Tak se nám Andrejko vrací z Brusele... A my si včera mohli přečíst v komentářích, jak pochodil. Včera jste byli skvělí, dodali jste velké množství odkazů a všem vám za to děkuji. Nicméně... máte v tom někdo jasno? Já teda vůbec. Svým způsobem se pohybujeme od skvělého vítězství po totální porážku, záleží na tom, kdo o tom mluví.  Teď bych si strašně přál přečíst si něco od Vlka, dokud mu Andrej neležel v žaludku tak moc, že si na něj potřebuje něco nezbytně najít. Věcná analýza by hodně pomohla. 

Vidlácky k tomu mám jen toto:

Tak nám Veĺký Bocian lobuje v Bruseli za koronapeníze pro naši malou zemičku. Pokud jsem dobře informován, prohlásil ve svém Čau lidi něco o tom, jak dobře pochodil, protože dostaneme nějaké miliardy navíc. Pokud jsem dobře informován, tak se sice ještě neví, jestli nám ty peníze dají nebo půjčí, neví se, jaký bude půjčovací nebo rozdávací mechanismus a včera začaly probleskávat zprávy, že původních 750 miliard EUR je jen plivnutí, že se už mluví snad až o dvojnásobku. Pak se zase mluvilo o tom, že částka klesne. 

Nevíme, jestli Homér existoval, ale víme, že byl slepý... 

3.7.2019 – sranda kolem nového ministra kultury pokračuje. Lítají tu návrhy kompetenční žaloby na prezidenta (bo nechce konat), kterou ovšem premiér není ochoten se zabývat, pojmy jako vládní krize a tak. Lid obecný čučí a je mu to celkem fuk, umělci bučí, bo KulMin jim přiděluje prachy a tak tam chtějí mít toho svého, který ty kačky nasměruje do těch správných rukou. Babiš krčí rameny, že on nic, to ČSSD, Hamajda a jeho boys jsou za blbce a Zeman si pokuřuje, pohupuje nožkou a vychutnává to letní hemžení.* Putin dal velký rozhovor Financial Times. Hlavní téma bylo „liberalismus je mrtvý“.

To není bonmot, to je čistočistá pravda.  Zemědělec nemá nikdy dobrý počasí. Věčně mu něco hapruje. Ono není divu... napodobuje přírodu a za deset tisíc let neolitické revoluce se snaží být lepší v něčem, na co příroda měla miliardu let. Svým způsobem zemědělec vlastně jen třídí přírodní procesy a snaží se, aby se mu nemíchaly dohromady. Jak se začnou míchat, nedokáže si s tím poradit a splakává nad výdělkem. 

Přišel čas žní... Letos tedy pěkně pozdě. Přiroda jen lehce změnila parametry a šup - už máme začátek žní zase jako za hlubokého socíku. Pšenice se začala sklízet tento týden. Stačil k tomu studenější červen. Už tři týdny čekáme, sila vysmýčená, nachystaná, loni jsme v tuto dobu končili a k dnešnímu dni jsme z naší statisícitunové kapacity naplnili celých sto tun. 

Tak se nám v posledních týdnech nějak srážejí vlaky. Pokaždé je to samozřejmě věc, která se může stát maximálně jednou za deset let, pokaždé všechno perfektně fungovalo a selhal "lidský faktor", pokaždé za to nakonec nikdo nemůže, vyšetřování bude trvat dlouho, nic z toho nevyplyne, odsouzen bude ten, který je každý den tak jako tak jednou nohou v kriminále - strojvůdce nebo vlakvedoucí. Jinak je samozřejmě vše v nejlepším pořádku. 

Na dnešek jsem slíbil prokydání staronového polského prezidenta Dudy. Který posbíral 51% hlasů oproti 49% svého konkurenta Rafíka o kterém do prezidentské volby nebyla v dějinách ani čárečka. O Rafaelovo zviditelnění se i u nás vehementně starala česká televize, která až do poslední chvíle bojovala za zdání proevropského a proliberálního vítěze. 

Polské prezidentské volby si necháme na zítra. Ještě bych si chvíli chtěl číst to ticho z naší - vaší ČT o tom, co se v Polsku zase nepovedlo, že to nevyhrál ten správný a jedině pravdivý, mladý a krásný kandidát. Dneska si dáme Kalouska... 

Dnešním článkem hodlám odpovědět Kadlasovi, který nedávno vznesl dotaz, zda se v tuto dobu dá ještě zaset něco po bramborách. .Jak jsem vyrozuměl z jeho příspěvků, ranné brambory Impala má již sklizené, nebo se na to čerstvě chystá a řeší, co dál, aby mu záhonky neležely až do listopadu ladem.  Kadlase mám rád, protože nejenže se pustil do zahradničení, ale ještě navíc se s námi dělí o své poznatky. Dnešní článek tedy píši přímo pro něj. 

Dnešní název jsem si schválně vypůjčil od Alefa, aby zněl stejně jako ten včerejší. Samotný článek ale bude o něčem úplně jiném. Chci být nadále optimista a napsat něco o tom, že toho důležitého ve světe neubylo ani za mák. Že pořád ještě máme všechno, co nám Bůh/příroda dali do vínku a s čím jsme si vystačili tisíce let.