Dárek pro mojí ženu

že domácí práce jsou vidět teprve v momentě, kdy nejsou provedeny. Proto se velmi těžko hodnotí a ještě hůř se za ně děkuje.

Když chci té své semetrice poděkovat, jednoduše udělám něco za ni. Pobrblá, případně mi vynadá, že jsem nemehlo a trvá mi to moc dlouho, občas zdůrazní, že zametám, umývám, vytírám, natírám z opačného konce, než to má správně být, ale je na ní vidět, že to přijímá, i když se tváří, že tomu tak není.
To ovšem není univerzální rada či návod, jak své dražší polovičce děkovat, v tomto punktu bych si nikomu radit nedovolil.

Být farář, řeknu něco jako: "Pán věděl, proč ji takovou stvořil, má to hlubší smysl, který jednou pochopíš, až to budeš čekat nejméně. Zatím vždy, když se ti mihne hlavou, že je málo sebejistá, pochval Pána s pokorou, neb on dobře ví, co činí, moudrost přichází drobnými krůčky a Pán je věčný, kdežto ty ještě mlád. Zatím jdi a přemýšlej o Amiších jenž věří, že Pán dává postižené děti jen do těch dobrých rodin, byť ty nejsi Amiš, ona není postižená a smysl všeho zdá se skryt. Amen"

(Tohle jsem nevymyslel já, to jsou sýsoviny !)

"Osobně jsem poznal jen jednoho dědečka - z tatínkovy strany. Byl to bělovlasý, ale fešný pán, který přijel do Kostelce nad Orlicí a daroval mi svoji koženou zástěru - byl totiž cihlář, ale, ale také praktikující Český bratr - aby mi z ní nechali ušít školní tašku. Stalo se ale, taška neměla žádnou kapsu, takže se v ní učební pomůcky smíchaly, což mi vyneslo takřka renesanční vědomosti.

Babičku jsem znal také jen jednu - z maminčiny strany. Přišla si pro mne až do auta, když dorazilo z porodnice a od toho okamžiku byla spíše mojí matkou, až na mléko.

Láska k Babičce je prubířský kámen české lásky k literatuře.

Když mne Ludvík vyzýval k napsání tohoto článku, začal úslovím "Na Starém Bělidle bylo..." "...lautr hovno co dělat" by ještě nedávno doplnil každý Čech hodný své rasy.

Bývaly časy, kdy velikáni měli na svých úmrtních nočních stolcích otevřenou bibli, Švejka nebo Babičku. Aspoň to tvrdily či měly za povinnost tvrdit ohledací komise.

Po bibli dnes už asi nikdo nesahá, soudím z mravní úrovně obyvatelstva. Co Švejk - táhne ještě? Nebo se lid spokojí každoročním silvestrovským opakováním geniálního dvojfilmu Karla Steklého?

V Babičce se prý nic neděje. To může říci pouze člověk již duševně i tělesně vyšinutý českou televizí, která samozřejmě už není česká, jež mu předkládá denně se zvětšující porce perfektně zfilmovaného násilí. Děsivé je, že jím krmí již kojence, odložené před obrazovku, neboť co má dělat honbou za čerstvými peckami z řetězů vystresovaná matka, mléka ani klidu nemajíc?

Na Starém Bělidle bylo totiž pořád co dělat, i když nešla elektrika a tudíž osleply monitory. Co tropili Sultán s Tyrlem, to čeští zhýralci vědí dodnes, ale co dělali ostatní obyvatelé této oázy ještě plnotučného, nepasterizovaného a éčky nezkurveného života, to už zapomněli.

