Po včerejším článku povauji nadále již téma koronaviru za vyčerpané. Epidemie je zahnána do kouta, počet nakažených naše zdravotnictví bez problémů absorbuje a dokud se nám epidemie znovu nerozjede nebo nezahrozí, není už co řešit. V uplynulých dvou měsících jsme s Masterem nabídli čtenářům celou řadu alternativ i hypotéz, ale hned na začátku jsem napsal, že co se skutečně stalo, to se zjistí až zpětně. Odteď už se tedy budu koroňáku věnovat jen tehdy, když vyjde na světlo něco opravdu důležitého.
Koroňák ale bude stále přítomen díky svým dopadům především na ekonomiku a politiku. Hledisko epidemiologické nyní opusťme a věnujme se nadále jen tomu, co nám koroňák změnil, zrušil a nebo čeho jsme díky němu znovu nabyli. Dnes se vrátíme 75 let zpátky.
Byl první květen. Velký Vůdce spáchal sebevraždu, protože jeho tisíciletá říše se udržela jen dvanáct let. Na Reichstagu zavlála sovětská vlajka. Ferdinand Schorner právě plánoval pro svoji poměrně velkou a stále bojeschopnou armádu přechod přes Vltavu, aby se probil do amerického zajetí. Za pět dní mu to zkusí zkomplikovat Pražské povstání. George Patton už překonává Šumavu, Český les i Krušné hory. Rodion Malinovskij chystal útok podél Dunaje směrem na západ a součástí tohoto útoku se za pár dní stalo bombardování Vidlákova, který tak skutečnou válku zažil jen jeden den, ale zato pořádně. Za cenu tisíců životů byla pro naši republiku zachráněna Ostrava a její průmyslový potenciál.
Nebyl to právě první květen 1945, kdy díky Hitlerově smrti padly zábrany a všichni se v podstatě vrátili k původnímu plánu z konce třicátých let, že je třeba zničit komunismus a k tomu by se mohli Němci ještě hodit?
Chyba byla vlastně jen v tom Hitlerovi. Vkládaly se do něj velké naděje. Všichni si ho předcházeli. Američané mu financovali rozjezd výroby, Britům ohromně vyhovoval jeho nesmiřitelný postoj vůči bolševickým hordám na východě. Tak moc se jim hodil, že mu klidně předali Československo k rozparcelování. Dovolili takřka bez mrknutí oka, aby se poměr sil změnil o 80 divizí. Akorát Vůdce nějak nesplnil zadání a místo na Stalina se nejdřív pusti do svých včerejších kamarádů.
Mimochodem - všimněte si - kromě nás Hitler útočil takřka výhradně na svoje kamarády. Polsko s ním mělo smlouvu o přátelství. Francie s Británií s ním měli Mnichovský diktát. Sovětský svaz s ním měl pakt o neútočení a dodal mu tolik benzínu, že na to německé tanky jezdily ještě u Stalingradu.
Ruský pohled byl mnohem věcnější. Zase se v Evropě našel hegemon, který si podrobil celý kontinent a když to udělal, jako obvykle se chtěl napakovat v ruských stepích. A jako obvykle dostal za ohromnou lidskou i materiální cenu na držku. Teutonští rytíři, Švédsko, Turecko, Napoleon, císař Vilém a nakonec Hitler. Prostě klasika. Standartní pokus, standartní odpověď. Ani ty protihitlerovské plakáty se od těch protinapoleonských vlastně nelišily.
A tehdy - prvního května 1945 se už v podstatě upekla celá druhá půlka dvacátého století. Nackovští generálové si ihned po vůdcově smrti psali do deníčků, že se s Američany určitě dohodnou a jejich divize SS pak po americkém boku pomašírují na Sovětský svaz. Patton o pár týdnů později napsal, že zvítězil proti nepravému nepříteli. Sice došlo na norimberský tribunál, ale ve stejnou dobu, kdy věšeli pár nacistických špiček, tak už odjížděly celé týmy vědců, techniků i vojáků směrem do USA. Mnoho z nich byli stejní gauneři jako Keitel nebo Jodl.
