Před několika dny jsem se vypisoval z fašizace české společnosti, kdy se primář sokolovské nemocnice rozplývá radostí nad smrtí ruských civilistů včetně dětí a vládou podporovaná a propagovaná iniciativa Dárek pro Putina k tomu dává žertovné obrázky na twitter a myslí si, že jí to před Bohem bude přičteno k dobrému. Kdybyste chtěli vědět, proč Edvard Beneš hned po válce dekretem znárodnil všechny velké podniky, tak právě proto, aby nějaký dobový Dalibor Dědek nemohl ze zisku Jablotronu vytvářet fašistickou organizaci na principu této iniciativy.

Věnoval bych se tomu už včera, ale měli jsme tu naši tiskovku STAČILO! a tak se svojí trochou do mlýna přispěju až dnes. Včera totiž proběhla médii zpráva, který byla mimořádně příznivá pro Macrona a všechny francouzské progresivisty. Marine Le Penová byla odsouzena za to, že před deseti lety špatně vyplnila kolonky nějakého europřiznání na peníze pro asistenty europoslanců. Zdůrazňuji, že nebyla odsouzena za to, že ty peníze ukradla, ale za to, že je špatně vykazovala. Banální byrokratické zlo, vole!

To je to, co potřebujeme, ne? Vymanit se ze slepých uliček. Začít přemýšlet jinak. Vyhlásit radostnou zvěst, že náš úděl není neměnný. Vrátit rodině její postavení základu státu. Setřást korporátní jho, narovnat se a být možná prostí, ale svobodní. Podat si ruce, abychom si mohli společně vyhrnout rukávy a znovu udělat z naší země zahradu. Uvolnit prostor pro české ručičky i hlavičky. Vyhlásit volnost ujařmeným a získat znovu důvěru v budoucnost.

… a taky jste prý vulgární, hrubí a sprostí. Styďte se, ty ty ty!

Já vám to vysvětlím… Právě jsem zjistil, že tady máme Český výbor Mezinárodního tiskového institutu, který vyzývá hnutí STAČILO! a moji maličkost, abych se omluvil Karolíně Brodníčkové, že jste se o ní v komentářích vyjadřovali expresívně. Máme prý okamžitě všechny tyto komentáře odstranit a nasypat si popel na hlavu, protože to je nemístný útok na chudinku novinářku, která svou práci dělá vždycky dobře a píše jen pravdu, pravdu a nic než pravdu.

Abych jen neparafrázoval, originál si můžete přečíst zde:

Moji pravidelní čtenáři vědí, že jsem dlouhá léta pracoval v jedné za Babišových firem na pozici investičního technika. Měl jsem na Znojemsku na starosti devět areálů. Tři sklady hnojiv a šest obilných sil. Výstavba všech proběhla mezi roky 1960 a 1980. Každý provoz byl plně samostatný, připojený na železnici, měl svou vlastní dopravu, vlastní zdroj vody, vlastní údržbářské dílny i vlastní míchárnu krmiv. Hnojivářské areály zase stály daleko od obytných sídel, zpravidla v dolíku, protože deset tisíc tun uskladněných hnojiv mohlo vybuchnout silou atomovky.

Chcete-li se podívat v jakém stavu jsou majnstrýmová mééédia, podívejte se na dokument „Reportáž psaná na benzínce“, o tom, jak se Ivana Svobodová potkala s Vidlákem. Dokument odvysílala Česká televize. Ačkoliv je dokument natočen vzorně prorežimně a tak libtardsky, jak to jen jde, ukazuje přesně to, co už tři roky píšu a ani přední liberální novinářka toho nejliberálnějšího ze všech liberálních plátků, který je řízen nejliberálnějším Erikem Taberym, to nedokáže zakrýt.

Vmém dnešním článku se obracím na vojáky, záložáky, armádní nadšence, chciválky i Tomáše Zdechovského. Obracím se na všechny, kteří ještě nezešíleli a prostě jen nemají Rusko rádi, protože prostě udělali takovou zkušenost. Obracím se na všechny, kteří se připravují na (podle Fialy nevyhnutelný) konflikt s východní jadernou mocností. A vlastně se obracím i na všechny ostatní občany této země, obzvlášť ty, kteří mají syny, kteří právě dorůstají do jatečného věku vhodného pro zelený mundůr.

Tak nám koalice SPOLU rozjela kampaň. V zelené grafice jak od jihomoravskéhon Grolicha nám naši vládní papaláši sdělují, že teď je třeba stát na té správné straně. A slibují, že ochrání naši budoucnost. Fiala má novou profilovku, na které se dívá do budoucnosti jako Karl Marx, Šafrův plátek se rozplývá radostí a sociální sítě zaplavují videa, jak je náš světový lídr svým národem oblíbený. Považte, šel v Praze mezi lidi a prý tam nebyl ani jediný kritik.

Vláda stojí na té správné straně… Grafika je zelená, protože se jim smíchala žlutá s modrou…

Je mi čtyřiačtyřicet let. Po celý svůj dosavadní život jsem pracoval v soukromém sektoru. Nepracoval jsem nikdy ani pro stát, ani pro kraj, ani pro obec. Nepracoval jsem pro žádnou obecně prospěšnou společnost, církev či Armádu spásy. Pokud jsem se v něčem angažoval, tak vždycky jako dobrovolník a za svoje. Nikdy jsem nevzal ani korunu dotací. Ani Zelenou úsporám ne. Okna na svém domě jsem vyměnil za své, stejně tak jsem za své vyměnil kabely, otopný systém, kotel i komínovou vložku. Na střechu jsem si našetřil, na auto také. Od svých třiceti let nemám žádný úvěr ani hypotéku.