Řešení průserem

Všímáte si, že si pomalu všichni volení vrcholní představitelé státu mohou dát do životopisu nějaké to trestní oznámení, obvinění, žalobu  a soud? Leckdo je pak osvobozen, ale leckdo pokračuje rovnou do tepláků. Je dost těch, kteří seděli ve vyšetřovací vazbě.... například naše ojrokomisařka Jourová, Jana Nagyová Nečasová, Drábkův náměstek Šiška, Marek Dalík... a další a další. 

Teď čerstvě navrhuje parlamentní komise obvinit Sobotku a Urbana z prodeje minoritního podílu v OKD. Babiše vyšetřují intenzívně od chvíle, kdy si dovoli vyhrát volby, trestní oznámení na Zemana se nedají ani spočítat. Namátkou budu chrlit další jména... Rath, Čunek, Vít Bárta, Martin Půta, Evžen Tošenovský, ten frajer, co odhlasoval církevní restituce a pak šel rovnou do basy, Faltýnek, Parkanová...  a další a další na všech úrovních. 

Jak jsem začal fušovat do komunální politiky ve Vidlákově, poslechl jsem si celou řadu příběhů o trestních oznámeních kvůli každé zmizelé kupce písku, ucpané kanalizaci a podobně. Jakmile starosta podepsal nějaký prodej obecních pozemků, hnde se vyrojila celá smršť obvinění o korupci a obálkách naditých penězi. 

Jiné to není ani v komerční sféře. Celá moje pracovní kariéra je v podstatě jedno dlouhé vysvětlování různým šéfům, majitelům a manažerům. Každá podepsaná objednávka vždycky hned přinesla dotazy, proč právě tento dodavatel, v jakém jsem s ním vztahu, čí je to kamarád a příbuzný... U nás ve firmě máme desítky a stovky stránek směrnic o tom, jak dělat transparentní výběrové řízení a máme to stejné jako s veřejnými zakázkami... nic se nedá dělat, nic se nedá vybrat, o všem jsou pochybnosti a vysocí manažeři s telefonním číslem na Babiše mají velký problém cokoliv podepsat. 

Přečtěte si zákon o veřejných zakázkách. To se prostě nedá dodržet. Ať uděláte cokoliv, vždycky vás za to mohou obvinit. Všechny žádosti o dotace (Babiš by mohl povídat), nové kotle, nádrže na dešťovou vodu, všechno je buďto cinknuté a nebo tak složité, že se v tom nevyznáte a když se v tom nevyznáte, vždycky v tom uděláte chybu po které se jednou někdo povozí. 

Stejné je to v jakékoliv diskusi o čemkoliv. Přílišná husotota dopravy, emise v průmyslových oblastech, globální oteplování... racionální diskuse v podstatě neexistuje, protože diskuse je tak všeobecná a pro každého, že v ní skuteční odborníci tvoří nepatrnou a zanedbatelnou menšinu. Navíc, pokud je někdo odborník třeba přes lesnictví, tak nemusí být zároveň i řečník a jeho příspěvěk v diskusi zcela zanikne, byť jeho znalosti by byly pro pochopení zcela zásadní. 

A tak jsme se zcela demokraticky dobrali do situace, kdy už předem nejde nic. Každý podnikatel něco porušuje, každý politik něco porušuje, každý mistr, nákupčí i manažer něco porušuje a diskuse se stále více ujímají ti, kteří za ni nemají žádnou odpovědnost.  Každý odpovědný je jednou nohou v kriminále a už dávno nepřemýšlí o tom, co je nejlepší pro jeho obor, ale jak to udělat, aby si pro něj nepřišli uniformovaní muži a neposadili ho do tepláků. Protože i kdyby ho soud osvobodil, bude to trvat roky a přijde o spoustu peněz i o zdraví. 

Vlastně ani nemluvím o domácím násilí, rozvodech a naschválech z toho plynoucích, sousedském soužití a dalších a dalších příkladech, kdy jsme zničili v podstatě jakoukoliv schopnost diskuse a domluvy. A pozor... tohle neudělala ani Amerika, ani EU, ani Rusko, ani komunisti. Tohle jsme zvolna krok za krokem dopustili sami za vydatné pomoci novinářů a neziskovek. Všechno je skandál, všechno je žalovatelné a nikdo na zodpovědném místě není bezúhonný. 

V takové atmosféře už existuje jediný recept... Řešení průserem. Diskuse o kůrovci se vede už několik let, ale prostě není jakkoliv průchodná. Ať uděláte cokoliv, vždycky bude existovat dost velká skupina, která bude křičet, jak je to špatné a dávat trestní oznámení. Lesníci samozřejmě už dávno věděli, že to přijde. Dokonce si myslím, že to věděla i velká většina manažerů  Lesů ČR. Ale prostě to nešlo nijak udělat. Museli dodržovat mraky směrnic o transparetním výběru firem, museli snášet odvolávání, protože kdyby to neudělali, tak o jejich nevině rozhodoval soud. A tak prostě čekali, až ten průser nastane. 

Stejné je to s hraboši, postupujícím suchem, totéž je ve veřejných zakázkách všeho druhu... prostě se nedá nic dělat, jen čekat, až nastane to nejhorší. Ve větších firmách už se také manažeruje tak, že se nechá problém pořádně projevit. Až pak to všichni pochopí a může se s tím skutečně něco udělat. 

Až když opravdu na ten průser dojde, pak se najednou nikdo na nic neptá. Pak se prostě musí konat a to rychle. Směrnice jdou stranou, každé řešení je dobré, hlavně jednat rychle. Proto se většina silnic rozkopává na podzim, až už vážně hrozí, že se peníze nevyčerpají. Pak to najednou jde. 

Samozřejmě většina odborníků ví přesně, co se děje a kam to vede. A po mnoha letech současných poměrů už se dávno naučili, kdy přijde jejich chvíle. Prostě si počkají na katastrofu, počkají si, až se jim bude naslouchat a pak celou věc za drahé peníze vyřeší. A protože jde o průser a vlastně se hasí požár, je to chvíle, kdy se dá i dobře a beztrestně nakrást, protože v té chvíli mají všichni jiné starosti. 

Vlastně si už dopředu můžete celkem snadno spočítat, kdy se zase něco vyhrotí.... Když kolem začnou kroužit profesionální průseráři, aby si nakřečkovali, až to přijde... 

Asi si dovedete představit, jak to vypadá, když se kůrovcové dřevo musí těžit za každou cenu... vsadím se, že za pár let zjistí NKÚ, že se na těžbě dokonce prodělávalo, ale nedalo se nic dělat, protože bylo zle. 

V době, kdy lehce kapal olej z pohonu, tak bylo v podstatě nemožné udělat výběrové řízení na firmu, co by to za pár korun přetěsnila. Ale až se pohon rozletěl bez oleje na kusy, koupit za drahé peníze nový pohon nebyl problém... muselo se to přece rychle spravit.... 

Přesně proto v této republice nejsou peníze na nic. Proto máme drahé silnice, drahé zdravotnictví, mizerné školství a nefunkční státní správu. Protože dělat se dá něco jen tehdy, když je průser. Když je normální stav, je všechno tak rizikové, že raději nikdo nic nedělá. 

Možná proto jde za války pokrok tak rychle... prostě je to průser nad průsery, je třeba ho řešit a nikdo nediskutuje, zda to bylo transparetní, demokratické, zda se k tomu vyjádřila veřejnost, neziskovky i novináři a zda náhodou nedošlo k postupu, kdy se dalo něco ukrást.