Žádná vstřícnost se nekoná

Pamatujete, jak došlo k atentátu na Fica? Jak tehdy začali najednou všichni vyzývat ke zklidnění situace? Když se ukázalo, že útočníkem je frustrovaný liberál, kterého bylo možné běžně vídat na demonstracích proti SMERu, tak najednou žádná Vašáryová za nic nemohla a její řeči o tom, že Fica volí jedině spodina, nic neznamenaly. Ale těch licoměrných keců, jak se všichni mají zklidnit, těch bylo všude plno.

Lid toto volání vyslyšel. Středula zrušil plánovanou demonstraci. Agrární komorník a zemědělský svazák s chutí a rychle zrušili zemědělskou demonstraci. To aby nepřispívali ke zvyšování napětí ve společnosti. Ve skutečnosti proto, aby dělali to, co dělali celou dobu. Aby tlak zdola rozdělili, oddálili a přivedli vniveč. Jestli něco atentát na Fica udělal, tak to, že dezoláti napřáhli ruce a udělali vstřícná gesta. Do eurovoleb se nezasáhlo žádnou traktoriádou, žádným dalším vysypáním hnoje před vládní budovy, naopak, zbytek kampaně byl naprosto klidný.

Tedy… kromě Miroslava Tomance v Jihlavě. To je ten lliberál, všech liberálů futrál, který vstoupil do KSČ v prosinci 89 a dodnes se jim mstí za to, že se u nich nestal velkým zvířetem, které může beztrestně šikanovat níže postavené. On měl takové plány se svou kariérou a strana ho zradila… Tak je dodnes velkým bojovníkem proti totalitě a projevuje se to tím, že si dovoluje na ty, kteří mu nejsou nijak nebezpeční.

Ale jinak byly eurovolby vzorem klidné kampaně, kde se do sebe pouštěli jen politici na předvolebních debatách. Což je jejich práce. K čemu by nám byl politik. který za nic nebojuje, že? Občanstvo ale jen spořádaně došlo k volbám, přišlo jich o čtvrtinu víc, pozvedli opozici a ponížili vládnoucí koalici. To víte, atentát na Fica…

Dokonce to šlo tak daleko, že se smělo na fejsbůkách litovat toho, že se atentátník netrefil lépe a bylo možné radit příštím atentátníkům, jak to nezvorat. Najednou jsme měli úplně ukázkovou svobodu slova a nikdo nevolal po zpřísnění zákonů o nenávisti. Ani Vítek Rakušan neposlal do ulic svoje gestapo, aby do čtyřiadvaceti hodin zvonilo u dveří těch, kteří nepochopili slova našeho prokurátora Igora Mříže, že svoboda slova má své limity. Obzvlášť když jde o válku na Ukrajině…

Teď jsme o šest týdnů dál a mě si včera pěkně pozvali na policii, ohledně kupky hnoje v Řeporyjích…. Nebyl jsem samozřejmě sám, onen zemědělec, který hnůj před radnici vysypal, už tam také byl a hrozí mu sedm set tisíc na pokutách a dalších platbách. A samozřejmě mu vyhrožují prokurátorem a dalšími vymoženostmi našeho nezávislého soudnictví a demokratického právního systému.

Jak vidíte, veškeré vzývání ke klidu platí pouze jednostranně. Myslíte, že z druhé strany někdo přimhouřil oči? Dobře, kluci, zrušili jste demonstraci, my tedy zahrajeme stíhání proti vám do autu… Ani náhodou, přátelé. Na prostý lid platí ta drakonická přísnost. Prostě si s líbodémo nejsme rovni. Oni jsou ti správní, my jsme vždycky ti špatní. Oni mají právo a my máme povinnosti. Nějaká rovnost před zákonem? Nějaká svoboda projevu? Nějaký respekt k názorům? Nula.

Jo a myslíte, že se onoho zemědělce Agrární komora ujme? Že mu pomůže se s tím vypořádat? Nebo že by se ho ujal Zemědělský svaz? Já byl u toho, jak Doležal s Pýchou děkovali „zlým“ zemědělcům za jejich protest, ale teď už jsme někde jinde. Teď se rozdělují pašalíky v Bruseli… U odborářů to bude něco podobného. Před měsícem ještě Středula mluvil o nepřípustnosti pozdějšího odchodu do důchodu, ale teď už je všude ticho po pěšině. Hlavně že byl znovu zvolen a může pomáhat pracujícímu lidu tak, jak to dělal doposud. Největší touhou otroka není svoboda, ale mít také svého otroka.

V této zemi je spoleh jen na obyčejné lidi. Na nikoho jiného. Ty jediné je možné o něco požádat, ti jediní s vámi budou trpět stejný úděl. Nejvíc pomohou ti, kdo sami mají málo. Největší podpora vždycky přichází z nedostatku, nikoliv nadbytku. Jediná odvaha je ještě tam dole, mezi těmi, kdo vlastně k odvaze nemají žádný důvod ani předpoklady.

A já zase jednou musím poděkovat všem, kterým tato země není lhostejná, jsou ochotni se dívat i za svůj plot a hasí i to, co je momentálně nepálí. Zase jsou to ti, kterým by to mohlo být jedno, kteří se nezavázali pomáhat pracujícím nebo zemědělcům. Kteří to dělají, protože je to tak prostě správně.

Co dál? Hlavně poučení. U moci je skupina, která nemá s tímto národem nic společného. Která bezskrupulózně využije cokoliv a považuje se za něco lepšího, než jsme my ostatní. Která prostě chce za všech okolností u moci zůstat, i kdyby měla zavést zemi do války a nechat volit všechny nebožtíky za poslední čtyři generace. Která nezná slovo soucit. Která bude lhát, podvádět a do očí vám bude tvrdit, jak jsou morální a hodnotní. Přesně se na ně hodí biblická slova, že přicházejí jako vlci v rouše beránčím.

Jakákoliv naše vstřícnost je pro ně jen slabost. Jakákoliv naše slušnost je pro ně jen důvod k bezpečnějšímu provokování. Jakákoliv naše mírumilovnost je pro ně jen důvod k větším represím.

A na závěr… pod textem je takový malý návod, jak máte mluvit na policii, až si vás pozvou pro nevymáchanou hubu nebo kvůli jinému protestu proti vrchnosti.

Přátelé, pokud mě chcete podpořit v mém Vidláckém úsilí, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Každý, kdo pošle alespoň 350,- Kč, může si na oplátku vyžádat knihy, trička, samolepky a odznaky z nabídky. Číslo účtu: 1769955003/5500 IBAN: CZ8355000000001769955003. Kdo chce, může přímo na stránkách Institutu pro platbu použít QR kód. Doporučuji poslat platbu a druhý den si zadat adresu pro zaslání. Stačí přímo na Vidlákových kydech kliknout v záhlaví na „objednat knihu.“