Je vlastně ohromné štěstí, že Američané v této době žili pod dojmem fanatického japonského odporu na Iwo Jimě i dalších ostrovech, měli obavy z invaze na japonskou pevninu a atomovka byla ještě dva měsíce jen chimérou. Možná to byl jediný důvod, proč se jednotky SS skutečně nezařadily po bok US army. Stalina v té chvíli Amíci potřebovali víc. On jediný měl dost sil, aby dal Japoncům skutečnou lekci z bleskové války.
Proč to všechno píšu...
Je velmi nepříjemné si uvědomit, že ani Druhá světová nebyl žádný boj dobra se zlem... Tedy byl... ale na straně Ruska proti Německu. Ti to skutečně brali vážně. Stejně vážně jako proti Napoleonovi. Všichni ostatní to měli jen jako další mocenskou hru. Hitler nebyl problém kvůli židům nebo kvůli mocenských choutkám v Evropě. Kdyby se dal hned přímo na východ, všichni by ho v podstatě měli rádi. I později během války stačilo pár drobností. Kdyby Amíci byli s atomovskou hotoví rychleji. Kdyby se vylodili dřív. Kdyby Roosewelt víc dal na Churchilla. Kdyby Japonci nezaútočili na Pearl Harbor. Kdyby vyšel atentát na Hitlera...
Chybělo vlastně hrozně málo a dneska jsme se učili o hrdinných německých generálech, kterak potírali komunismus a o jejich obětech by se cudně mlčelo.Stejně cudně by se mlčelo o našich mrtvých a zřejmě i o našem státě. Předmnichovské hranice nám nezaručil ani Churchill, ani Roosewelt, ale Stalin. Měli jsme obrovské štěstí, že všechny chiméry boje proti SSSR byly toho prvního května už v podstatě rozlousknuty. V náš prospěch to dopadlo jen díky obrovské dávce štěstí a nevídané konstelaci dobrých faktorů ve správnou dobu. Ale bylo to o fous.
- Log in to post comments
Komentáře
Pro odlehčení "Důstojník:…
Pro odlehčení
"Důstojník: Vojíne, co musíme v případě válečného konfliktu zničit jako první?
Vojín: Mírovou smlouvu."
Milí souvidláci, my tu řešíme nějaké historické
balasty a mezitím malobritánští soudruzi upadli do problému přímo olbřímího:
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/velka-britanie-soud-transgender-…
Kdyby chodili na Cimrmana a shlédli "Vichr z hor", byli by orientováni a nepotáceli by se v genderové nevědomosti.
Jen je mi líto toho nevinného roběte...
Re: Občan Kurva, to jsou
starosti...
Jdu za čoklinou, políbím ji po rozkvetlou třešní, jen co vyleze ze svého oblíbeného hnojiště, kam hází soused vnitřnosti vykuchaných ryb.
Ona mě pak za to olíže všude, kde ještě nebudu smrdět, a packami od hnoje mi pošlape sváteční adidasky.
Když může anglický Džery měnit pohlaví, proč bych se nemohl líbat s fenkou...
Svět stojí za hovno, ale občas, když mě zrovna nic nebolí a můžu se beztrestně těšit na večerní štamprlu, tu není úplně špatně.
Kamaráda kólií čuba kdysi dávno
přeplavala na ostrůvek v rybníce, na kterém byla kafilérní jáma na ryby, a vyválela se v tom.
Přežila.
Ale dlouho nemohla pochopit, proč ji nakonec ostříhali dohola a proč se skoro měsíc nesměla ani přiblížit ke vchodu do baráku, když přece tak krásně voněla.
P.S.: Komu jste dal hudlana jako první - Jahodě, nebo pesici?
P.P.S.: A kde dnes budete spát?
Re: Občan Jahoda otravovala hned ráno, ještě
před kafetem a talířkem s jedy.
Asi proto, že jsem jí nakukal, že uvažuju o návratu do práce (no fuj!).
Naštěstí jsem jí nesdělil, kdy přestanu uvažovat a doopravdy se tam dostavím.
Pak se dostaví druhý šok, protože mám ještě 10 dnů staré dovolené, kterou musím vybrat ihned po fiktivním příchodu. Plus virusový bonus - za každý den vybraný v době karantény dalšího dva a půl dne placeného volna. Takže se mě tak brzy nezbaví, bo jestli dobře počítám, je to 35 dní placené dovolené...
