Tak se nám šaškárna kolem Babiše posouvá pomalu do posledního dějství. Pražské státní zastupitelství našeho Andreje očistilo a zastavilo trestní stíhání za Čapí hnízdo. Případ ještě dostane do ruky ten nejvyšší státní zástupce Zeman, který si to může rozmyslet jinak, nicméně i kdyby se tak stalo, případ se už nikdy nezbaví příchuti politické kauzy (kterou byl samozřejmě od začátku) a i kdyby to Zeman nechal vyšetřovat ještě sto let, zřejmě už nám premiéra na ničem nechytnou. 

Všímáte si, že si pomalu všichni volení vrcholní představitelé státu mohou dát do životopisu nějaké to trestní oznámení, obvinění, žalobu  a soud? Leckdo je pak osvobozen, ale leckdo pokračuje rovnou do tepláků. Je dost těch, kteří seděli ve vyšetřovací vazbě.... například naše ojrokomisařka Jourová, Jana Nagyová Nečasová, Drábkův náměstek Šiška, Marek Dalík... a další a další. 

Tak nám náš prezident zase rozvířil stojaté vody a umožnil všem novinářům i blogerům, aby si mohli vydělat na svůj denní chleba. Při návštěvě Srbska prohlásil, že Srbsko má rád a Kosovo rád nemá. Teda on to neřekl úplně přesně takhle. Řekl to anglicky, dalo by se to vykládat i méně přímočaře, ale novinářský překlad tuším od TV Seznam už si žije svým životem. 

Takže náš prezident má rád Srbsko a nemá rád Kosovo. 

Vedou se teď spory o sochu maršála Ivana Stěpanoviče Koněva kdesi na Praze 6. Která to je? Nejspíš Dejvice, ne? My z venkova se v těch číslech čtvrtí moc neorientujeme.

Jedni nemohou žít v její společnosti, jiní by naopak za ni položili i život. Kydá se hnůj protiruský i proruský, historický i ideologický. Viz třeba zde, však to všichni znáte:

Myslím, že jste všichni četlil Jiráska a jeho knihy o husitech. Velkolepé čtení opřené o Františka Palackého, který pro náš národ celé husitské hnutí znovu objevil. A protože doba byla taková, zdůrazňoval jeho český národnostní rozměr a odboj proti věčnému nepříteli Německu. Pak přišla První republika, která zase zdůrazňovala Husovy hodnoty mravní a to až do té míry, že vznikla církev Československá husitská a tenkrát patřila do ligy těch největších a nejvlivnějších.

Sheldonův včerejší článek mi krásně připravil půdu - jeho téma nosím v hlavě už poměrně dlouho a nějak nebyla "nálada" to více rozpracovat. Vy, co mě čtete pravidelně, pro vás můj dnešní článek překvapení nebude, už mnohokrát jsem se při jiných příležitostech ke globálním elitám dostal. Tož bych to dneska zkusil zhrnout. 

.... lidem co neví, jak to funguje, se může stát, že se ocitnou mezi půlkami.

Zhruba před deseti lety jsem, znechucen televizním vysíláním, vylezl na střechu a sundal satelit. Na poště jsem odhlásil na čestné prohlášení TV poplatky a začal jsem se věnovat samostudiu. Poslouchám internetová rádia, čtu „dezinformační“ weby a tlusté knihy. Za tu dobu jsem získal hromadu informací, které se tady snažím dát do souvislostí. Třeba to někomu pomůže v lepší orientaci v politickém dění u nás i ve světě.

Znáte příběh Hessova letu do Británie. "Velké tajemství" druhé světové války. - Ha ha ha. - Tajemství tak velké, jako "kdo sežral dort, když s ním bylo zavřený jen jedno dítě, co má od čokolády umatlanou pusu."

Už jen ze struktury oficiální verze je jasné, že Hess letěl do Británie s nabídkou míru. Byla válka. VÁLKA!

To znamená, že se nemůžete jen tak vydat do nepřátelský země, kde nikoho neznáte a hledat někoho důležitýho, s kým byste si popovídali a vyjasnili si situaci.

Dneska bych krátce také pohovořil na téma Koněv a jeho socha. Jistě již všichni víte, že Koněvova socha na Praze 6 se dostala do hledáčku tamního starosty Koláře, který nejspíš dostal od svého tatínka Koláře (loutkovodiče Jakuba Jandy) kartáč za jeho málo protiruské postoje a tak v posledních dnecha  týdnech přitvrdil. 

V uplynulých dnech došlo k několika důležitým událostem v Evropě i u nás, které bychom neměli opomenout. Mají hodně společného, především se časem ukáže, že jejich dopad je mnohem větší, než by si běžný člen Milionu chvilek myslel. Takže to vezmeme jedno po druhém: