Vykořeněný, vyděšený  a ztracený člověk je podmínkou každé revoluce i každého kacířství. Na začátku musejí být těžké a nepřehledné časy, revoluce pak přijde sama

Nepřijde vám, že posledních minimálně patnáct let se u nás dokonale naplňuje Trockého vize o permanentní revoluci?  Všímáte si, jak se u každých voleb objeví nějaká nová nečekaná naděje... prvek očekávání který je pak následován prvkem zklamání. Jen tak namátkou... Unie Svobody, TOP09, Strana Zelených, Věci veřejné, ANO 2011, Úsvit (SPD), Piráti... a Trikolóra. 

V předchozích dnech měla ustavující sjezd Trikolóra mladýho Klause. Vzhledem k tomu, že i náš oblíběný bloger Petr Kubáč pocítil potřebu se k tomuto uskupení vyjádřit, snad nebude n škodu, když to udělám i já. Klaus mladší mi už za jeden článek stál - to v době, kdy ho vyhodili z ODS a já si myslel, že zamíří k Babišovi. 

Včera jsem měl den tak říkajíc na přeshubu. Co se mohlo pokazit, to se pokazilo a co se nemohlo, to se taky pokazilo. Měl jsem sice v hlavě námět na článek, ale vzmohl jsem se jen na tento štěk. 

Zkrátka a dobře, potřebuju dneska vstřebat včerejší prohry. 

Do diskuse dneska navrhuji Václava Klause mladšího, který byl nakonec odejít ze školského výboru tuším 94mi hlasy. Stranu chce založit prý až na podzim (jestli na to vůbec dojde) a tak bych řekl, že z toho všeho bude jen plácnutí do vody, protože na podzim už aktuálnost Vašíka pomine a přijdou nová témata. 

Stalo se to sice už před několika dny, ale vraťme se k parlamentní přestřelce, ve které figuroval poslanec Václav Klaus mladší a jeho macešská ODS.  Jen krátce shrnu situaci:

Václav Klaus od svého zvolení projevoval vlastnosti naprosto nevhodné pro člena ODS. Dovoloval si mít vlastní názor, dokonce nedej bože hlasoval podle svého vědomí a svědomí, nikoliv podle stranického klíče, dovoloval si kritizovat své stranické nadřízené, poukazoval rád na politické nešvary, zejména pak dvojí metr a i když ho pravidelně mentorovali a okřikovali, stejně zůstával konzervativním pravičákem. 

Vím, že mi neuvěříte, ale když mi bylo asi deset, střílel jsem na Klause staršího...  V mém rodišti se nacházela luxusní porcelánka vyvážející tenkrát do celého světa, dodávající i nádobí do poslanecké sněmovny a na všechna ministerstva. Někdy kolem roku 1994 či 1995 tam přijel Klaus na návštěvu. Dneska patří porcelánka Rusům a slouží především jako pračka peněz.