Plánovitě se vyhýbám všem těm klišé o zdraví a vánočním pokoji a tudíž posloužím slovy spisovatelskými.
”Dobré vlastnosti našich blízkých objevíme když zemřou.„
Je dobré mít dobrého koně, rychlou pistoli ale nejlepší je mít dobrou ženu.
Vážím si svoji ženy tak, že ji to prostě dávám najevo každý den. Jsme spolu abychom si navzájem pomáhali přežít společné soužití. A tomu mám podřízeno vše své konání.
Někdo by řekl že jsem podpantofelník nebo něco podobného. Já to tak necítím. Vážím si svojí ženy, miluji ji celých 43 let. Nejsem svatý ani vzorový manžel ale prostě jsem ženatý a svoji ženu jsem si nevzal pro dřevěnou nohu s pokladem ale protože ji opravdu miluji a slova budeme si pomáhat až do smrti beru naprosto vážně.
Vzhledem k výše uvedenému každému doporučuji: nebojte se či nestyďte se projevit svoji ženě lásku či obdiv nebo něco na ten způsob, každý den. Ještě posloužím jedním volnějším citátkem: S ženskou to stálo za prd a bez ní za dva.
A tím končím.Uff nadřel jsem se.
Přeji velká masitá a tučná prasata.
Nick512

Ne nadarmo se říká: " Každý má takovou ženu, jakou si zaslouží". Pokud se podívám po svém okolí, tak na tom něco bude.
Přeji Vám, Vaší rodině a všem čtenářům pevné zdraví a příjemné prožití vánočních svátků.

Já tu svoji znám už 46. rokem, tak ať to s Vámi, Vidláku, ta vaše vydrží alespoň ještě dalších padesát.

dolů. milý pane!
Vaše texty mi byly a jsou sympatické, řekly i celkem dost o Vás. Obdiv můj jste získal prvním pozváním virtuálních hostů k osobní návštěvě Vašeho domova. Nicméně dnešní text mne rozsekal definitivně. Víte, vyznat se virtuálně k lásce a obdivu k vlastní ženě, není zase až tak složité. Dát však v plen její soukromé číslo a požádat o umocnění Vašich díků a Vašich citů k manželce i prostřednictvím virtuálních známých...! Ještě jednou - klobouk dolů!

P.S.
Sms jsem poslala. Snad splní aspoň z části to, v co jste doufal.

Milý Vidláku,

loni o Vánocích jste napsal moc pěkný článek na Kose. Od té doby Vaše texty.vyhledávám. Přesvědčují mne o tom, že dobrý člověk ještě žije a při jejich čtení se cítím moc hezky. Přitom píšete o věcech prostých, zdánlivě všedních, které ale nejsou prostým, ani všedními. Jsou o práci, která nás živí, jsou o dětech, které jsou naší budoucností, o vztazích mezi lidmi. Píšete o své ženě moc hezky a umíte její práci ocenit.
Škoda, že jsem otevřela počítač ve chvíli, kdy již bylo číslo vymazáno. Vyřiďte jí od jedné staré ženské, že ji obdivuji. Ale i to, že má skvělého manžela, který ji má doopravdy rád.
Určitě budou Vánoce u Vás moc pěkné. Vidět čtyři páry rozzářených dětských očí je za všechny dovolené v Thajsku a značkové kabelky. Sama jsem ze čtyř dětí a dnes jsem prožila sváteční odpoledne s rodinou synovce a jeho čtyřmi pěknými dětmi. Bylo to moc hezké.
Děkuji za to, že k Vám mohu chodit pro "lidskou atmosféru", moc mi to pomáhá.
Stejně tak ráda čtu komentáře všech a netrpělivě vyhlížím"mešuge" právě asfaltového holuba, kterého si obzvláště cením pro neotřelý humor, se kterým, jak známo, jde všechno líp.
Přeji všem do nového roku hodně štěstí.

Hezký den,

mě vloni zazvonil na dveře o vánocích kurýr a přivezl mi nádhernou kytici se vzkazem, musím říct, že mě osobně to moc potěšilo. Manžel objenával na https://www.kvetinyonline.cz/cz/ a musíme oba uznat, že tak krásnou kytici jsme dlouho neviděli :)