Vdnešní době člověk nemá moc důvodů k radosti, ale jedenadvacátý srpen byl tentokrát alespoň na chvíli příjemnou výjimkou. Ono se totiž zase jednou ukázalo, jak vyprázdněný je dnešní režim a jak moc prázdné fráze generuje. Všechny fejsbůky a twittery byly plné především vlastním životopisem našeho PePy, který napsal v roce 1987 a vlastně se ukázalo, že Petr Pavel je první polistopadový prezident, který aktivně vítal sovětské tanky… Tentokrát prostě dělali strategickou komunikaci především dezoláti a náš tzld. Otakar Foltýn si vlastně ani neškrtl.

Na téma jedenadvacátého srpna jsem psal během těch osmi let mého blogování mnohokrát a vlastně už nemám, co bych k tomu dodal. Ale když nám plukovník Foltýn na dnešek chystá start nové pozitivní kampaně, která nám má vysvětlit, jak se máme dívat na Rusko a jak máme dávat pozor na pobíhající „rusáky s narativem,“ ještě jednou se k tomuto tématu vrátím. Navíc vznikl otevřený dopis na podporu Otakara Foltýna, který podepsaly známé flexibilní osobnosti naší politické i kulturní scény, takže dnešní článek je pro ně a o nich.

Bůh je mi svědek, že jsem nechtěl. Bral jsem to tak, že všichni už vědí, co je Foltýn za tupý zelený lampasácký debil, že si už skoro každý poslechl jeho přednášku ve Slavonicích, kde představil svůj koncept strategické komunikace a vlastně jsem si jen přál, aby dál mluvil, protože každý jeho rozhovor ubere Pětikolce další procentíčko v příštích volbách.

Náš geniální vládní komunikátor, TZLD. Otakar Foltýn na své přednášce ve Slavonicích nadával lidem do sviní. Nahrávka z toho existuje, každý si může udělat jasný a přesný úsudek o tom, jak to Otík Rákosník vlastně myslel. Není třeba se dohadovat, není třeba se spoléhat na Vidláka či Parlamentní listy, není zapotřebí nikomu věřit, není zapotřebí se spoléhat na faktčekery, není zapotřebí se spoléhat na instituce.

Svelikým zájmem jsem si poslechl přednášku plukovníka Foltýna, kterou měl spolu s dalšími bojovníky proti dezinformacím ve Slavonicích. Svědectví o této události přinesly Parlamentní listy, takže nemusím nosit sovy do Athén, jen celou přednášku shrnu slovy Gusta Martina: „V bývalé enklávě uměleckého (polo)disentu vysvětlovali redaktorka týdeníku založeného bývalými disidenty a bývalý velitel vojenské policie proč by bylo dobře omezit svobodu projevu těm, kdo lživě tvrdí, že se u nás omezuje svoboda projevu.“

Otakar Foltýn vzal tu svoji strategickou komunikaci pěkně zostra. Vysvětlil zkoprnělému národu, že Kolumbijec, který chtěl zapálit autobusy je rozhodně v ruském žoldu, protože kdybychom u nás viděli požár garáží pražské MHD, znejistěli bychom a naše důvěra ve státní instituce by klesla. A všechny nás vyzval k důvěře ve stranu a vládu.

Pominu to, že důvěra se nedá ani nařídit ani k ní vyzývat, ta se musí postupně budovat, to zelený mozek vskutku nemusí chápat, ale dovolil bych si panu Foltýnovi položit několik otázek: