Co bylo a co bude

Je to sice mimo téma určené Vidlákem, ale ne zas tak moc.
Dostala se mi do pracek knížka Jiný Masaryk od Pavla Kosatíka.
Pro zájemce hned na začátku sdělím, že je velká a tlustá.
Pro ostatní sdělím, že žvásty o nepolitické politice a spol. přebral Vence Veškrna od Masaryka. Ovšem Masaryk tomu na rozdíl od Vency věřil a divil se, že to furt nějak nefunguje, i když by podle něj fungovat mělo. Jak vidíme, ono to nefunguje ani dnes, nepočítáme-li nepolitická bratrstva bojující o struky státních zakázek.
A že onen jekot a řev při každém uprdnutí z Hradu či Strakovky, který nám předvádějí pražští kafírníci, je tentýž, jaký zažíval M. se svými nepohodlnými názory.
Jediný rozdíl je, že M. měl jakýsi program či témata, nebo snad ideje, za jejichž prosazení mu stálo za to ekonomicky strádat a nechat si nadávat koegy, veřejností i tiskem.
- Rovné a všeobecné hlasovací právo (lopaty volit nemohly, páč neplatily daně z příjmu), a to dokonce i pro ženy (tady si nejsem dnes tak docela jist, viz profesionální revolucionářka a prudička paní Vendlová).
- Boj proti pověře o Židech kradoucích krev bezvěrcům.
- Boj za uznání Rukopisů jako falzifikátů.
Boj proti církevním hierarchiím.
Ano, již Masaryk před sto a více lety polarizoval společnost, rozbíjel českou jednotu, a tak všelijak podobně. Stejně, jako je nám vnucováno médii, že tak činí kafírníkům nepohodlní dvounožci i dnes.
Pointa je v tom, že kafírníci mají tu drzost se prohlašovat za Masarykovy pokračovatele.

Mám-li pozvednout Vidlákovu rukavici a zavěštit si ekonomicky, bude tento rok ve znamení mohutného rozvíjení útoku na odporné benzíňáky a zločinné nafťáky a bude nám ještě více vnucováno, že jedině baterkové křápy nám zajistí naprosto skvělou budoucnost bez emisí a globálního oteplování. Aniž by si blbečci v Bruseli stihli uvědomit, že jaksi většina eurolopat prostě na soukromé trolejbusy nemá. Chystaná právní a ekonomická podpora elektromobility Bruselem bude dalším faktorem způsobujícím růst všeobecné nespokojenosti s činností dobroserů všeho druhu.

To hlavní se ale zapomnělo.

1) Udělal se velký kus cesty k tomu, aby České republice vládli miliardářoví oligarchové (přičemž Andrej Babiš není hlavní hráč ani viník) - a platily jejich zákony. Tento rok bude tento směr raketově pokračovat.

2) Evropská unie nic nezvorala, naopak své skutečné (a nemorální) poslání splnila na jedničku s hvězdičkou. Připravuje se postupně její rozpad a příprava dalšího subjektu, který Evropu rozmašíruje na cimpr campr.

3) America first znamená něco jiného. USA stále má na to být hegemenonem, ale nechali si to částečně ukrást svou nenažtraností, kdy přesunutím výroby do Číny si vyrobili další velmoc, a nechali ji zesílit. Problém hegemonie USA není dodnes věcí financí ani síly, ale jejich nenažranosti, nemorálky, a opuštění ideálů platných ještě historicky nedávno. Donald Trump to ví, a proto mimo jiné chce převést co nejvíce výroby zpět do USA, byť je to jen 10 % jejich problémů.

4) Polovina (nejen) západní Evropy nikdy nepřestala obdivovat ideály Adolfa Hitlera. Takže Ukrajina s Banderovci není výjimka. Časem se to ukáže. A ta druhá polovina západní Evropy obdivuje ideály Marxe, Hegela. Jinak řečeno, Ukrajina není příčina, Ukrajina je symptom.

5) Boj za/proti Zemanovi je boj mezi dvěma druhy státu. Boj starší generace a vidlácké lůzy (doufám, že chápete sarkasmus) o to, že stát má být soběstačný a v čele má stát schopný lídr. A mezi mladší generací a pražsko/brněnsko/hradeckou lůzou, že v čele má stát zbabělec lezoucí do análních otvorů někomu jinému, a chovat se jako impotentní eunuch. Je to boj dvou frakcí lidí s rozdílným pohledem na svět.

6) Problém s rasismem skončí, až bude možné beztrestně a bezproblémově kritizovat a urážet největší rasisty na planetě vůbec, totiž Židy. Zde se problém spíše zhoršuje. Doporučuji jednou vzít text třeba Martina C. Putny nebo pornoherce Jakuba Jandy z Evropských hodnot. Zaměňte otrocky všechna slova "Rus", "Putin" a "Kreml" slovem "Žid" - a výsledná reakce na to je perfektní detektor problémů západní civilizace a její svobody slova.

