Dnešním textem ukončím tento válečný týden, který byl pro mě pozitivnější, než jsem si ještě v pondělí myslel. Svět alespoň na chvíli nebalancuje na okraji jaderného armagedonu, Ukrajina byla vykázána do patřičných mezí… ne, svět se nestal lepším místem, ale naši papaláši alespoň na chvíli přestali hasit oheň benzínem a ukázali touhu ty nasyslené miliardy pěkně prožrat, propít a proinvestovat. A to by se v jaderné zimě dělalo poněkud obtížně.

Tak jsme se dozvěděli, že USA dodají na Ukrajinu kazetovou munici. To je takový granát, co se před dopadem rozletí na řadu menších granátů, ty pak zasáhnou mnohem větší plochu a dělají mnohem halasnější škodu. Hned se ozvala celá řada států i lidskoprávních organizací, které tento krok kritizovaly, protože ty malé bombičky někdy taky nevybuchnou, zůstanou na bojišti a rády pak trhají ručičky a nožičky civilistům, kteří mají tu smůlu, že se v té oblasti musejí pohybovat.

Tak k nám na nečekanou návštěvu přiletěl (českým speciálem) prezident Zelenský. Byl přijat na leitišti Janem Lipavským a naHradě Petrem Pavlem. Měli spolu samozřejmě nějaké to povídáníčko za zavřenými dveřmi, ale dozvěděli jsme se z této krátké návštěvy víc než dost. Dokonce tak moc, že si začínám přát, aby k nám ukrajinský prezident zaletěl častěji. Málokdy dostanete celou pravdu a lásku tak krásně nasvícenou.

Po včerejším pochmurném článku je vysloveně zapotřebí nějakých dobrých zpráv. A já je mám. Původně měly vyjít už včera, ale Rasmussenův pokusný balónek bylo zapotřebí okomentovat. Dnes ale chci říct, že se nic z toho ještě nestalo a nikde není řečeno, že se tyto pochmurné vize vyplnit musí. Nikde není řečeno, že všichni ti Fialové, Rakušanové, Černochové, Pojarové a Klímové skutečně najdou odvahu, pustit se natvrdo do válečného dobrodružství. Dělat válku, to totiž není žádná sranda. Z toho se pak vyvozují odpovědnosti.

Tak jsme se dozvěděli, jak se nám vyvinul státní rozpočet za květen… A je mi strašně líto, že jsem se nezmýlil, když jsem minulý týden tvrdil, že nás čeká další rekordní deficit od roku 89. Stalo se. Rozpočet je už dvě stě sedmdesát miliard korun v mínusu. Celkový schodek za celý rok byl stanoven na dvě stě devadesát miliard a ve chvíli kdy čtete tento článek, tak už ho v podstatě bylo dosaženo. Teď se jen ještě chvíli budou shromažďovat faktury a výpisy z účtu, takže ve výkazech se to objeví až o pár dní později.

Rusko je agresor, agresorovi se nesmí pomáhat a proto je zapotřebí se odstřihnout od ruských energií. To Rusku způsobí hospodářské ztráty, které mu způsobí takové problémy, že nebude schopno pokračovat ve válce. Bezprecedentní západní sankce pak ruskou ekonomiku srazí na kolena.

Zajisté jste zaznamenali informace, že se nám nějak množí případy, kdy lidé podali žádost o důchod, protože jim vznikl nárok, ale i po několika měsících žádost stále nemají schválenou a důchod jim nechodí. Je to tak častý případ, že o tom začala informovat i naše pravdomluvná mééédia, která zatím drží basu s tou nejlepší a nejdokonalejší vládou všech dob, která samozřejmě nedělá nic špatně.