Ti starší a nevzdělaní

Jako mladý pseudointelektuál (a vrcholový sportovec) jsem měl hluboko pod kůží zažrané vědomí, že do té robotárny (plzeňské Škodovky), za ten plot kam se chodí s píchačkou v půl šesté ráno, nikdy nikdy nikdy mezi ty nevzdělané blbce v životě nevstoupím.

Život přinesl, že jsem tam na podzim dvaadevadesátého roku vstoupil, ovšem po boku nového ředitele a spoluvlastníka jako jeden z jeho nejbližších spolupracovníků. Vstoupil s naprostým despektem ke všemu, co bylo uvnitř a ocitlo se na okraji ekonomického krachu.

Během pár týdnů jsem s překvapením zjistil, že ta fabrika je sice skutečně dost plná "nevzdělaných blbců", kteří ale dost často na rozdíl ode mne něco doopravdy umějí. A kromě nich je také plná lidí vzdělaných, světem prošlých, jazykově vybavených a svůj obor dokonale ovládajících.

Despekt se postupně změnil v respekt. Dlužno říci, že to byl proces oboustranný. Ti technokraté a "ekonomokraté" na oplátku zjistili, že nejsem tak úplný darmožrout a že bez cíleného budování dobré vnější reputace firmy se na přelomu tisíciletí prostě neobejdou.

Pak to šlo všechno do kytek - přes jejich (i mojí) zdatnost a snahu. Dobrý pocit jsem měl před dvěma týdny, když jsem do prostoru této bývalé velké a ucelené firmy jel po mnoha a mnoha letech navštívit jednu z řady firem, na které se ta bývalá velká Škodovka rozpadla. A uniformovaná dáma ve vjezdu do areálu si mě nejen pamatovala, ale i se na mě vesele smála s tím, že "to bývaly dobré časy".

Tož spolu s Vidlákem něco o respektu a troše pokory, byť to slovo spíše nesnáším.

Moje nejlepší škola byla střední, i když jsem pak byl na dalších. Když pak vidíte sebejistou slečnu se dvěma VŠ, která neví, že v žaludku je kyselina, tak jste rád, že jste studoval za komunistů. Kdy se učilo a zkoušelo doopravdy jestli to umíte a ne jen nějakejma doplňovačkama, co jsou v podstatě nápověda a loterie. Aby se dětičky moc neunavily a přeci jen měly hezké známky.

Taky jsem měl pocit, že jsem se setkal se šílenci, když jsem v celém jednom odvětví padl na víru, že pravidla u nich někdy fungují a někdy ne a kýžený výsledek někdy přijde a někdy ne. Prostě si nemůžou říct, že vlastně zas tak moc nevěděj, co dělaj a všemu nerozuměj. Oni musej říkat, že pravidla někdy platí nebo ne.
Jsou skoro jak středověcí stavebníci, co nějak postavili most a někdy ho pak ďábel zbořil i s přecházejícími. Neb ty úžasné katedrály, které se postavily a některé zůstaly stát a jiné spadly ještě při stavbě.

Říkejte to ale Laudátovi,který vidí venkov jen v televizi a venkov hodnotí,jen podle dobře usmaženého řízku.
Málokdo si to uvědomuje,že většina dobrých pracantů,odborníků ve svém oboru,pochází z venkova,nebo teď už jen dojíždí.
Kolik podobných úkolu se řešilo za provozu a nikde se to neobjevilo jako zlepšovák,vynález.
I ti Pražáci,můžou být rádi za ten venkov a že mají hlavu na svém místě.

Opravdu pěkné ! Je čím dále, tím vzácnější. Meinstream už ani neví, že i takto lze psát. O lidech, o práci, ...

Statistika nuda je, má však přesné údaje. Staší budou vědět odkud to je. Problémem každé statistiky je její interpretace. Z pohledu statistiky to vychází, že na venkově nejsou tak vzdělaní lidé, ale statistika už neříká, jaký intelekt mají tito lidé a proč skončili pouze učňák. Odpověd´je dost jednoduchá. Protože v době jejich mládí nebyl takové příležitosti ke vzdělání. V době kdy jsem končil základní školu byly na výběr 3 možnosti: učňák, gympl nebo průmyslovka.. Počet míst na středních školách byl omezený a vyjma některých, které byly jedinečné, nenabízely internátní ubytování. Učňáky tyto možnosti nabízely, což byla lákavá nabídka. Ovšem učiliště byly při podnicích a tak jejich absolventi se stávali automaticky jejich zaměstnaci a o jejich dalším vzdělávání rozhodovalo kádrové oddělení podniku. V době, kdy jsem končil základku, tak začínaly střední učiliště. Celý cyklus trval 5 let, 3 roky učiliště, pak složit přijmací zkoušky a absolvovat dvouletou nadstavbu při zaměstnání. Učební osnovy prvních tří let byly jak na střední škole, praxe ve třetím ročníku byla zkrácená na 3 dny v týdnu. Kdo byl se svou prací spokojený, tak už se těžko dával na střední školu, protože to znamenalo nižší příjem a snížení volného času. V 18 nebo 19 jasná volba.
Já osobně jsem nastoupil na učiliště, protože na průmyslovku jsem se nedostal, na zkouškách nás bylo opravdu moc. Na střední jsem nepokračoval, protože můj výdělek činil po ukončení učiliště od 2500,- čistého v roce 78. S přesčasy až 3400,-. Dělat střední školu se mi rozhodně nechtělo. Názor jsem změnil po vojně. Střední učiliště mi pomohlo v tom, že v matice jsem se celou střední školu věnoval luštění křížovek. Po střední jsem absolvoval i VŠ.
V dnešní době si člověk může vzdělání koupit. Osobně znám několik lidí, kteří na státních univerzitách nepřežili první semestr, na placených vysokých školách to dotáhli na Bc.
Ještě se vrátím k učilišti. Pro ty, kteří se ohánějí nějakou statistikou, tak vám předkládám tuto statistiku. Skončilo nás 14, dva bohužel už zemřeli. Z nás zbylých je jeden filmový kameraman, točí dokumenty. Další je akademický malíř, třetí je ředitelem nějakého symfonického orchestru a čtyři máme VŠ strojírenského směru. To jsme my balíci z Balíkova.

