Všeobecná mobilizace

Autor
Štítky

Nechci letos zapomenout na Mnichovskou zradu, která nás čeká zítra. Dnes se chci ohlédnout za událostmi dní předcházejících Mnichovu a především pak vemi významnou akci, která byla podle mě tím posledním pozitivním, co se za První republiky podařilo. A tím je všeobecná mobilizace.

Prosím neberte mě na slovo, ale musím úvést pár údajů, které má každá publikace trochu jinak. Přidržuji se spíš nižších čísel, ale i tak jsem nucen věřit jiným autorům a doufat, že nemají důvod mi lhát. Takže: 

Naše armáda měla před mobilizací zhruba 200.000 mužů. Po mobilizaci pak 1.300.000 mužů. Celkem čtyřicet divizí. Pro všechny byla k dispozici výzbroj, zázemí, munice i jídlo. Armáda měla k dispozici zhruba 900 bojových letadel všeho druhu, 350 tanků, dělostřelectvo na úrovni odpovídající Evropě. Zbraně byly kvalitní. Kromě toho se vybudovalo několik pevností, pár set pěchotních srubů a deset tisíc "řopíků". Ochrana proti bojovým plynům (plynové masky) byla v každé škole i bytovém domě. 

Mobilizace byla zvládnuta za 48 hodin, přičemž většina sil byla k dispozici do 24 hodin. V tomto ohledu naše republika trhla dobový rekord, který podle mě ještě nebyl překonán nikde a nikým.  Poslední národní vzepětí. Vysoká morálka a odhodlání. Většina tehdejších záložáků viděla perfektně fungující organizaci velkolepé vojenské přípravy. Pevnosti popsané vlasteneckými nápisy, semknutí k obraně. Vojenské aliance na všechny strany. 

A pak ten Mnichov....  Ale ten až zítra. 

Dnes se chci ptát, co můžeme v současnosti?  Armáda maličká, nepatrná. Jedna dvě divize té prvorepublikové. Tak maličká, že ani mobilzace ochotných by nepomohla, protože by nebylo dost důstojníků k vedení a není tu dost zbraní ani pro zlomek tehdejších sil.  Letadla jsou mnohem významnější než tenkrát a mnohem nebezpečnější, ale kryty ani plynové masky nejsou. Kauflandy jou sice plné, ale při mobilizaci milionu lidí by druhý den zely prázdnotou a nikdo by to nenapravil. 

Tanků asi třicet, obrňáky dokáže zastavit v lese i vrostlejší dub a jedna holka ve Fabii znebojeschopnila hned pět Pandurů naráz.  Jediná cvičení, která se tu odehrávají jsou ta americká, kteří si zkoušejí, zda dokáží projet při šturmu na Moskvu. 

Žádná zbrojovka, která by vyráběla nějakou zbraň od začátku do konce. Kam by z jedné strany najely ingoty železa a na druhé straně vylezla houfnice.  Aero Vodochody je prý exportně úspěšné, ale je to také jen montovna cizích dílů do české hliníkové kostry. Žádná skladiště zbraní. Muničáků jen pár. 

Vsadím se, že neexistují žádné použitelné plány, jak bránit hranici byť proti neozbrojeným migračním vlnám. A dost by mě zajímalo, zda by se bojové zkušenosti z hlídání Bagrámu daly využít v případné krizi u nás doma. Ženisté jsou zrušeni, ale pořád umíme postavit pontonový most přes Labe. Jeden. 

Kdybychom armádu zrušili úplně, stalo by se něco? Přišli bychom o nějakou použitelnou bojovou hodnotu? Pochybuji. Jen bychom ušetřili těch padesát miliard. Ale naše schopnost obrany by se nezměnila ani o milimetr. 

