Mimoni
Mimoni z filmu Já padouch. Zamýšleli jste se někdy nad tím, koho v tom filmu vlastně ztvárňují?
- Read more about Mimoni
- 4 komentáře
- Log in to post comments
Mimoni z filmu Já padouch. Zamýšleli jste se někdy nad tím, koho v tom filmu vlastně ztvárňují?
Pražský pochod hrdosti nebo nenávistná akce proti islámu?
Do kostela to mám pár kilometrů přes půl Plzně. O různé příhody, které se mi při cestě tam a zpět naskytnou nemám nouzi. Tohle se stalo asi před měsícem, kdy jsem si to štrádoval z kostela domů. Chodím často kolem zastávky u nádraží a tam je vždy dost bezdomovců, dobrých i špatných. -- Většiny z nich si moc nevšímám a oni mne také ne. Popíjejí si svůj truňk z plastové láhve nebo krabice a je vidět, že jim toho zas tak moc nechybí. -- Neuvědomují si, že bez závislostí by mohli prožít život lepší. Vyčítat jim to pití? Proč? V téhle zemi? Kde se pivovarům žehná aby prosperovaly?
Těsně po volbě Donalda Trumpa americkým prezidentem jsem na Kose jsem napsal článek, že Trump už má podle mě svou dějinnu úlohu splněnou. Najednou je totiž dovoleno beztrestně kritizovat amerického prezidenta. To jsem tehdy ještě nevěděl, kam až to může zajít. Je to podobné jako před první světovou válkou, kdy podobní komentátoři jako já tříbili brka na textech o tom, zda by válka nemohla něco vyřešit. Nikdo si nedovedl představit, jaká příšerná hrůza to pak ve skutečnosti bude. I já si už někdy říkám, že jsem neměl psát tak bohorovný text o džinech, které už nepůjde vrátit do láhve.
Tak Andrej nám do toho praštil. Vzal si svoji dlouholetou přítelkyni Moniku,udělali velkou svatbu na Čapím hnízdě, byli tam přátelé, politici, novináři,ba i odpůrci stáli před vraty. až jsem se nemohl ubránit dojmu, že si je tam Andrej postavil sám, aby měl publicitu i u té části národa, co ho nemiluje. Fotky na sociálních sítích viděl kdekdo až to bylo trochu kýčovité, jak budoucí premiér skotačí jako malej Jarda. Inu předvolební svatba jako šitá. Publicita zaručena od Mladé Fronty, která to má povinné až po Blesk, bo bulvár se na Moničiných šatech mohl vyřádit.
Takto začínal dnešní lehce bulvárně laděný článek na Novinkách. Američanům došla trpělivost se Severní Koreou a dál budou jednat sami. Bez Rady bezpečnosti OSN, vlastně úplně bez OSN, prostě budou reagovat sami. Na Novinkách z toho udělali celkem divadýlko, jak Čína přisouvá na korejské hranice desetitisíce vojáků,jak se všichni bojí konfliktu, et cetera, et cetera. Dovolím si vyjádřit svůj soukromý ničím nepodložený názor.
Jeden takový sen nám už kdysi na hranici vkusu předvedl Víťa Klusáků... To je ten stejný, co dělá dokumentární filmy tak, že zrežíruje nějakého nýmanda, aby mu na kameru hajloval a pak z toho dělá reprezentativní vzorek populace. Viz Svět podle Daliborka. Ale dost srandy.
Neodolal jsem další zprávě, která by podle mě neměla zapadnout. Zaregistroval jsem dopis, který napsal vrchní pražský strážmistr svým podřízeným. Pokud ho někdo z vás neviděl, prosím počtěte si:
Vždycky jsem se útrpně usmíval nad zprávami z Afriky, Arábie nebo Afghanistánu (všechno začíná na A). Ta místní neschopnost vytvořit cokoliv hodnotného, ta rozdrobenost do klanových struktur, negramotnost, ale zato každý má samopal. Jako kdyby u nás strážci chrámu svaté Barbory vedli svůj nesmiřitelný konflikt s Čáslavskými novokatolíky o náboženský statut kopce Kaňk, protože tam kdysi Žižka zatnul prapor do země. Nebo jako kdyby nesmírně populární Dominik Duka vyhlašoval klatbu nad Halíkem a ten musel okamžitě prchnout do Austrálie, protože kdekoliv v Evropě by ho někdo s chutí zabil.