Už jsem tu několikrát psal o olbřímí velikosti bruselských europarlamentních baráků, ve kterých se ztratíte ihned jak tam vlezete a vysávají z vás energii horem dolem. Říkal jsem si, je to prostě velké a to my, Češi, nemáme rádi. Když se nám něco líbí, tak zdrobňujeme. Milovaná žena je ženuška, milovaný pes je pejsek… jen Fiala bude pořád jen premiér a nikdy nebude mít svůj úřadíček vlády, či národem oblíbené ministerstvíčko.
Mimochodem… takhle vlastnost nás vždycky prozradí. Je jedno, jak nadáváme, je jedno, jaké rozhorlení vyjadřujeme, pokud v něm zdrobňujeme, tak to nikdy není tak hrozné. Kolik já vyslechl nadávek třeba na Babiše, ale když mu u toho zároveň říkali „Andy,“ tak je jasné, že je to spíš český folklór než skutečná nenávist. Pokud Češi nenávidí doopravdy, tak zveličují.
A tak jsem si prostě myslel, že tady v Bruselu jsou ty baráky prostě moc velké a já na něco podobného nejsem zvyklý. Vždycky mám chuť si tady nazout kanady, sbalit tornu, vzít si do ruky cestovní hůl a chodit tady po chodbách, jako kdybych u nás objevoval Šumavu po turistických značkách.
Ale ne, ono je to něčím jiným a já na to konečně přišel… Ze zdejších budov totiž nic nedýchá. Žádný genius loci. V Praze jsou to alespoň historické budovy. Valdštejnská konírna, Strakova akademie, paláce… jsou v nich fresky, historické výjevy, máme tam busty Komenského, Žížky, ze zdí kouká ten Albrecht z Valdštejna nebo ministr Rašín. Prostě ty budovy jsou alespoň svědectvím pravdy i omylu, jsou naplněné historií, dobrou či špatnou, můžete se vymezovat nebo splynout s tokem dějin, ale prostě tam něco je a působí to na vás.
Europarlament nepůsobí vůbec. Ono to má logiku. Kdyby tam měli bustu Napoleona, tak by to štvalo Němce. Kdyby tam měli Adenauera, tak to štve Francouze. Kdyby tam měli Svatého Štěpána, tak to Leyenová nevydejchá. Kdyby tam byl Karel IV., tak se budou hádat, jestli to byl český král a nebo spíš německý císař.
A tak tam nemají nikoho. Tedy… mají… hrdiny evropské integrace, o kterých jste nikdy neslyšeli a nebo o nich slyšeli ve zlém. Kdo víte o Gyulovi Hornovi? Kdo zná Spaka, Spinelliho a další? Nikdo. Nikoho normálního tam nemůžete dát. Každý někoho štve, všichni musíme být korektní, každý, kdo něco někdy dělal, tak i něco zkazil, zpravidla o toho prolil krev a nad někým jiným zvítězil. Evropská unie, ta žádné špatné vlastnosti přece nemá, to je ryzí dobro, Timmermans je mi svědkem a tak potlačíme všechno, co tomu neodpovídá,. Výsledkem je barák bez skutečných velikánů.
A bez velikánů vám společný evropský národ nevznikne.
Místo toho tam mají moderní umění plné klikyháků, které znamenají přesně to, co řeknete, že znamenají. Udělají si tam tu sochu hermafrodita, co má prsa i kulky a pro jistotu mu z paží vyrůstá ještě další paže. Mají tam sice kapli, ale není tam křesťanský kříž, ale evropský kříž, který, jak jinak, představuje velkolepou evropskou jednotu. Na chodbách jsou ještě nějaké artefakty ze starého Egypta, ten je asi dostatečně vzdálen naší zkušenosti a už nikoho neuráží…
Vlastně jediné, co alespoň trochu ukazuje na něco z evropské velikosti a důmyslu, jsou nakonec limuzíny dole v garáži. Ty jsou veliké, naleštěné, celé v kůži, Audiny, Mercedesy… ale člověk by brečel i nad tím, protože všechny jsou elektrické. Letos tam část garáží ohradili a udělali tam půjčovnu elektrokol. Ano, přesně tím směrem jdeme. Od nejlepších aut na světě k dopravě rikšou.