A upřímně řečeno... nestojím o to, aby naši obrannou hodnotu měl na starosti někdo, kdo to v dnešní době dotáhl na generála. Blbec, zrádce a namachrovaný magor, který dovolil naši republiku takto odzbrojit, neozval se a klidně si dál dělal kariéru na ministerstvu, ten opravdu není ten pravý pro budoucí krize. 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Hodnocení
Zatím bez slepic

Komentáře

In reply to by franta (neověřeno)

Trvalý odkaz

Pro všechny zastánce Douhetových teorií o strategickém bombardování. V říjnu 1938 nebylo počasí vhodné pro letecké operace. Letectvo by nesehrálo významnou roli k úspěchu, prostě by pro mraky nevidělo cíl. Teorii o bombardování českých měst odsuďme rovnou do říše snů. Hitler v té době ještě předváděl masku pacifistické gramofonové desky, tak by žádné civilní cíle nebombardoval. To by mu zkazilo pečlivě budovaný obraz. A z vojenských cílů zůstávají jen nádraží, ale ani ta by nemusela doznat větší újmy. Řopík by už bombardovací letadla, třeba ty Do-17, netrefily ani náhodou. Čs. armáda mohla bránit území ČSR po dva týdny velmi dobře.
Bajky o Polsku a Maďarsku také můžeme zapomenout. Všichni ti zastánci útoku Polska na ČR zapomínají na diplomacii, Polsko by prostě zabralo Těšínsko a Spiš, jak se stejně po Mnichovu stalo. Maďarsko by bylo omezeno Rumunskem a Jugoslávií, které si moc dobře uvědomovaly, že jsou další na řadě maďarských požadavků. ČSR by pravděpodobně přišla o část území, ale hlavním protivníkem byl Wehrmacht.
K chybějícímu opevnění na jižní Moravě a v jižních Čechách. Nějaké opevnění v jižních Čechách bylo, na Moravě se počítalo s mobilní obranou a nějaké bunkry tam také byly.
Úkolem čs. armády bylo zastavit nepřítele a poskytnout čas spojencům, aby přišli na pomoc. Kdyby Wehrmacht začal krvácet ve válce s čs. armádou (a levné vítězství by to nebylo), Francie by se dostala do pokušení porazit Německo znovu a bezbolestně - a asi by změnili názor. Hlavní obavou Francie byla obava z opakování ztrát z WWI. Kdyby byl Wehrmacht vázán na čs. opevněních, ve Francii by převážili zastánci likvidace Německa a zaútočili by. Takovou šanci zničit nejobávanějšího nepřítele by si Francouzi nenechali ujít. Snadno mohlo dojít ke změně politické situace v Evropě po trochu úspěšné obraně. Ne hned, ale francouzská armáda by si nenechala ujít šanci zničit Wehrmacht, a přesvědčila by politiky, že půjde o akci bez velkých obětí. Ty by přinesla armáda čs.

Zatím bez slepic

Tak by útok odložili o týden 14 dní a vesele by se bombardovalo, takže "kdyby, že nebylo počasí, protože určitě útok musel začít kdy píšeš..."

A hlavně co nepíšeš a jaksi je důležité, o odstoupení sudet němci jednali od roku 1936, po mnichovské seánci pak bylo řečeno, když neodstoupime pohraničí tak pro Francii a Anglii bude ČSR ten kdo začal válku, což je diplomatické synonymum, že pak neplatí pro francii smlouvy "o napadení", takže vývody o obramě atd. jsou čisté pohádky k pivu, jinak řečeno, francouzká armáda vy si nechala ujít zničit whrmacht, protože to i řekla i když píšeš opak ;)

Zatím bez slepic

Jenom dodám, když napadli Polsko tak je ukázáno jak si "nenechala ujít" zničit toho nepřítele, prostě věříš pohádkám i když reálné skutky s těch let ukazují opak.

