Stačí ukázka

Krátký koronavirový úvodník: 

Minulý týden se počet nově diagnostikovaných případů po delší době dostal nad predikované hodnoty Masterovými grafy. Což znamená jediné - epidemie opět pomaličku nabírá na síle.  Roustoucí reprodukční číslo potvrzují i s malým zpožděním i ostatní ukazatele. I tento týden jsou počty diagnostikovaných nad predikcí. Zatím jde o malý nárůst, ale jak jsme si už vysvětlili, i pomalá exponeciála je pořád exponenciála. Tím nechci říci, že bychom tu měli nějaký dramatický rozjezd, který nikdo nechce vidět, ale o poklesu už bych nemluvil. Blatného PES je teď o pár dní pozadu a novináři se už dožadují uvolnění. 

Blatný včera řekl do novin, že od pondělka se zřejmě bude otevírat. Obávám se, že to řekl poněkud předčasně a pokud se otevře, rychle se zase bude zavírat. Pokud se potvrdí dosavadní trend, jsme pořád na hranici dalšího rozjezdu. Neříkám to jako nějaké varování, spíš jsem zvědavý, jak se teď novináři, Blatný i celá vláda popasují s tím zklamáním, které je čeká. Tlak bude určitě enormní a ještě o to větší, že se předčasně slibovalo. Jakpak se náš ministerský sluníčkář osvědčí v prvním opravdovém dramatu?

Jo a ještě jedna věc. Letmý pohled na graf úmrtí potvrzuje zpětně chmurnou skutečnost. Do statistik přibyl další říjnový týden. Počty zemřelých jsou nejen nad průměrem pro tento týden, ale také nad maximální hodnotou pro tento týden za posledních deseti let.  A nadúmrť je ještě o cca 40% vyšší než oficiální počet úmrtí na Covid.  Postupně, jak přibývá celkový počet mrtvých, přestává být patrný rozdíl mezi průměrnou a mezní hodnotou počtu úmrtí, protože se jedná o nějakých deset až dvacet případů, kdežto denní počet nadúmrtí už je kolem stovky. Zdá se, že nám vláda nejenže nelhala, ale dokonce započítávala oběti velmi zdrženlivě. 

Přečetl jsem si poslední koronavirové pojednání  mladého Klause  na jeho fejsbůku.  Inu, jestli ho nepřesvědčí ani tohle, nejspíš bude pro jakoukoliv budoucnost nepoužitelný. Nedovedu si představit, jak by zvládal krize a průsery, kdybychom fakt vystoupili z EU a Brusel by nám to chtěl osladit. Je dost pravděpodobné, když zavírá oči před současným relativně zvládnutelným průserem, bude ještě mnohem víc zavírat oči, až by při opouštění eurosajuzu šlo něco jinak, než si naplánoval. Takže... s mladým Klausem jemu podobnými do žádného boje nejít! Špatně to dopadne. 

A teď k dnešnímu tématu: 

Kdysi, ještě jako ztepilý junák, jsem dělal do historického šermu. Přes kopec od svého rodiště se nacházel hrad Loket a já si tam jako středoškolák udělal voko, protože jsem byl ochoten průvodcovat za téměř nulový plat. S nostalgií zamačkávám slzu, když si uvědomím, že jsem o prázdninách odpracoval každý den deset hodin a to v sobotu i v neděli  a po měsíci a více než dvou stovkách hodin jsem na výplatní pásce objevil skoro tři tisíce korun. I tak se brigádničilo....

Nicméně mi to otevřelo dveře k různým skupinám nhistorického šermu, které tehdy ještě nemohly kupovat kroužkové zbroje vyráběné v Indii dětskými otroky. To se dělalo doma o dlouhých zimních večerech. Také jsem se to naučil a pár košil jsem upletl, naučil jsem se pár postojů a švihů mečem, objevil v sobě trochu hereckého talentu a odšermoval jsem si pár sezón. 

Potkal jsem se s nadšenci, kterým jsem nesahal ani po kolena. Přes týden hákovali v rachotě a pak se sjeli o víkendu na Horním Hradě nebo jiném místě   a tam budovali keltské vesničky, středověké osady, dávali dohromady zříceniny a tak vůbec. Postupně jsem se seznámil i s lidmi, kteří dávali do pořádku pěchotní sruby československého opevnění, sháněli dobove zbraně, vybavení, bedničky, uniformy. 

Jsa teď na moravě, zjistil jsem, jak neuvěřitelné mnosžtví lidí u nás dělá napoleonské války a každý rok pochodují v blátě a napodobují bitvu u Slavkova. 

Díky takovým lidem máme několik vesniček se slovanskými valy, různá minimuzea v přírodě, kde se peče chleba v hliněné peci, z řopíků vykukují kulomety, v původních zříceninách se konají umělecké projekce a původní trosky dostávají znovu střechy a krovy. Nadšenci.... Dávají celoživotní peníze do něčeho, co nikdy nevydělá, co nikdy nebude ani na minutu byznys. Prostě to mají rádi, baví je to  a člověk se až diví, kolik se toho dá vykonat i bez peněz. 

Pak se dívám na všechny ty frajery, kteří lobují za Zelené úděly, prosazují zákazy spalovacích motorů, lezou do škol a tam propagují nové metody hodnocení i vyučování. Sleduju ekology, kteří by topili biomasou, zakázali postřiky a vůbec měnili všechno špatné v tomto světě... a strašně se divím, že nejsou schopní něčeho podobného jako nadšenci do historie. 