Není co dodat.

Pane Vidláku, musím se přidat k pochvale pana Puck. Přečetl jsem si Váš článek s velkým zájmem a nejdříve jsem si řekl, že se nebudu vyjadřovat a jen si to užiju, pak jsem si přečetl komentáře pod článkem a nezbylo než zareagovat a vystřihnout Vám poklonu, vlastně i těm nevzdělancům od Vás co umí. To opravdu potěší a když už jsem zde, tak jeden postřeh, u nás je ve městě fabrika, dost známá, jen ty věci co vyrábí jsou i na humanitární zabíjení. Krom těchto výrobků taky vyráběla skvělá ložiska na starých mašinách, ti lidé si dovedli poradit , prostě uměli. Pak ložiska někam , snad na Slovensko přestěhovali a dnes tam prý, upozorňuji na to prý občas přivezou ložiska bez označení z Číny a ve fabrice na ně nějakým laserem nebo čím pěkně označí slavného výrobce , místní fabriku. Každopádně tak jde produktivita nahoru, bohužel zisky zas jdou ven, protože fabriku vlastní zahraniční majitel. Ale jsem rád, že nás zachrání výrobce koloběžek, kterého kandidát na prezidenta pan Horáček několikrát zmínil. Jen by mě zajímalo, zda si jí Horáček taky koupil.

Ano pane zemedelec, kvalita se skutečně pozná, někdy jak se říká do roka a do dne. Sračka je sračka a mnozí fajnšmekři proto jezdí nakupovat techniku do Německa, protože tvrdí, že ta zdejší byť i z Německa je jiná než v Německu. Nemohu posoudit, ale i tomu se dá věřit, když nás krmí jídlem ochuzeným o nějaké ingredience, proč by pro nás něměli nachystané nějaké výrobky s nepatrně nižší kvalitou. Možná, že právě s ložiskama od věhlasných výrobců, kteří ale používají ložiska ze země původu Čína a jen se svým označením. Tím nemyslím výrobky přímo v Číně vyráběné pro jednotlivé firmy, tam je většinou kvalita zajištěna jak po stránce materiálové tak i výrobních postupů.

se opět projevili.

Katolická církev po většinu své existence u nás hájila cizí zájmy. Kdykoli se v jejím lůně objevil někdo, kdo to chtěl změnit, nebo vybočoval, přišla denunciace od věrných, vzdělaných se správnými názory k vrchnosti a pak už to šlo samo.

Nyní se historie opakuje. Halík a 99 pragováků posílají denunciační dopis papeži.

Zase jednou se hluboce stydím.

Bylo by dobré Halíka a spol. upozornit, že podobné taková denunciace se už našich dějinách byla oblázkem, který spustil velké zemětřesení. A dějiny, jak je známo, se svině rádi opakují.

Vidláku,
dneska je to deset plus jedna.

Deset slepic za obsah a formu,
ta jedna je protekční je navíc ode mne.

Znovu jsem se přesvědčil, že lenost se vyplácí!
Článek je obdobou jednoho z asi pěti článků, které nosím v hlavě.
Naštěstí pro vidlácký fan klub jsem ho nenapsal - předběhl jste mne.
Naštěstí proto, že ten Váš je jednoznačně lepší, než by byl býval ten můj, pokud bych ho byl býval z přehnané pilnosti napsal.

Těším se na další čtyři své virtuální články z Vaší klávesnice...
Člověk nikdy není tak starý, aby se nemohl učit od mladých a lepších. !

I want to express my admiration for your kind-heartedness supporting folks that need assistance with this important subject. Your very own dedication to getting the message up and down was amazingly important and has in most cases permitted workers like me to arrive at their pursuits. This useful help can mean a lot a person like me and far more to my colleagues. Thanks a ton; from everyone of us.
Michael Kors Logo Signature Large Red Wallets http://www.michaelkors-outletstore.us.com/michael-kors-logo-signature-l…