Sexuální pudy jsou velmi velmi silné. Jak u muže, tak u ženy. Je to tak proto, že lidi se po dlouhá tisíciletí množili i když byli trvale podvyživení a hladoví, byli špinaví, páchli, do úmoru těla bojovali s přírodou o přežití a to od slunka do slunka. Doma měli zimu (pokud dům vůbec měli), vši, svrab, smrt byla všudypřítomná, každá druhá žena zemřela při porod, každý druhý chlap zemřel na nějaký pracovní nebo lovecký úraz a každé druhé dítě nepřežilo dětství. 

 A jak to vypadá bez aneb Freud, Plzák a zdejší DT

 Co se týče Freuda, tak jeho věta "Co vlastně ženy chtějí?" mluví za vše. Byl vystudovaný lékař a nic.
 
 Na ženskou se podíváte a vidíte biologickej stroj na dělání dětí. To je alfa a omega její existence. Má širší boky, aby mohla rodit. Má prsa, aby děti mohla kojit a celá její psychika je jemně vyladěná na to, aby tohoto cíle dosáhla co nejlépe. Co tam Freud neviděl?

 Ve svádění inteligence (v běžném smyslu) taky nehraje moc velkou roli. Blbec, kterej ani nechápe ženský žvatlání a vidí jen "dá mi zaprcat, nedá mi zaprcat" má evoluční výhodu, protože u něj ani není co zmást. 

 Všichni ostatní, celkem nezávisle na inteligenci mají víceméně stejné šance (jak se nechat zmást ženským lhaním nebo ho prokouknout) buďto princip znáte nebo neznáte. Buď chodíte trénovat nebo ne, teprve tam mí inteligence nějakej smysl. 

"Emoční inteligence" a děvkaři aneb už je to tu zas

 Tím, jak se cvikem zlepšují společenské schopnosti děvkařů úplně padají nějaké teorie o vrozené emoční inteligenci jako totální nesmysl.

 Jak by to mohlo bejt s emoční inteligenci děvkařů? Přijdou tam jako společenští nemotorové, jejich emoční inteligence u země a po zaškolení a tréningu jim najednou emoční inteligence vyletí ke stropu, že to většina lidí ani nestačí sledovat? Včerejší nemotorové působí skvěle a přirozeně?

Válka v Sýrii se znovu rozjela. Turecko zahájilo invazi na kurdská území s tím, že vytvoří bezečnostní koridor pro syrské uprchlíky a zároveň vytlačí kurdské milice z blízkého pohraničí. Po dlouhé době máme všichni stejný názor. Tentokrát se nelišíme od České televize, většiny novinářů, nositelů pravdy a lásky. My xenofobové, konspirátoři a ruští propagandisté si mysíme totéž co kovaní demokraté a transatlantičtí vojenští paktující se:

Spletl jsem se. Turci skutečně na severu Sýrie zaútočili. Teď schválně, jestli se spletu také v Kurdském houževnatém odporu. Například takový Hizbaláh si dokázal v Libanonu zbudovat takový systém polního opevnění, že se nejlepší armáda světa - ta Izraelská nedsotala dál než pár kilometrů za hranice.  Na co spoléhali Kurdové? Na Trumpa? Na americké vojáky? Nebo sami na sebe a svoje samopaly a lopaty? Osobně doufám, že Turci dostanou na frak... Poznáme to tak, že se jejich postup za pár dní zastaví, pak vyhlásí vítězství a stáhnou se zpátky. 

Omlouvám se všem čtenářům, ale ode dneška mám vinobraní. Letošní rok je mimořádně bohatý a já mám co dělat, abych vše zpracoval  a připravil.  Chystal jsem si na tento čas Čmoudův seriál článků, zatímco já budu sbírat, nosit, mlít, lisovat, plnit do demižonů a pít burčák, až mi poleze i ušima. A to je ten hlavní důvod, proč nemohu psát... budu teď několik dní téměř trvale pod parou nebo s průjmem. 

Čmoudovy články mám do soboty... tak snad se v neděli opět shledáme. 

Čmoude, je to Vaše: 

Děvkaři a ti druzí aneb přetížení - Díl I.

USA jsou sice velmocí, ale stále menší... 

Toto píšu už od dob svého veřejného působení. Psal jsem to u Vlka, psal jsem to i zde na Kydech. Trump je další z dlouhé řady prezidentů, který musí svým voličům pomoci, aby se s touto skutečností smířili.  To je podle mě Vidlácky také jediný důvod všech pokusů o impíčment, Russiangate a další Trumpovy prohřešky. Ani USA si už nemohou dělat co chtějí, ale mnoha lidem to ještě nedochází a ve své umanutosti celý proces ještě urychlují. 

JakuP skutečně seděl u mě doma, skutečně jsem mu naléval, když psal svůj článek, skutečně jsem ho pak překopíroval na Kydy a k půlnoci pustil. Předtím i potom jsme si dlouze povídali a pokračovali v tom i po celou sobotou, kdy jsme pálili letošní várku meruňek, aby bylo co pít na zabijačkách. Povídali bychom si i v neděli, ale nedostatek spánku a přemíra alkoholu... zkrátka už jsme skoro čtyřicátníci a tělo už prostě nevydrží. 

Byla malá a drobná. Tak drobná, že připomínala malou myšku. Tiše vstoupila s náčiním, dveře za sebou zavřela patou a pustila se do práce. Když někoho vyrušila, tiše a nesrozumitelně se omlouvala. 

Říkali jí různě: kripl, nepodarek, brejlovec, ona, tamta. Nikdo se ani neobtěžoval zjistit, jak se jmenuje.