Africký Cargo kult

Byla druhá světová válka a na pacifických ostrovech se dělo něco, co žádný domorodec neznal a ani v jejich písních něco podobného nikdy nezaznělo. Z ničeho nic přišli do tropického ráje hoši v zelených uniformách, vykáceli v pralese pruh, srovnali terén, nalili asfalt, postavili domečky, dovnitř se posadil chlapík se sluchátky na uších, neustále ťukal do podivné bedýnky, říkal podivná rituální slova a za chvíli přistávali oceloví ptáci, kteří měli plná břicha zajímavého zboží. Místní Dajakové na to koukali s otevřenou pusou, to dorazila civilizace do doby kamenné a protože byla fakt hodně velká válka, nikdo si s nějakým narušováním domorodých zvyků nedělal hlavu. 

Pak jednoho dne americká armáda odešla, zůstaly jen budky a přistávací dráhy. I sedli domorodci do křesel navigátorů, dali si na uši půlky kokosových ořechů, klepali do skříněk a snažili se vyvolat ty bohaté ptáky z nebes. Cargo kult byl popsán několika etnografy, kteří měli možnost pozorovat,jak vzniká náboženství.  Samozřejmě civilizace se nezastavila a po několika letech celá eskapáda skončila, protože po armádě dorazila firma Nike a Coca-cola a i ten poslední domorodec zjistil, jak se to vlastně má se světem. O Cargo kultu si toho můžete přečíst docela dost a je to poměrně zajímavé čtení. 

A nyní si popíšeme další příběh... Máme padesátá a šedesátá léta a bývalé světové impérium nad kterým slunce nezapadalo má co dělat samo se sebou a na udržování koloniálního panství jaksi nezbývají síly. Statisíce mladých mužů zahynulo ve válce s Německem, pro obranu Británie byly povolány statisíce barevných vojáků z kolonií a ti jsou te emancipovaní a chtějí nezávislost. 

Stálo to další miliony životů, protože hranice se črtaly na mapách dle bělošské arogance a nikoliv dle znalosti místního prostředí a tam, kde včera velel kmenový stařešina, najednou velel prezident, který znal jen metody svého otce - náčelníka Zulu. Zkrátka bordel nad bordel. Především v Africe. Zkratkou z doby kamenné do moderního světa ze kterého správný africký prezident potřebuje jen kanóny a kalašnikovy. Miliony utečenců, zničená ekonomika, neschopnost, korupce a obrovské přírodní bohatství. Dost na cizí zájmy a drancování. 

Bílý muž se samozřejmě proměnil, naznal, že je spoluodpovědný za všechny ty pohromy, nasypal si popel na hlavu a rozhodl se, že to teď zase dá všechno  do pořádku. Západ a sever zbohatl, ukončil studenou válku, peněz je dost, mámena to i spoustu organizací, tož vzhůru do Afriky páchat dobro. Ano. peněz je dost, lidí je dost, mechanismy existují, dokonce i bílých se špatným svědomím je dost... ale bělošská arogance zůstala. Pomáhat bez jakýchkoliv znalostí mentality, protože množství řeší vše... 

A tak jsme vyrobili nový Cargo kult. Mnohem větší než ten předchozí z druhé světové. Půlka Afriky zná Evropu jako zemi, která zajišťuje v uprchlických táborech ty miliony pytlů rýže, oblečení, mobilů a dalších potřeb. To Evropa vrtá studny, instaluje čerpadla a když to borci rozbijou, tak to spraví. To Evropa provozuje sirotčince ve slumech u Nairobi, to Evropa provozuje mobilní sítě, to Evropa tu a tam daruje nějaká auta, to Evropa platí místní armády. Všechno jen proto, aby evropské koncerny mohly co nejrychleji vytěžit všechny vzácné kovy... 

Jenže už ani Evropa na to nemá. Koncerny neplatí daně a tak se pomoc osekává. Ta pomoc, která zařídila, že půlka Afriky neumí nic, jen čekat na další pytel rýže a balíček kondomů. A pomoc nepřichází. Je zle,je hlad, války jsou pořád stejné, nedá se nic vypěstovat, tož pojďme tam, kde je ráj, který nám sem všechno vozil. Když už nevozí, půjdeme tam za nimi. Mesiáš se opozdil, vyjdeme mu vstříc. 

Kolik že se na cestu může vydat lidí? Potenciálně až sto milionů? Co byste řekli na programy OSN, které zařídily, že po padesáti letech pomoci je v Africe sto milionů lidí neschopno se uživit a mohou vyrazit na cestu? Bílá arogance je vlastně dost slabý výraz. Je to asi tak stejné, že po dvaceti letech miliard peněz na evropskou integraci chce z té EU každý raději pryč... 

Ti první už jsou tady. A zjistili, že se mají stejně jak v té Africe... Lehátko v tělocvičně, omezený pohyb, nepřátelské okolí. Na konci druhé světové spáchaly sebevraždu desetitisíce Němců, protože zjistili, že z jejich boha nic nebude a jejich světlé zítřky jim zabírají podlidé z východu. Tisíce lidí se dalo na dráhu zločinu, měnilo se přesvědčení, byly příšerné lidské tragédie. To skončil jeden kult. 

To samé se děje teď v Evropě. Pro příchozí končí jeden kult o skvělém životě v Německu, Francii a Británii. Nebude nic z toho, co chtěli a co si od toho slibovali. Bude to stejné jako v Nairobi, akorát tam alespoň měli kolem sebe svoje bratry. Tady kolem nich jezdí mercedesy a bavoráky. Budou lidské tragédie... protože jim skončí jejich kult. A vysvětlení už je - jmenuje se Korán a už verbuje do svých řad. 

Jsou jen dvě možnosti, jak toto může dopadnout. Buď se Evropa vzpamatuje a zbaví se své bílé arogance a přestane zachraňovat Afriku a zároveň si udělá pořádek se svými hyperzloději v podobě naftařů a horníků a začne dělat politiku pro všechny a nejen elity. Nebo si může postavit své Limes Romanus a za těmi hranicemi z ostnatého drátu se klepat hrůzou a čekat, co se stane. Může si najímat jedny afričany proti jiným afričanům jako v Libyi a Sýrii a divit se, jak je možné, že armády na hranicích nic nezachrání. Může čekat, až přijde konec a ten přijde... dokud se bude drancovat Afrika a budou se importovat evropská řešení a pomáhat dovážením potravin a strojů a vůbec bude se tam loupit ve velkém, tak to jinak dopadnout nemůže.