Tak jsme se dozvěděli, že naše první dáma má dostávat paušální náhradu ve výši pětadevadesát tisíc korun na reprezentaci. Ano, už to víme dlouho a bylo kolem toho docela pěkné haló. Leckomu přece jenom přišlo divné, že prezident, který bere šest set tisíc měsíčně, nedokáže uživit svou manželku, kterou nikdo nevolil a která nemá ze zákona žádné povinnosti. Žádná služba ani reprezentace se po ní nepožaduje a pokud si vymíní, že se raději bude starat o zahrádku nebo dál dělat politručku, tak prostě může.

Žádná předchozí první dáma také žádnou apanáž nedostávala.

Ještě jednou se musím vrátit k našemu generálprezidentovi, jehož výročí teď zrovna slavíme. Je to padesát šest let, co mu přijeli na návštěvu přátelé ze Sovětského svazu a tatínek mu to správně a trvale vysvětlil. Je zapotřebí Petru Pavlovi poděkovat, protože to byl právě on, který definitivně zničil přetrvávající étos o tom, že s komunisty se nemluví a neexistují bývalí komunisté.

Krátký účetní úvodník:

Přátelé, pokud na Vidlákových kydech kliknete na rubriku „objednat knihu“ (zde), najdete tam možnost si vyžádat potvrzení o zaslaném daru. Stačí vyplnit několik políček. Pokud byste měli potíže a něco nefungovalo, ozvěte se mi na vidlácký mail. Ještě jednou děkuji všem, kdo mě v loňském roce podpořili.

A teď už dnešní text:

Můj včerejší článek o zákonu padajícího komouše měl docela slušný ohlas. Ale upřímně… každý, kdo něco napsal o tom, kterak agent Pávek jmenuje do Ústavního soudu člověka, který se podílel na justičním zločinu, ten musel mít ohlas. Příběh je dobrý sám o sobě. Málokdy se tolik papalášů odvaří na podpoře člověka, který podle tehdejšího práva soudil emigranty, kterým se nelíbilo v totalitě.

Už jsem tu mnohokrát psal o tom, že naše republika těžko může být nějak extra suverénní, když nám tu skoro nic nepatří. Nemáme žádné české banky, nepatří nám většina strategického průmyslu, nepatří nám distribuční sítě a jak jsme zjistili v posledním půlroce, nepatří nám asi ani elektrárny, bez ohledu na to, co je napsané v obchodním rejstříku. Pokud nám něco patří, tak to pracuje pro Německo, kam také směřuje většina našeho exportu. Takhle to prostě je.

To nám povídá náš ó nejvyšší v NATO - generál Petr Pavel. 

Vidíte? Máte tady celoživotního vojáka, absolventa všech možných komunistických i postkomunistických armádních škol a kurzů, přidělence k misím Unprofor, Kfor, Sfor a kdo ví jakých dalších "fórů". Máme tu člověka, který byl vysokým generálem, tuším i náčelníkem štábu a zastával poměrně vysoký post v NATO. 

Jeho plat určitě také stojí za to. Rozhodně mu nějakých třicet táců měsíčně stačit nebude. Býti generálem bude určitě docela dobré bydlo.