V neděli jsem ve svém článku o církvích vzpomínal na svoje blogerské začátky. Na můj první text, který jsem poslal Vlkovi ke zveřejnění. Tehdy mi Vlk odpověděl, že je to hezký text, ale ať počítám, že tím naštvu obě strany. Pokud si přečtete tehdejší diskusi pod článkem, tak se Vlkova slova beze zbytku naplnila. Říkám to proto, že po osmi letech veřejného psaní a po čtyřech letech Kydů jsem se velikým obloukem dostal tam, kde jsem byl na začátku. Štvu obě strany.

Krátký úvodník tentokrát pro jednoho hnědočeského sexuálního loudila: 

Vyzývám tímto Dominka Feriho, aby ještě zvážil svou rezignaci a zrušení kandidatury do poslanecké sněmovny. Strašně moc jsem měl rád, když ta jeho řepa defilovala vedle Kalouska i vedle Pekarky. Působil vedle nich jako memento toho, co je v české politice všechno možné. Moc by se mi líbilo, kdyby ta jeho rozčepejřená frizúra dotvářela kolorit i vedle Petra Fialy.  Ale dost srandy... 

Dnes budeme pokračovat ve včerejším tématu a tím je "státní terorismus" běloruského režimu, který přinutil přistát letadlo Ryanairu v Minsku a promtně z něj sbalil příslušného protirežimního novináře.  Během včerejška vyskočila spousta zajímavých informací, například to, jak nám chlapec novinářská hajloval, jak pracoval pro ukronácky, ale to je určitě jen proruský narativ, že referenti?  

Včera v podvečer proběhla médii zpráva o tom, kterak Bělorusko donutilo v Minsku přistát letadlo Ryanairu letící z Athén do Litvy. Na palubě letadla byl běloruský novinář, bloger a aktivista Raman Pratasevič, jehož servery se podílely na organizaci demonstrací proti Lukašenkovi. Marie Divišová celou akci komentovala takto: 

Lukašenko si může udělat další zářez na pažbě. Podařilo se mu odchytit Romana Protaseviče, zakladatele a šéfredaktora Telegram kanálu NEXTA, z jehož redakce byly loni organizovány protestní akce v Minsku.

Moje veřejné vystupování začalo v červnu 2013. To jsem Vlkovi poslal svůj první text ke zveřejnění. Byl jsem tehdy čerstvě přestěhovaný na Moravu, čekali jsme třetí dítě, měl jsem za sebou zhruba rok pracovního poměru "u Babiše"... a ten můj premiérový text se týkal církevních restitucí, které právě tehdy docházely svého naplnění pomocí hlasu poslance, který takřka přímo ze sněmovny mířil do vězení.  Nebudu kolem toho chodit, zde máte odkaz, přečtěte si to sami: 

Krátký hnědouhelný úvodník: 

Evropský soud nařídil Polsku okamžitě přerušit těžbu v polském dole Turów. Žalobu podala Česká republika, protože důl je blízko hranic a Pšonci jaksi nemají chuť nechat uhlí ladem, když už mají na místě jednak díru v zemi a jednak všechno vybavení. Jsem teď dost zvědavý, jestli naši severní a více odbojní bratři splní rozkaz a nebo jestli na EU vystrčí prostředníček. Já tipuji ten prostředníček... co vy? 

A teď už Vlastimil: 

Prý tu potřebujeme nějakého českého Orbána. Někoho, kdo se bude za české zájmy bít podobně jako to dělá maďarský premiér. Dělá to tak úspěšně, že je běžné v českém majnstrýmu číst, že Maďarsko je pro Evropu ztracené, že jsou tam úplně v háji, sežráni Ruskem. Jinými slovy, Orbán si dovolil nepodléhat Západu tak úspěšně, že je všemi těmi Schwaby, Merkelovými, Ilumináty, Aspeny a Římskými kluby považovaný za odepsaného.  

Dnešním dnem otevřu téma, které tu budeme prokydávat ještě mockrát a tím je pirátský volební program. Včera to spouštěli, já měl chvíli času, tak jsem na to kouknul...

Hele, on je moc hezky udělanej. Přehlednej, intuitivně rozklikávací, rozumně barevnej...  Je to takové "O čem sním, když náhodou spím", ale zase o krůček dál. Každé téma tam je, každý si tam najde to svoje, nikdo nebude uražen, kontroverzní věci jsou umně zakamuflované a zakecané do dobře znějících frází. Kdybych ten program vzal a napsal na něj, že je od Babiše, tak by to nikdo nepoznal. 

Krátký Zemanovský úvodník: 

Prezident Zeman se včera omluvil Srbsku za bombardování Jugoslávie v roce 98. Uznal, že to byla naše chyba, chyběla nám odvaha se vzepřít, ale to nás neomlouvá. Poprosil Srby o odpuštění.  Drtivá většina čtenářů na Kydech vnímá právě tuto naší servilitu vůči NATO za opravdu velkou čmouhu naší nedávné historie a kupříkladu pro mě bylo právě toto bombardování osobním převratem, kdy jsem se rozešel s hodnými Američany a ještě hodnějšími Němci a začal si myslet své. 

Slavný dopis francouzského generálstva ve výslužbě, který prezidentovi Macronovi připomněl, že realita z vojenské invalidovny vypadá jinak než z Elysejského paláce, zůstal zatím poněkud stranou našeho zájmu. V mezičase se na tento dopis nabalila další psaníčka a nejen z Francie, tož přišel čas prokydat i toto téma. Ono se to tak nějak hodí. Po včerejším nepovedeném článku, který měl poukázat především na to, že každá dobře míněná snaha mívá spoustu nezamýšlených důsledků, popovídáme si dnes právě o tom. Jak se dobře míněné snahy proměnily v noční můru a bude hůř.