrana nevyšla, nevadí, hlavně hrát (a faulovat) tak aby nás nevyloučili ze hry. Cíl není vítězný pohár, cílem jsou příjmy z reklamy a sponzorské dary.
Tito pochopili pravidla, a jsou dnes u lizu. Idealisté jen čumí. ;o)
Sakra, já jsem dneska zase chytrý jak rádio. ;o))
Nuže dobrá, ...
Nuže dobrá, souhlasím s tím, co říkáš. Ale co s tím? Necháme JE aby nám lezli po hřbetech? A budeme jen pasivně čekat, co bude v USA a kdy to dorazí k nám?
Co s tím?
Neurážet se (nebýt zhrzen), nelakovat si to moc růžově, neočekávat nic moc extra úspěch ......... a hlavně být trpělivý a tolerantní.
Já zažil dost idealistů u nás na obci, kteří vyvolali hlasování, a když jim to neprošlo, tak se urazili a zabalili to kompletně.
Jejich chyba a žádná škoda, s takovými stejně nic dlouhodobě nevytvoříš. ;o)
BoBo
Nikdy jsme toho schopni ani nebyli, i ten "hadrák" zorganizoval západ. Češi nejsou Slováci (natož Maďaři).
Moc toho o sobě nakecáme!
Ztrácím náladu se o něco, o cokoliv zajímat. A není to jenom tady v Kotlince. Když vidím dění na Ukrajině, v Palestině atd. tak mám pocit, že kdyby lidstvo nějakým řízením osudu zcela vymřelo, nic strašného by se nestalo. Je to jenom připomenutí dějin Homo Sapiens. Opice o sobě aspoň toho tolik nenakecají, neumí mluvit.
Někdo adoruje Petru Rédovou, někdo si o ní myslí ledacos špatného, ale žádná uměřenost tu není. Já nevím, kdo z nich má pravdu - neznám ani Petru Rédovou ani třeba Vidláka. (Mám svůj názor na JUDr. Rajchla a jeho kamarilu. Neřeknu!) Jsme rozhádaný národ a dokud nebude opravdu zle, aby to poznal jak pan velkotovárník, tak jeho poslední pomocný dělník, tak se budeme žrát mezi sebou, protože každý řeší svoje "priority".
Instinkt říká, že pravdu, "konstruktivní pravdu" nemá nikdo. Proč se snažit v tom orientovat? K čemu bude dobré, když budu vědět? Nebo si myslet, že vím?
Odešel jsem z několik a blogů/webů právě pro tu neschopnost lidí se vzájemně pochopit nebo se aspoň vzájemně vyslechnout.
Já, já, já, jenom já!
Re: ... ztrácím náladu se o ... cokoliv zajímat...
Bohužel mám podobný pocit a podobné pocity má hodně lidí, které znám. A o to JIM jde. Otrávit, znechutit a docílit totální pasivnosti všech.
Jeden můj kamarád vyhodnotil situaci v ČR i v Evropě jako velmi podobnou té před II světovou válkou. Prodal auto, dům, svoje osobní věci naložil do lodního kontejneru a odstěhoval se do Jižní Ameriky. Paraguay má zájem hlavně o lidi s VŠ vzděláním. Kdo má diplom, dveře tam jsou otevřené, ale začínejte od nuly na druhém konci světa, když se blížíte šedesátce ....
Tvůj kamarád jednal stejně…
Tvůj kamarád jednal stejně jako svého času židé, když se stěhovali do Izraele v domnění že tam budou v bezpečí.
Re ...v bezpečí
To bohužel ukáže až čas, kde bude lépe nebo hůř. Píšu bohužel proto, protože až se to ukáže, tak na přesun do bezpečnější části Světa už asi nebudou podmínky. Ten můj kamarád kolem toho běhal skoro rok ...
Bobo
Váš kamarád se nejspíš zachoval rozumně, tady to všechno jde od deseti k pěti. Jsem ráda, že jsem toho ušetřila své potomky. Na dnešní dobu vzpomínat jako na krásnou dobu mládí, by bylo sebemrskačství.
potomci
No já nevím, ale mám dojem, ať jsou Vaši potomci kdekoli, vypadá to, že teď není žádné místo na světě bezpečné. Prozatím to vypadá, že ta Jižní Amerika je na tom asi nejlépe, ale to se může změnit ze dne na den. Vzpomeňme na Panamu :-(.
potomci
Nejsou nikde. Kdybych si dnes mohla vybrat i já, jestli "být či nebýt", byla by to taky jasná volba. Přesně jak jste řekl - dnes není na světě žádné místo.... A čekat na to, až to tady v Evropě většinově "zhnědne"..., děkuji, nechci.