Jaký by byl pro mocnou a bohatou neziskovku problém postavit někde vzorovou vesnici se vzorovými domy plnými solárních panelů, větrných elektrárniček, přípojek pro elektroauta  a bezodpadových domácností. Aby takovou vesnici osadili skutečnými lidmi a nechali je tam žít a těšit se z toho, jak žijí ekologicky. 

Jaký by byl problém, aby vyúčtovali náklady a řekli, kolik takový život doopravdy stojí? 

Jaký by byl problém pro Zelené údělisty, aby někde založili skutečnou ekofarmu, která bude soběstačná, plná elektrických traktorů, kde se nebude ani orat, bude tam permakultura, zvýšené záhonky přetékající nádhernými plody, kde se nebude nic stříkat pesticidy a přesto to bude krásné, ekologické a funkční? 

Jak kdysi psal Petr Kubáč na své blogu... není zapotřebí mít umělou inteligenci na úrovni člověka, předveďte alespoň umělou inteligenci na úrovni mouchy. 

Samozřejmě, kdyby to fungovalo, už by to vzniklo dávno. Oni existují skuteční nadšenci do ekologie a biozemědělství a není jich málo. Že za nimi není vidět žádná práce, to spíš ukazuje na zcestnost jejich vizí než nedostatek nadšení. 

Co brání vrchnímu elfovi Kartouzovi, aby si založil svojí vlastní školu a po deseti letech výuky svými metodami vytřel všem zrak, protože jeho svěřenci strčí svými znalostmi, rozhledem i sebevědomím všechny ostatní do kapsy, včetně absolventů PORGu? 

Co brání Šojdrové, aby si v Německu postavila velký dům pro syrské dětičky? Jako ojroposlankyně by přece měla mít přístup ke slušným penězům. Když jiní mohou stavět hrad z platu obráběče kovů, proč by ona nemohla stavět ubytovnu s mešitou, školou a hned vedle moderní továrničku, kde si sirotci vydělají na německý dům, německé auto a německou blondýnu.  Bude to tam mít snazší než u nás. Může nám předvést, jak jsme zpozdilí a hloupí. Nemusí to dělat pro šedesát dětí. Stačilo by pro pět. 

Kdysi jako školáček jsem měl sen, postavit si model lodi. Básnil jsem o tom, jak bude ze skutečného železa, jak bude krásná, jak ji budu chodit pouštět na rybník a všichni mi budou závidět... Táta mě zpražil rychle... nestav z plechu, zkus to nejdřív alespoň z papíru. Až postavíš papírovou loď, můžeš se pustit do něčeho většího. Nemusím asi zdůrazňovat, že jsem nikdy nic nepostavil...

Pakže neexistuje pokrok... kdysi si člověk musel vydupat svůj sen ze země. Jen zvolna získával následovníky, musel dřít, snažit se, musel navzdory všemu a navzdory všem ukázat, že jeho vize je smysluplná a nebo alespoň přitažlivá. Musel makat, aby to jednoho dne všem nandal. Dneska už nemusí... Prostě se mu udělá názor, že něčemu rozumí, že pochopil budoucnost a tak si udělá neziskovku a nutí stát, aby dělal něco, co je nejspíš od začátku nesmysl. Bylo to vlastně hrozně jednoduché. Stačilo odstranit zpětnou vazbu systému. 

Já mám také svou vizi. Tak nějak bych chtěl, aby se na vesnici vrátila vesnice. Aby jednotlivé baráky měly chlívky, aby tam kokrhali kouhouti, bzučely včely, aby se dělaly zabijačky, obdělávaly se záhumenky. Aby se vrátili hospodáři - kovozemědělci. Ti kteří chodí do práce pro peníze a po práci vyrábějí jídlo. Aby si brali dovolenou na žně a na hody. 

Nikdy by mě ale nenapadlo, někomu to nutit. Prostě to dělám na svém a po svém a snažím se ukazovat, že to funguje. Snažím se nezastírat, jaké to má limity, co to opravdu obnáší, jaké to má náklady a jakou to má hodnotu.  Pokud má někdo zájem, provedu ho, všechno mu ukážu, všechno mu řeknu a ve většině případů to bude shledáno neatraktivním. Proto také nemáme plnou republiku vidláků. Není jich málo, ale jsou rozšířeni podobně, jako středověké a keltské vesničky. Pořád to není byznys. Bez nadšení to nejde. 

Tuto zkušenost uplatňuji i na všechny ostatní vize velkolepé budoucnosti. Ukažte že to funguje, ukažte jak to funguje a ukažte co to obnáší.

Proto mám rád Elona Muska. Ten už světu ukázal, co obnáší dělat skutečná elektroauta a kolik nadšení i křiváckého účetnictví musí předcházet byznysu.  Nezlobil bych se, kdybych se mohl jít podívat ke Kartouzům nebo někam na ty skvělé farmy, které nám brzy přinesou tu bezemisní ekologickou budoucnost. Rád bych se podíval na nějakou skvěle řízenou německou či švédskou komunitu, která z blízkovýchodních rabijátů vyrábí integrované domorodce. Rád bych se poptal na náklady a ověřil si, kolik bude zapotřebí nadšení a osobního odříkání, aby to fungovalo.

Dobré zboží se prodává samo.