Zatím bez slepic

Ano, tak s tímto naprosto souhlasím. Nesouhlasím s tím, že bychom se nemohli bránit a že by ta obrana dopadla nějak tristně. Právě naopak, hodně bychom wehrmachtu zatopili, takže by nebyl schopen začít válku v r.39 a možná ani 40. Takže by se dost možná žádná WWII nekonala. A to by byl pro nás ten problém, jelikož Němci by si to s námi pěkně vyřídili, Protektorát by ve srovnáním s tím, co by tu předvedli, byl selanka, no a nikdo by se nás nezastal, protože bychom před celým světem byly za ty agresory, co nekývli na dobře míněné záruky...
A i kdyby WWII byla a Němci prohráli, byla by velká otázka, zda by ČSR jako ten zlobivý stát byl obnoven v původních hranicích...
Souhlasím i s tím, že WWII pro nás v podstatě dopadla dobře - za cenu relativně malých ztrát (většina z těch obětí byly Židé, nikoliv Češi) jsme se zbavili problematické menšiny atd.

Zatím bez slepic

Nebýt Mnichova, nebylo by ani Benešovy příchylnosti k SSSR a Stalinovi, nebylo by 1948, pak 1968 a dalšího vývoje až do 1968.
Pokud by ČSR nikdo nepřišel na pomoc, válku bychom prohráli o dost rychleji, tak do měsíce, a byli bychom obsazeni celí už v 1938 a ne až v březnu 1939. Hitler by měl stejně času na výcvik branců ze Sudet, a měl by jen o trochu méně kořistních zbraní.
Český národ by existoval dál, Slovensko by získalo samostatnost o pár měsíců dříve. Že nedošlo k okamžitému vyhlazení českého národa byla záležitost, kdy Konrád Henlein, K. H. Frank i R. Heydrich vysvětlili Hitlerovi, že nemůže jen tak zlikvidovat 7,2 milionu lidí a i když Čechy nenávidí, musí je likvidovat postupně. A nemá ani dost Němců, aby jimi osídlil Čechy a Moravu.
Takže by se dělo trvalé rozšiřování německých vojenských prostorů, vždy vystěhování pár vesnic (např. okolí Padrťských rybníků, okolí Štěchovic - Neveklova) a postupný příchod Němců spojený s poněmčováním českého národa.
Přijetí nebo nepřijetí Mnichovské dohody nemělo na německé plány na likvidaci Čechů a Moravanů žádný vliv, a vlastně ani na výsledek války. Kdyby nedošlo už v průběhu války k anulaci Mnichovské dohody Charlesem de Gaullem (29.9.1942) a W. Churchillem (30.9.1940), došlo by k vyvraždění sudetských Němců ve větším měřítku. Ta nenávist byla tehdy příliš silná.
Takže jediný, kdo by neexistoval, by byl Sudetoněmecký landsmanschaft, jinak by nebyl žádný vliv. Dokonce ani Hitlera by to nezastavilo v jeho plánech a WWII. Ani v alternativních scénářích by neproběhl o tolik odlišný vývoj, aby měl vliv na další události. Takže rozhodnutí bránit se nebo ne bylo čistě na nás, kdo již známe výsledky a kam přijetí Mnichovské dohody tehdy vedlo. mohli jsme se bránit? Mohli. Změnilo by se tím něco? Vyjma hrdosti českého a moravského národa ne. Dokázali bychom obnovit ČSR i v případě války po Mnichovu 1938? Ano, na stanovisku Charlese de Gaulla ani Winstona Churchilla by se nic nezměnilo, protože klíčovým momentem pro změnu britského postoje byl 27. květen 1942, atentát na Heydricha. Bojovali by letci a vojáci z ČSR za Francii a Velkou Británii? Ano, Poláci také unikli na západ a bojovali. Německo by bylo poraženo stejně ve stejnou dobu. Rozhodnutí bojovat nebo ne by na celkových evropských dějinách nezměnilo nic.