Člověk je tak nějak nastaven, aby oslavoval heroismus. Sparťané u Thermopyl… to je jedno, že tam všichni padli, prostě jsou hrdinové. Hannibal je nepřítel, ale zaslouží si uznání, protože přešel se slony Alpy. Caesar se ke Galům choval asi tak stejně ohleduplně jako Hitler k Polákům, ale dodneška se po něm jmenuje titul císař. Komenský byl Učitel národů, Masaryk byl Tatíček národa (vidíte, zase zdrobňujeme), Napoleon došel do Moskvy, Žukov zase do Berlína… ale sakra, jak oslavovat někoho, kdo připravil Lisabonskou úmluvu, že? Jak se ztotožnit s někým, kdo celý život seděl v kanceláři a „proslavil“ se tím, že vyjednal Maastrichtskou smlouvu…
Ten barák prostě oslavuje byrokracii, bezpohlavnost a tolik evropského dobra, až se z toho člověku po chvíli udělá špatně. Je to jak obrovský šlehačkový dort. Ať je velký jak chce, stejně si dáte jen kousek, protože pak už se to jen lepí na patro. Na narozeninách to chcete, ale žádný dobrý příběh nezačíná slovy: „Když jsme jedli piškot.“ Velké příběhy začínají ležením v blátě, cezením krve či heroickou dřinou. Velké příběhy začínají tím, že lidé s koši na ramenou nasypali Asuánskou přehradu, zůrodnili poušť, ubránili se přesile. Velké příběhy vznikají tak, že na Kulikovo pole přijedou jednotliví bojaři, ale domů se vracejí jako jednotný ruský národ a pak kvůli tomu postaví novou Lávru a nějaký pěkný kostel. A funguje to tak dobře, že jsou kvůli tomu lidé ochotni umírat i dneska.
Ale za Evropu? Tady je člověk ohromen velikostí, je ohromen množstvím lidu, je ohromen (a někteří i okouzleni) množstvím peněz… Ale nikdo nevyjde ven a řekne si v duchu, že za tohle stojí za to, položit život. Možná proto to jde tak snadno od desíti k pěti. Možná proto se Evropská unie pořád hospodářsky propadá a ujíždí nám vlak. Ono to vlastně nikomu nestojí za to. Vždycky je hodně těch, co dojí erárus a zvětšují fiskus. Ale normálně se vyskytují i ti, kteří věří ve svou zemi, věří ve svůj národ, věří ve svou vlast a přijdou pod rozvinutý prapor. Ale tady to teda nikoho k ničemu podobnému nemotivuje.
________________________________________________________________________________________________________________________
Přátelé, pokud mě chcete podpořit v mém Vidláckém úsilí, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Každý, kdo pošle příslušnou částku, může si na oplátku vyžádat knihy, trička, samolepky a odznaky z nabídky. Číslo účtu: 1769955003/5500 IBAN: CZ8355000000001769955003. Kdo chce, může přímo na stránkách Institutu pro platbu použít QR kód. Doporučuji poslat platbu a druhý den si zadat adresu pro zaslání. Stačí přímo na Vidlákových kydech kliknout v záhlaví na „objednat knihu.“
- Log in to post comments
Komentáře
Richare, souhlasím, ale bohužel je to tady jen pro hrstku národa
Kdyby Vidlák usiloval o zavedení osvědčeného a zavedeného systému přímé demokracie, mohl by prospět celé populaci.
proč ten
osvědčený systém není nikde jinde na světě ?
Jen pokračujte dál, Richarde
Vaše názory a znalosti mne vždy o něco obohatí. I když - pojízdné vysavače mě moc neberou. Jedním uchem dovnitř, druhým ven.
meleš hlouposti, demokrate
skáčete ve Švajcu jak sionisti z USA pískají
Mýliti se je lidské, Bobe
swissinfo.ch: Antisemitismus in der Schweiz
Pro-Palästina-Demos in der Schweiz und weltweit
o jakém
antisemitismu blekotáš ? Já psal o sionismu
Klikni na ten druhý odkaz
:-)
Tak Miloši, Žid jsem,
také žízním po moci, ale moc mi to zatím nejde, doma musím chodit vynášet odpadky, žádostivý na peníze jsem taky, v tomto je to celkem dobré i když by to mohlo být lepší a politicky radikální názory mám. Takže těch 39% má svým způsobem pravdu.
Díky berrnarde, taky jsem si na tebe vzpomněl :-)
Ale co považovat za politicky radikální názory?
- že nejlepším způsobem kooperace je kibuc
- nebo že celá Palestina má být osídlena národem vyvoleným
- nebo jak říkáš, právo na přežití by měl mít jen nejsilnější jedinec?
Miloši, kibucy posloužily hlavně po válce, jako..