7) Globální oteplování už se nepoužívá. Je to málo flexibilní termín pro alarmisty. Už je nahrazen slovem klimatická změna. To má výhodu, že je možné tahat prachy nejen při oteplování, ale i při ochlazování - je to výhodnější. Hlavní problém ovšem spočívá v korporacích. Korporace si pořídily ekologické technologie, a uvědomily si, že právě trvání na ekologie je likvidační pro malé a střední podniky - tedy pro konkurenci. Ekoterorismus se tedy stal pro koporace bojem proti konkurenci, a tedy alarmismus už je řízen z jiného zdroje než před pár lety.

8) Katolickou církev zlikvidují infiltrovaní agenti ála papež František celosvětově. U nás lze poděkovat třeba Halíkovi, Vlkovi, Graubnerovi, a spol. Jinak řečeno, katolická církev zbuchne a zkrachuje celosvětově. Nebude proto mít na hodnocení vliv, zda jsme v malém českém rybníčku něco zdanili či nikoli.

9) Mimochodem hlavní problém katolické církve už několik století je, že namísto bohu se hodně věnují politickým bojům za zájmy Německa. V historii to způsobilo už hodně odštěpení typu protestanti, pravoslavní, anglikánská církev, a spol. Momentální kolaborace kléru z Němci způsobí, že do pár desetiletí nebude existovat evropský stát, kde by katolickou církev mohli vystát. I u nás klér je součástí vlastizrádců a různých techtlí mechtlí s Německem i různými sudetoněmeckými spolky. Vzpomeňme na vykoupení tábora v Letech, aby se mohlo mluvit, že i Češi měli koncentrační tábor. Nebo snahu prosadit Němci termín "polský koncentrační tábor".

10) Okamura je realtivně dobrý. Jen je paralyzován dávným očerňovacím činem Zdeňka Bakaly, kdy v časopise Reflex byl nazván Pitomiem. Ono se přes to velice špatně chytá znovu dech. Protože mám doma v paneláku soubor drben, tak vím co dokáží.

I když se dá souhlasit s nastíněným desaterem, bodu jedenáct, i když bezvěrec, nemohu přiznat souhlas. Ač se dělají všemožné žebříčky majetku nejmajetnějších, vždy v žebříčku chybí jedna společnost a tou je Církev a.s. jež je nejbohatší a "zaměstnávající" nejvíce "zaměstnanců"a také je jak jinak, globální. Církev a.s. má před sebou vcelku pohodlnou a zářnou budoucnost za jedné podmínky, neustoupí ze svých dogmat, tedy, nebude se modernizovat. Jakákoli modernita, a pokud vzpomenu, Vidlák k modernizaci církve vybízel, je odebere onen punc nadřazenosti nad našimi životy. Stane se z ní klasické s.r.o. na místních úrovních s důsledky malosti, politikaření, závistí a intrik. Né že by intriky současná církev neoplývala, naopak, leč mají svůj řád a jsou na místech kam "zaměstnanci" nedohlédnou, tudíž "zaměstnanci"-věřící stále jdou za panem farářem pro odpuštění a naději pro nové zítřky.

Stran úvah o konci církví, resp. zejména Církve (ano, té Církve): O její konec se už pokoušeli jinačí sekáči a za dva tisíce let jaksi výsledek nula. Až si jeden pokrokový nekatolický netmář skoro říká, jak je to ježiši proboha možný? Židovská velerada, duchovenstvo i obchodníci s artefakty stávajících božstev, římští císaři osobně, spojení se světskou mocí a všechno s tím spojené, dělení na Řím a Cařihrad, zkrachovalé křižácké výpravy, odštěpky do "moderna" - všichni protestanti, do "tradična" - starokatolíci i do "komerčna" - pseudokřesťanské sekty, osvícenství a gilotinový humanismus, papežské schizma, třicetiletá válka, sjednocování Itálie, nacismus, komunismus, konzumismus, sexuální skandály a určitě hromada dalších. Že by nakonec to "brány pekelné ji nepřemohou" nebylo jen takové plácání do pobřežního větru?
A ohledně lokálního konce v Čechách. Tak možné to samozřejmě je, nicméně se nutně nabízí vzpomínka na podmínky, jaké Církev měla v CCCP, zejména v těch nejvýživnějších letech. A výsledek - pořád tam byla a pořád je. A další vzpomínka je na podmínky, které měla v Japonsku (asi tak 300 let) a Číně (nejmíň 100 let), proti kterým byly i Stalinovy časy jen takovým dohledem přísnějšího otce. A výsledek? Pořád tam byla a pořád je. Tak nějak si prostě nemyslím, že by to u nás zmákli zrovna Babiš, komunisti a Kalousek, a to ani kdyby vzorně spolupracovali.
Papež František se může jevit všelijak. Jeví se tak i mnoha sirům Humphreyům pevně uhnízděných ve strukturách církve. Já jsem přesvědčen, že s patřičným časovým odstupem (což je v dějinách církve tak od 500 let výše) se to nakonec ukáže jako docela dobrá volba.