Nakonec je otázkou, zda Heydrichův a Hitlerův plán na likvidaci českého národa nakonec nedovede do konce bruselská EK. Jen přitom netroškaří a vymění populaci celé Evropy.

Zatím bez slepic

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Pane Gerd.
Přesně takhle to vnímám i já.
Snad jen tolik,Hitler-Německo svojí zpupností,pak přišli o všechno.
Na tom základě,můžeme děkovat SSSR,že jsme nebyly vyhlazeni a bylo nám dopřáno,celkem v pohodě žít 40 let.
Píši to jiní,Německo nás okupuje a zlikviduje hospodářský.

Zatím bez slepic

In reply to by zemedelec (neověřeno)

Trvalý odkaz

Pane zemědělče, mohu jen dodat: "ano". Otázkou je kdy příliv z Afriky a Asie zlikviduje Němce etnicky i hospodářsky. Nějaké 2 generace to bude (kosovským Albáncům 2 generace stačily k přečíslení Srbů). A možná do té doby Němci ještě stihnou zlikvidovat nás. V každém případě mají hodně velký problém a nevidí jej. Angela Merkelová pozvala tolik lidí jen na pokyn německých ředitelů firem, kteří se bojí budoucího nedostatku pracovníků. Mohou takoví lidé zlikvidovat ČR? Částečně ano, ale lze ji zase obnovit. Větší dopad bude mít invaze z Afriky a Asie, až se dostane i do ČR.

Zatím bez slepic

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Zde bych tedy nesouhlasil. Myslím, že Mnichov a jeho přijetí bylo osudové nejen pro nás, ale pro celou Evropu.
Je známo, že v.r.39 získalo Německo u nás vojenský materiál pro dalších 40 divizí, což byla v této době více než třetina jejich armády. Nemluvě o půl tisícovce tanků a samozřejmě naprosto netknutém těžkém průmyslu. Právě kořist od nás Německu umožnila naprosto změnit dosavadní relativní rovnováhu sil a začít válku už v r.39. Pokud by došlo k mnichovské válce, Německo by nejen přišlo o spoustu svého materiálu, o nejlepší a nejvycvičenější vojáky (němečtí velitelé sami odhadovali ztráty první vlny na 90%) atd, ale samozřejmě i o ten náš materiál, protože věřím, že naši vojáci by bojovali, dokud by měli čím. Osobně se domnívám, že válka by trvala přes měsíc a ztráty na obou stranách by bylo enormní, zvláště na té Německé. Musíte si uvědomit, že oni opravdu neměli vycvičené vojáky, měly jen jeden ročník plně vycvičený a druhý částečně. O to by přišli, takže začít znovu v r.39 by prostě nemohli.
Proto se domnívám, že válka by následně byla úplně jiná, neboť Francouzi i Britové by více zbrojili a Němci by na to mohli vlítnout až někdy v r.40-41. A v té době už by velkého nepřítele na východě představoval CCCP. Přiznám se, že noční můra pro mne představuje (málo pravděpodobná, ale přece) eventualita, kdy by Hitler přesvědčil Západ, že vlastně hlavní nebezpečí není on, ale CCCP. A skončilo by to velkou “křižáckou” výpravou na východ. Nějaké ČSR by v tu chvíli už nikoho nezajímalo, protože to, co především Anglii probudilo, bylo porušení mnichovské dohody v r.39. To byla chvíle, kdy si ten debil Ch. uvědomil, že s Hitlerem se gentlemanské dohody uzavírat nedají, a dal zelenou plnému zbrojení.
Druhou otázkou jsou finance. Německo je nemělo a jelo díky anexím, nejprve Rakouska a potom aktivami naší národní banky. Takže je velká otázka, zda by v případě totálního zničení nás mělo finance na nové kolo intenzivního zbrojení. Vůbec si tím nejsem jistý…

