Salámová metoda

Od těch dob, kdy mají hlavní jaderné velmoci kapacity na zničení světa, všechny ostatní jaderné státy mají desítky až stovky hlavic, ba i ta KLDR má zřejmě desítky náloží, od té doby je jakákoliv "normální" válka nemožná. Tečka. 

K výčtu přidejte ještě Izrael, který zcela jistě jaderné střely má, spekuluje se o stovkách, ale nikdy to nikdo z izraelců nepřiznal ani neuvedl žádné číslo. Já osobně zařadím ještě Írán, který podle mě atomovku má a to ne jednu. Jsem přesvědčen, že mezi severokorejskými testy byl i nějaký ten íránský a KLDR díky tomu překonala svoje nejkrizovější období pod sankcemi. 

Proti jadernému státu se nedá konvenčně bojovat. Jakmile někde soustředíte techniku, hodí vám tam atomovku. Těžko seženete spojence, který by vám dovolil se soustředit na jeho území. Proti atomovce je jakákoliv vojenská i dolarová přesila zbytečná, nemůžete udělat nic z toho, co třeba dělal Norman Schwarzkopf při operaci Pouštní bouře. Můžete mít leteckou převahu, družice, navádění, protiletadlové prostředky, ale pokud vašim štítem proletí byť jen jeden jaderný projektil, máte po žížalkách. 

A vést jadernou válku?  To je jako hrát poker a vsázet miliony proti korunám. Můžete vyhrát, ale riziko ztráty je obrovské a kromě pár šílených tlučhubů se do něčeho takového těžko někdo pustí. Ani tehdy ne, když má krásný atomový kryt a zásoby na tisíc let. 

Proto budou zřejmě už napořád vypadat války přesně jako v Sýrii, Jemenu, Afghanistánu, Ukrajině a podobně. Jediné, co se dá pod atomovým deštníkem dělat, je salámová metoda. Ukrajovat si drobná soustíčka, kvůli kterým nestojí za to, začít jaderný armagedon. Zkoušet hledat drobounké cestičky k obklíčení nepřítele nepřátelskými státy či entitami a podobně. Nepřítel bude recipročně reagovat v jiných místech. 

Vojenské soustředění větších sil je v podstatě nemožné a proto budou stále více využíváni civilisté. Nejlépe pak jako maskování operace malých jednotek, které nejsou vojensky označené, jsou rozptýlené mezi nevojáky a nehledí na ztráty nezúčastněných.  Voják a civilista se prakticky nedá oddělit od sebe a pro úspěšný postup je nutné to neoddělovat. 

Propaganda je pořád stejná - rádio, televize, internet... jen se jaksi už nedá referovat o vojenských úspěších, protože prakticky žádné nejsou. Tu a tam je sice dobyto město, ale to vypadá jako rozstřílená katastrofa a špatně se tam montují ty davy s šeříky. A tak je možné mluvit jen o různých právech na sebeurčení, či právu na obranu, či útok, zcela libovolně podle situace. Teroristé tak mohou být bojovníky za svobodu a za čas klidně zase teroristé, režim má někdy právo na nedělitelnost státu, ale jindy musí uznat právo národů na sebeurčení. Mezinárodní právo, ale i mezinárodní instituce jsou jen dalším bojovým prostředkem, stejně jako volby či referenda. 

Zásahy jsou ospravedlňovány akcemi pod falešnou vlajkou (chemické útoky při naprosto vítězné vojenské situaci) a kamera toho dnesk vybojuje víc než moderní dron. 

Navenek to vypadá jako dvojí metr, ale ve skutečnosti je to především taktika a strategie.  Na všech stranách. Nakonec jde jen o to, aby každá akce byla jen tak velká (malá) aby nerozjela atomový konec. 

Svý způsobem je to nová První světová válka. Veškeré válčení se odehrává v jakémsi zákopovém území, kdy ani jedna strana není a nemůže být schopna drtivé převahy nad nepřítelem a není schopna prolomit patovou situaci. Tu a tam se objeví pokus o "materiálovou bitvu" ve které se ta ekonomicky zdatnější strana snaží donutit nepřítele, aby využil všechny své zálohy. Ovšem stejně jako v té První světové, ani zde se nic podobného nedaří natolik, aby z toho byla rozhodující výhoda. 

A stejně jako ta První světová, nejvíce to odnášejí vojáci (civilisté) na frontovém území. Pokusy obou stran o různé fígle se sice hroutí, ale až po šílených obětech za naprostého vyčerpání. 

A stejný také bude konec... 

Situace v zázemí se bude stále zhoršovat. Sociální propad, stále větší bída a stále větší bohatství těch, kteří z války tyjí. Na jedné straně umořené dělnictvo a na druhé straně nesouměřitelné bohatství. 

Nevím jak vy, ale já už začínám těsně za obzorem tušit strašáka nového nacismu či komunismu - samozřejmě se tomu bude říkat jinak. Bez ohledu na to, ktrá strana dnešní salámový konflikt vyhraje (pokud to vůbec bude možné) průvodní jevy dopadnou i na vítěze. Generálové možná dostanou metály a nějaká konference bude diktovat podmínky poraženým, ale noví komunisté i fašisté budou i vedle nového Vítězného oblouku. 

A pokud se dostaneme do situace frontového území, bude mít smysl jedině utéct. Jakékoliv vítězství, nebo prohra budou zaplaceny obrovským množstvím krve za  cenu naprosto marginálních vojenských i politických výhod.