Krátký gastronomický úvodník: 

Mám prosbu. Před dávnými časy se v diskusi řešilo, jak připravit hovězí bujón jako pokrm. Možná si to pamatuju blbě, ale řešilo se tam přidání vajíčka do čistého vývaru a to stěžejní byla teplota vývaru, aby vajíčko zůstalo tekuté či tak něco. Tenkrát jsem to chtěl zkusit s vepřovým vývarem, ale pak to zapadlo, já to teď nedokážu najít a  nepamatuju si, jak to bylo s tím vajíčkem. Můžete mně to prosím připomenout? 

A teď k tématu: 

Krátký koronavirový úvodník: 

Tentokrát o amerických doktorech, kteří nám měli podle zpráv z médií pomoci zvládnout epidemii...

Pak se začalo spekulovat, že nás tady budou píchat experimetnální vakcínou, protože češi jsou dobrý pokusný materiál. 

Nakonec se ukázalo, že nepřijel žádný velkolepý tým, ale malá hrstka doktorů, kteří u nás nikoho léčit nebudou, nikam se nezapojí a vlastně si jen udělají konferenci z českými zdravotnickými hlavouny a budou tomu říkat výměna informací. 

Není pravda jako pravda. Jsou pravdy stálé jak zlato a diamanty, jsou pravdy méně stálé jak žulové kamínky, jsou pravdy jak tekuté písky a jsou pravdy s jepičím životem. Žádná pravda to však nemá jisté navěky. Platí to i o pravdách v rigorózním světě matematiky logiky a fyziky. V antickém Řecku byli Pythagoras a jeho žáci přesvědčeni o tom, že délku každé úsečky lze vyjádřit jako poměr dvou celých čísel. Jeden z nich Hippasos z Metapontu však dokázal, že pro úhlopříčku jednotkového čtverce to neplatí.

Můj milý deníčku, dneska to bude asi trochu delší. Ale zatím sis nikdy nestěžoval a vždycky jsi mne trpělivě vyslechnul – věřím proto, že ani dnes to nebude odlišné. Co taky jiného, že. Nějak jsme si vzájemně zbyli.

Byly doby, kdy podobné rozhovory, jaké dneska vedu s tebou, měly úplně jinou dynamiku. 

Jmenovala se Imagena a seznámil nás Vladimír Merta. S Vladimírem Mertou to mám podobně, jak to svého času napsal Větva o Jarku Nohavicovi: známe se napůl – já ho znám, a on mě nezná.

Dneska se chci krátce pozastavit nad naším novopečeným ministrem zdravotnictví Blatným. Ale nechci mluvit o epidemii, ani o počtech nakažených, nechci rozebírat reprodukční číslo, nebezpečnost, ani nic podobného. Chci se pozastavit nad "politickým hlediskem". 

Až budete číst dnešní článek a mazat si k snídani rohlíky, budu na posledním skrojku pole orat. Zemědělský rok mi dneškem končí. Mám vyvezený všechen hnůj, vyčerpal jsem všechnu močůvku, zmulčoval jsem poslední řepku na zelené hnojení a můj pes bude chodit za mnou v brázdě a dávit vytahané myši a krtky. 

Od loňska mám vlastní chovnou prasnici a měl jsem dva vrhy selat. Díky tomu jsem měl hnoje nadbytek a mohl jsem pohnojit úplně všechno. Vv současné době není pozemku, který by nemohl každý rok dostat svojí dávku organické hmoty a dusíku. 

Tak jsem si řekl, že "dost bolo koroňáku i emeriky" a změním na chvilku téma.
Bylo zveřejněné, že "prodej elektromobilů v EU strmě roste", viz.: https://www.novinky.cz/auto/clanek/prodeje-elektromobilu-v-eu-strme-rostou-ve-tretim-ctvrtleti-o-212-procent-40341396
tak mne to přinutilo zamyslet se nad tím.

Krátký koronavirový úvodník: 

Master do koronavirových grafů  o České republice přidal grafík tzv. nadúmrtnosti. Kolik lidí umírá nad průměr denních úmrtí vypočtený z posledních deseti let. To by samozřejmě nestačilo, ale máte tam i křivku úmrtí nad maximální hodnotu daného dne za posledních deset let. A pak tam přidal křivku oficiálních úmrtí na Covid. Prozatím to končí 27. září, do října se přehoupneme příští středu. 

Ohlédnutí za americkými volbami opět odsuneme, protože včera vybafla další horká novina - příměří v Karabachu. Je tedy nejvýše záhodno celou tu věc řádně prokydat, protože si nemohu pomoci, nemám pocit že jsme na konci románu. Naopak... čteme pasáže z nejhlubší krize. Pointa ještě nezazněla, na tu si budeme muset ještě chvíli počkat. 

Začneme shrnutím dosavadních událostí: 

Už mnohokrát jsem se na Kydech chlubil že mi na zabijačky jezdí zajímaví hosté i z velké dálky. A Kupodivu skoro vždycky jsou to holky. Měl jsem doma holku z Kolumbie, dvě holky z Filipín, číňanku z Taiwanu.. A vůbec mám štěstí na Asii. Z Evropy mi chybí ještě celá Skandinávie, ale Asii mám poměrně zmáknutou. I z Koreje jsem už měl návštěvu... tedy z té jižní. Před pár lety. V tomto případě to byl chlap.