Zatím bez slepic

Těžko říct, zda by při ústupových bojích došlo ke zničení všeho materiálu. Linie opevnění se daly obejít, byly mezi nimi mezery. Možná by je po mobilizaci vyplnila kulometná hnízda. Rozhodující by bylo, zda by se podařilo odpálit zbrojovky. Jedna spekulace o obraně po Mnichovu počítala s německými ztrátami asi 95 tisíc lidí.
Neznámé je, zda by Francie a Británie začaly zbrojit nebo by dál čekaly, co se dalšího stane.
Spíše bych viděl otázku morálky. Německo bylo ještě přeci jen nahlodané porážkou 1918, a i přes obecný pocit zrady politiků ve vojácích pochyby zůstaly. Proti čs. opevnění se jim útočit nechtělo. Plánovaný výsadek parašutistů u Bruntálu a útok na opevnění z týlu mohl dopadnout všelijak.
Jen to zlato by asi Hitlerovi do rukou nepadlo a Anglie by mu je taky hned nevydala, jak se stalo.
Kdyby došlo ke zničení jádra Hitlerovy armády na čs. opevněních a českých zbrojovek, německá armáda by neměla sílu provádět blitzkrieg. I tak jej dala s vypětím sil, a to zde Hitler získal kořist pro vyzbrojení 40 divizí. V dalších taženích byla třetina jeho tanků LT 35. Ano, kořist čs. průmyslu Hitlerovi umožnila vyzbrojit armádu. Ale pořád si myslím, že by při rychlém boji nedošlo k podstatnému zničení průmyslu. Nezapomínejme ani na majitele podniků, kteří by se jejich zničení bránili. Ale těžko říct, je to velká neznámá.

Zatím bez slepic

Samozřejmě, těžko odhadovat, jak by boje probíhaly, ale osobně se domnívám, že Němci by přišli o mnoho materiálu a techniky a stejně tak i naše zásoby by bylo spotřebované. To všechno by jim tím pádem nespadlo do klína, tudíž by v r.39 nemohli začít s válkou. Ano, leccos by se dalo opravit atd., ale sumárně si myslím, že by to pro Němce byl velký problém. Nešlo ani tak o ztráty lidské (soudím, že by to ale bylo víc, jen v Polsku přišli při vší převaze o 43 tisíc, že by to u nás byl jen dvojnásobek?), ale především o to, že toto byli jediní opravdu vycvičení vojáci, které wehrmacht měl. Vše ostatní musel dohánět zkráceným výcvikem a na kvalitě by to bylo vidět.
Co se morálky týče, Němci válku nechtěli (známý je případ vojenské přehlídky tankové divize v Berlíně, kam nikdo nepřišel), leč to bohužel nehrálo roli. Oni ji nechtěli i v roce 39, stejně vypukla. Prostí Němci o tom nerozhodovali...
Podle mne by právě i s německými finančními problémy (nedostali by naše finance na stříbrném podnose, to je myslím jasné) válka vypukla mnohem později, pokud vůbec...

