Tak jsme se dozvěděli, že USA dodají na Ukrajinu kazetovou munici. To je takový granát, co se před dopadem rozletí na řadu menších granátů, ty pak zasáhnou mnohem větší plochu a dělají mnohem halasnější škodu. Hned se ozvala celá řada států i lidskoprávních organizací, které tento krok kritizovaly, protože ty malé bombičky někdy taky nevybuchnou, zůstanou na bojišti a rády pak trhají ručičky a nožičky civilistům, kteří mají tu smůlu, že se v té oblasti musejí pohybovat.

Už jsem to včera trochu naznačil… za týden se nám sejdou nejvyšší papaláši našeho skvělého, moderního, pokrokového a dynamického Západu, aby si tam mezi sebou řekli to, o čem si vrabci cvrlikají.

Myslím, že nám současné události ve Francii celkem hezky ukazují, proč tam všichni tak moc potřebují, aby se o henty migranty v rámci povinné solidarity postaral někdo jiný. Mají tam poněkud problémy… Jejich hořlavé, výbušné a hlasité kulturní obohacení jaksi už překonalo jobovky z Ukrajiny a Zelenský má co dělat, aby připomněl evropským hodnotám, že za EU se bojuje u Kyjeva a nikoliv v Paříži.

Přátelé, myslím, že události právě uplynulého víkendu budou stát ještě za celou řadu komentářů a ještě dlouho se k tomuto datu budeme vracet jako k předělu. Věru nevidíte často, jak v Rusku začne občanská válka, ke které se vyjadřují všichni ti, které jsme zvolili do čela státu, aby během dvanácti hodin skončila bez jediného výstřelu a s ní i poslední zbytky důvěryhodnosti našich mééédií i pětikoaličních politiků. Málokdy vidíte, jak jsou všechny družice i mobily zaměřeny na dálnici do Moskvy, zatímco se na frontu bez povšimnutí přesouvají velké kontingenty vojenské techniky.

Tak nám prý v Rusku začala občanská válka. Wagnerovci se v dlouhé koloně vydali směrem k Moskvě. Prigožin mluví o nutnosti sesadit Šojgua a Gerasimova. Z Rostova na Donu a s Voroněže jsou hlášeny wagnerovské jednotky. Fejsbůk, Twitter, Telegram i Tik Tok praskají ve švech. Náš kinderministr zahraničí se už tetelí blahem, jak se Rusko rozpadne v občanské válce a Ukrajina díky tomu už brzy zvítězí. Pár dalších se k němu přidalo, aniž by si uvědomovali, co by znamenala občanská válka v zemi s jadernými hlavicemi.

Před pár dny proběhla světovými médii zpráva, kterou se naše pravdomluvné a nezávislé novinářstvo snažilo prodat vlastně hrozně nenápadně. Vladimír Putin ukázal při setkání s africkými lídry podepsanou dohodu o příměří z Ukrajinou z loňského jara.

Jak dlouho už běží henta ukrajinská ofenzíva? Týden? Nebo ještě o něco déle? Ukrajina o ní samozřejmě spíše mlčí a mediálně se činí hlavně Rusové. Ukazují zničené Leopardy, americká bojová vozidla, dávají záběry z vrtulníků Kamov, kterak ničí nebohou ukrajinskou pěchotu, ukazují shluky vozidel, která najela na miny jako by to bylo hejno lumíků, pouštějí „odposlechnutou“ komunikaci nepřítele, jak si ukrajinští vojáci uvědomují, že vjíždějí do pasti a jsou hnáni na smrt.

Aje to venku… Bývalý tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen dal rozhovor britskému Guardianu a poprvé tam nahlas zaznělo to, o čem jsme si tu zatím všichni jen šuškali a odvozovali to od střípečků různých vyjádření. Pokud Ukrajina nedostane na summitu ve Vilniusu záruky, což v praxi znamená, pokud nebude přijata do NATO, mohly by blíže nejmenované země NATO vstoupit do konfliktu samy pod vedením Polska. Někdo to říct musel, Rasmussen je na to ideální, protože oficiálně už nikým není.

Taky se vám stahují půlky?