Zkušenosti k nezaplacení

Kdysi jsem měl astma (stresové).
A na slabou dušnost, když jsem ještě nechtěl použít "dejchadlo", mi pomáhala inhalace smradu ze skleničky vody s pár kapkami Sava.
Před dvaceti lety jsme se odstěhovali z Prahy na Vidlákov a je po astmatu :o)) (A to bydlíme v baráku, kde bych měl být hypoteticky už dávno po smrti)

měla kliku.

...ale třeba Vladimír Merta kdysi, když ještě u nás byla demokracie v plenkách, řekl něco ve smyslu, že socializmus nebyl dobrý, ale kapitalizmus není řešení. Kde je tedy cesta? A teď Sasin raď :) On skoro cílí na tu mnou téměř proklamovanou osvícenou oligarchii, ačkoliv to přímo neřekl a nic mu do úst nevkládám...

...za současného stavu nutné zlo, podtrhávám to současného! Jinak by ten konec věty pravděpodobně vypadal jinak. Politiku, jako takovou, chápu jako způsob komunikace s okolím, hlavně, co se geografického uspořádání týče. To vnitrostátní (a nejen u nás) metamorfovalo spíš na politikaření a neduhy tzv. rozvinutého světa statečně přebíráme. Je to pohodlné a naše kulturní dědictví poškodili bolševičtí přisluhovači co to to šlo. Aspoň já to tak cítím. A v rámci té podělané globalizace je stejně snaha nějakou národní originalitu spíš potlačit než podporovat. Viz nesmysl pyšně se zvoucí NWO!

Sluneční stát.

"selhala" devitalizace některých rakovinných nádorů vynalezená panem doktorem Karlem Fortýnem.
Pokud pro vyzkoušení čehokoli nastavíte podmínky tak, aby to v nemohlo fungovat, tak to nefunguje.

V bodě, kerý ste si označila jako utopii, ste se zarazila. Přitom se jedná o cestu ke svobodě z otroctví. A přitom je to krásná cesta, ftipná, hravá a poučná. S ambicemi spojit národ a přestat ho rozdělovat názory. Politika v zastoupení mnoho dosítek let brzdí rozvoj člověka a technologií, keré by mu usnadňoval život. Politiky nezajímají lidské potřeby z principu. Je zajímá jen zaměstnanost a daně. To sou instrumenty otrokářů. Proti tomu stojí potřeby lidí a to takové, o keré se nehraje žádná hra. Proto se jim říká potřeby. To co potřebujeme. nejedná se tedy o chtíče, keré něgdo chce. A lidi odjakživa volili to co potřebujíí v první řadě. Potřebovali si usnadnit práci, vymysleli nástroje na usnadnění práce. Ale ne pro práci, ale kvůlivá potřebě se otrocké práce zbavit.

Politika má jiné potřeby. Potřebuje lidi držet na obojku a jediný způsob bez přímého násilí je brždění vývoje potřebných technlogií a berňák, kerej jim bere peníze. Ale i přes to prosákly někeré technologie, keré systém používá. V praktickém životě se s nimi setkávají lidi při placení. Platí složenky, platí nákupy. Nákupy sou ale zábavnější. Člověk si vybere co potřebuje a ve finále, sečítání nákupu to odsouhlasí aktem placení. Čili úplně běžná věc. Ale i ten úkon už mnozí provádějí zcela automaticky pípnutím. Čili my ty technologie máme, ale nevyužíváme je ku svému prospěchu. Politika zabrzdila nám užitečný vývoj už před sto lety. Drží se linie. Proto nemáme volné energie, jedině ty, keré se dají kasírovat pevným připojením. Ale dnes už mnoho lidí chodí po ulicích a jsou připojeni online do sítí. Píšou, hlasují o všem, ale dosud není aplikace ke sčítání potřeb, přitom si mohou objednat jen to, co už je v nabídce. Někeří eště choděj platit sportku, zaškrtávaj políčka a ve víře že vyhrajou, zaplatí terminálu za zprostředkování. To všechno se názívá společným jmenovatelem informační technoilogie.