.. nový domov pro vykořeněné lidi, kteří přežili holocaust a zůstali na světě sami. Dnes se prý mění na obchodní společnosti. Jinak to snad ani nemůže být, když si uvědomíte silný individualismus většiny příslušníků židovského národa.
neříkal Hřebejk
něco o bombardování Fóra 2000 ??
Lidé jako režisér Hřebejk si je dobře vědom nedostatečnosti..
.. svého režisérského talentu, a proto se musí často uchylovat k intelektuální prostituci s těmi, kdož drží váček se zlaťáky. Je těžké být svůj, když umíte jen jedinou věc a nejste schopni se uživit jinak..
Evropští panovníci se proto v dřívějších dobách museli naučit nějaké opravdové řemeslo, Josef II byl košíkář, ruský car Petr Veliký zase kvalifikovaný zedník, který dokonce v Karlových Varech postavil zděný dům, a snad i tesař-stavitel lodí, Marie Terezie byla, tuším, švadlena, královna Alžběta II uměla auta nejen řídit, ale i opravovat.
Sociolog Petr Hampl je zase elektrikář s platnou vyhláškou 50/78 Sb., i Karel Gott byl vyučený elektrikář..
Schopnost uživit se i jinak, než tím, co zrovna děláte, dává člověku sebevědomí a svobodu rovně stát a nehrbit se před mocnými tohoto světa, a také elementární úctu k prostému lidu.
Ale zase musíš uznat,
že jeho Pelíšky byly dokonalé. Jak tam v obýváku měřili medvěda, nebo slavný Kodetův výkřik: "proletáři všech zemí, vyližte si prdel".
žije jen
z fórů ze socialismu, jinak mu ten humor moc nejde. Na dnešní dobu po 89 by se jistě toho dalo taky spoustu najít. Takové devadesátky....😁😂
Souhlas, a není sám..
.. Třeba seriál Rédl se mu vyloženě nepovedl.. Měl celkem spád, ale byl takový obtížně uvěřitelný.
Inspiroval se C.K. rakousko-uherským špiónem Alfredem Redlem, který tajil svou homosexualitu, ale ruská rozvědka to zjistila, vydírali ho a také dobře platili. Žil si na vysoké noze a nadělal Rakousko-Uhersku veliké škody, které později, za Velké války, stály životy stovek, ne-li tisíců vojáků a důstojníků.
Když se to provalilo, tak ho navštívily vysoké šarže, dostal revolver s jedním nábojem, aby se předešlo společenskému skandálu.. Byla to chyba, měli ho hodit do díry a vymlátit z něj, co všechno stihnul nepříteli vyzradit, a pak ho pověsit.
Hřebejkův seriál byla taková laciná parodie o chudinkovi buzíčkovi, kterého nikdo kromě soudružky špiónky , co "přežila" rok 1989 na mateřské dovolené, nemá rád, a který se nakonec musel zastřelit kvůli zlým StBákům a Rusákům.. I tu sebevraždu, která mohla být pointou příběhu, odfláknul, natočil to tak nějak mimochodem, že se to dalo v ději i přehlédnout.. Od té doby se jeho tvorbě úspěšně vyhýbám.
Ano, Pelíšky se mu povedly..
.. a co ještě? S Donutilem, Kodetem, Duškem a dalšími se nedalo natočit opravdový škvár.
Nejvíce mne rozesmálo, když Dušek oslovil Kodeta "soudruhu", a on ho přetáhnul holí..
Vzpomenul jsem si na našeho mistra odborného výcviku na učňáku Průmstavu, který nám kladl na srdce, že on je PAN MISTR, ne nějaký soudruh, a to bylo někdy v roce 1983 nebo 1984..
"Kdo mi řekne soudruhu mistře, toho na hodinu vyučím!"
Na druhou stranu nás učil mluvit na jakékoliv téma, že prý musíme umět pět minut hovořit i o hovně, že prý se dá vždy popsat kanalizace, čistírna odpadních vod, kanalizace, jak se skládají odpady, jak vypadá toaleta..
Všichni na "soudruha pana mistra" Jirku Vlčka a jeho drsné pedagogické metody dodnes vzpomínáme, a nic z toho, co nás naučil jsme nezapomenuli.
ta scéna ani nebyla
ve scénáři, přišel s tím někdo z těch co natáčeli
.. a víš, že se tomu..
.. ani nedivím?
Rusové mají Ukrajinu
a Češi zase Ukrajince. A takhle dnes vypadá rub a líc jedné a té samé mince.