... a do toho nová dovolená, kterou všichni fasujou...
... ale tak dlouho asi karanténa nebude...
Spát budu asi v garáži, protože čistím nádrže starých motorek kyselinou a to chce občasný dozor.
To mě zaujalo, ta dovolená.
Nemáte tam v Gorolistánu volnej flek?
Jo, to chápu. Já si jednou rozpustil krásné zámkové kování z prastarých dveří od chalupy. Skoro jsem ho obrečel.
Používáte fosforečnou, chlorovodíkovou, nebo nějakou směs?
Pičus
na entou.
Tátamáma
Cathy byla nepokojná;
není přece žádná kojná!
Na kliniku tedy zašla,
aby si tam pomoc našla.
Pilule a něco stehů,
hormony jsou na rozběhu,
z Cathy bude jinoch lepý.
Co nesroste, to se slepí.
Za dva roky Johny milý
zažil prapodivnou chvíli.
Kočárek ho rozněžnil,
po robátku zatoužil.
Na East Endu, v noci temné
domohl se chvíle jemné,
aby sobě zakrátko
přived na svět děťátko.
Bude táta, nebo máma?
Jaká role je mu dána?
Gender praví - je to fuk,
zda jsi holka nebo kluk.
Dopřej sobě identitu
v hedvábí, či v igelitu.
A co na to potomek?
Nemá bádat, holomek.
Jo, je TO magor a ti, co TO v tom podporují, patří do kriminálu.
Jsem
tranďák.
Chocholoušek by se popás. …
Chocholoušek by se popás.
Nezávidím to těm soudcům. Pokud by měli trochu fištróna, prohlasili by tu matku toho dítěte, co chce být otcem za tetu.
tak se se to dělá
čt 2 dětem podsouvá : krsaťounký šot - 75 let od konce války a kupodivu závěrem s mávajícími vlajkami - Havel. jo podprahové fuj
Re: Admirál Anebo za druhou sestřenici bratrova
švagra.
To se taky dobře rozplétá.
Šedivý svět socialismu-barevný svět demokracie
Když něco takového čtu, tak si uvědomím, že za socialismu nejvíc trpěli lidé na západě. Protože, když se chtěl někdo nechat předělat na křížence svojí babičky a sousedovic bloodhounda, tak ho policajti nejdřív zmlátili jako žito a pak ho odvezli do blázince, kde do něj narvali tunu prášků na spaní a otevřeli na něj na několik dní okno, aby za několik dní umřel na zápal plic.
Protože kdyby nezasahovali, lidi na východě by se jim smáli, nikdo by k nim nechtěl a žádný 89 by neproběhl.
Takže ten bezohledný socialismus krutě likvidoval demokracii nejen na východě, ale na celém světě.
Ale s tím je jednou pro vždy konec a tak se můžeme těšit na spoustu dalších věcí, které by nás v životě nikdy nenapadly.
PRŠÍ!!!!! :o)))
Dokonce chvíli lilo jako z konve. Nádhera :o))
Bělorusko
Bělorusko nedělá vůbec žádná opatření, zajímavý experiment. Počtem obyvatel země srovnatelná s námi, i když rozlohou víc než dvojnásobná. Léčit prý budou jen vodkou a saunou. Mají za sebou první měsíc rostoucí nákazy a jsou cca na 1000 nových případech denně. Příští měsíc bude zajímavý, doporučuji sledovat.
Neřekl bych, že žádná.
Například testuje jak vzteklé - momentálně jsou na 19 000 testů/milion obyvatel. A posiluje zdravotniká zařízení.
Ale je fakt, že omezení pohybu uvnitř státu nezavedlo. Ven ani dovnitř se ovšem praktiky nikdo nedostane, takže to je také opatření proti nákaze.
De facto těží ze své značné izolovanosti. A já jim moc přeju, aby to zvládli; máme tam přátele a ta země je tak trochu naší srdeční záležitostí skrze historii.
Nicméně se domnívám, že jim nakonec nezbude než omezení zavést, protože počty nakažených jim rostou po tisícovce denně. A čím víc bude nemocných, tím víc bude mrtvých a lidí ve vážném stavu.