Každá trafika, pošta, je schopna dnes sprostředkovat volbu potřeby. protože se jedná jen o přeposlání informace se specifickým symbolem do centra sečítání. Je to tak prosté. Ale co se stane, gdyž teho lidi budou využívat ke svému prospěchu. Gde ten prospěch vznikne. Tak předně si musíme uvědomit,, že se nejedná o utopii ani o anarchii. Jedná se o přirozené chování.

Protože žijeme v informační době, použijeme tyto technologie k sečítání potřeb. Za jistých okolností bych si to dokázal představit i písemně, například na poště s dokladem o podání, ale nebudu s tím ztrácet čas. Podané potřeby sečtené v sečítacím místě nám ukážou jaké potřeby mezi lidmi sou. To je velice podstatná informace, kerou lidi potřebují vědět a v konečném důsledku to je společenská smlouva, kerou je důležité vytvořit. Nemusí ani všech osm milionů lidí zadávat do sečítání konkrétní potřeby, stačí pár prvních desítek lidí keří mají pět pohromadě, ale i tak, a ostatní se budou přídávat. Někeré potřeby, souhlas nebo nesouhlas, jako zde na kydech, přirozeně tak oslepicují i potřeby. Výsledky se zobrazí na terminálu sečítacího střediska. Dokonce se jednotlivé potřeby rozvětví už na přímé řešitele, keří budou schopni navrhovat řešení. Mezi tím ostatní budou jen přesouvat slepice od oblíbených, potřebných či jiných požadavků. Tedy budou je tím posouvat nahoru nebo dolu.

Jakou frekvenci zápisů do sečítání bude zvolit bude rovněž předmětem sečítání. Například jednou týdně, potom součet a měsíční inventura výsledků. Výsledky budou lidi samozřejmě komentovat, prokydají je. Tak vzniknou měsíční inventury, kvartální a nakonec se to sečte dohromady a na Silvestra to lidi schválí referendem, čili společným souhlasem. A to je plán. Mezi tím se už budou navrhovat řešení jednotlivých potřeb tak jak se návrhů budou uchopovat ti, keří je budou umět vylepšovat. A to my umíme.
Tento způsob přitáhne pozornost většiny národa, začnou se lépe orientovat a tím se vlastně budou vzdělávat na svých vlastních potřebách. Cítíte ten rozdíl? Vnímáte ten rozsah a možnosti?

Tento způsob je univerzální Nejde jen o plán, dlouhodobý, střednědobý nebo krátkodobý naší země. V obecní úrovni splní stejné požadavky na místní potřeby a i tam dostanou správci na stůl výpis potřeb s návrhy řešení. Dále to rozepisovat nebudu, už i tak je teho na vás moc. Přesto děkuji za pochopení.

Schlimbachova reforma je pravděpodobně nejlépe připravený ekonomický systém v současnosti. Podle toho, s jakou intenzitou jej odmítají ekonomové, tak asi bude velmi dobrá. Všechno se mi osobně líbí, včetně kazících se peněz, jenom se mi nezdá jakási občanská schvalovací komise, která odsouhlašuje úvěry pro žadatele, což by se časem při lidské povaze stalo předmětem korupčního jednání, i když autor tvrdí, že tam má pojistky. Osobně jsem je neviděl a ani osobní diskuse s autorem mě mnoho nepřesvědčila. Jinak velmi dobrý, ovšem zatím nereálné.Nadnárodní finanční kruhy, které prakticky vše ovládají, nepřipustí,aby se jim vymkla další země se systému částečných rezerv a prakticky se zařadila po bok severní Koreje.

Krym stal Rusko peknych par miliard v dolaroch.
Ale stalo to za to. Minimalne rusom.

Ak risa rozhodne ventilovat svoju frustraciu, oprasi stare sposoby, dovody, krivdy. Narod nejaku tu ventilaciuy potrebuje hlavne ked je totalne v rozvrate.
V 33. to zrealizoval Ada. A Makrela zenie nemcov to chaosu. Ak padne automobilovy segment - akoze padne, bo ludia budu mat ine starosti ako dodrziavat normu Euro6 dokonca i risi - tak nemecka ekonomika rachne.
Vobec by som sa nedivil, kedze tabu nemennosti hranic uz padlo (Kosovo, Krym, Syria) ze i v EU casom nejakeho genia napadne liecit chaos doma tymto sposobom. Niet vacsej hrdosti a jednoty naroda - ako ked sa dobyja nove uzemie.