Zatím bez slepic

Jedna z verzí možného vývoje uvažuje, že by němečtí generálové provedli puč proti Hitlerovi. Co se týká opotřebení materiálu, nemyslím si, že by německá armáda utrpěla až tak hrozné ztráty na technice, protože v horském nebo kopcovitém terénu by své nejcennější stroje nenasadila. Vlivem technických poruch a špatného počasí by Luftwaffe přišla o část letadel. O tom, jak by dopadly české zbraně v opevněních, by se teprve ukázalo a vše by záleželo na tom, kdy by Němci prorazili do vnitřku ČSR.
Polský útok na Těšínsko a Spiš se předpokládal. ČSR by dostala ultimátum a přijala by jej, jako se stalo. Maďaři by nezaútočil, ti by se účastnili porcování republiky až jako poslední. Jednotky na Slovensku byly schopné odrazit útok Maďarů a dost si věřily. Měly proč, už jednou Maďary porazily v 1919. A také, jak ukázal další vývoj, čs. armáda zafungovala 9. března 1939 při přebírání moci na Slovensku a 13. března 1939 potlačila vzpouru na Karpatské Rusi a následně odrazila maďarskou armádu. Tvrzení některých přispěvatelů zde, jak by byla ČSR bezbranná proti společnému útoku Německa, Polska a Maďarska, není pravdivé. Polským požadavkům by vláda ustoupila (stalo se tak i po Mnichovu - 21. 9.1938 polská vláda formulovala požadavky, 30.9. poslala ultimátum, od 2. 10. do 11.10. 1938 obsazovala území - měla na to vyčleněno 35 966 mužů). Vtipné je, že po anexi Těšínsku Poláci diskriminovali Němce (a Čechy taky).
Čs. armáda byla velice schopným protivníkem. Důstojníci na nejvyšších funkcích byli lidé, kteří prokázali své kvality v WWI. Wehrmacht měl také takové. Počtem vojáků byly Wehrmacht i čs. armáda srovnatelné. Německé tanky prostřelila speciální munice do lehkých kulometů a těch měla čs. armáda hodně. Čs. letectvo by zaznamenalo porážku proti Luftwaffe, ale i ty pomalé dvojplošníky Avia BH-3 nebo BH-9 by dokázaly vykolejit posádky německých bombardérů, aby netrefily cíl.
Bylo krátkozrakým vítězstvím Daladiera a Chamberlleina, že Hitlerovi Anglie a Francie přenechaly výzbroj pro 40 divizí, 297 tanků LT 35 nasazených v září 1938 (+ 1 v té době v Moskvě, 244 jich převzal Wehrmacht a 155 jich bojovalo ještě proti SSSR), 50 lehkých tanků LT 34 a velké zbrojovky.
V březnu 1939 si Hitler stále nemohl dovolit válku, wehrmacht nebyl dozbrojen a vycvičen. Vůdce tehdy potřeboval čas, tanky a děla. A to vše mohl získat obsazením Československa. Ale bez boje. Proto na Háchu v březnu 1939 tolik naléhal, aby se mu zbytek republiky bez boje podrobil. Tak získal všechny zbraně a zbrojovky už bez boje. V březnu 1939 by ale byl ochoten rozbombardovat prahu na ukázku Francouzům a angličanům, co letectvo dokáže. V říjnu 1938 k tomu ještě ochotný nebyl kvůli světovému mínění.
Čs. armáda by se po mnichovu 1938 pár týdnů ubránila (nejméně 2 týdny).
Finance - nejdříve nacisté zabrali majetek Židům, pak zabavili rakouské finance a po okupaci zbytku ČSR 15. března 1939 získali 465,8 mil. Kčs ve zlatě a 15,2 mil. Kčs v devizách a zbraně za 648 mil. Kčs (které Němci nikdy neuhradili a pohledávka byla uvedena při válečných reparacích, které nakonec kryl majetek odsunutých sudetských Němců). Kurz ryzího zlata byl 0,03121 g od 9.10.1936 , tj. Německo zabralo přibližně 14,924 tun zlata, a to jim bylo následně Anglickou bankou z depozit v Londýně vydáno.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

K. Čapek : kdo zradil jednou, zradí vždycky!

Zatím bez slepic

In reply to by berkowitz (neověřeno)

Trvalý odkaz

Epigram skeptický (K. H. Borovský)

Kdo zradil, ten zradí podruhé,
kdo vraždil, dalšího umučí.
Kdo však až dosud čestný byl,
ten se to rychle naučí.

Paňčatantram (autor Čánakja řečený Kautalja = křivý)
“ Kdo zradil jednou, zradí i podruhé. Kdo zradil dvakrát, nemá potřetí ke zradě daleko.“

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Poučením z Mnichova pro mě je, že přátelé a spojenci jsou vždycky přáteli a spojenci jenom tak dlouho, dokud se jim to samotným hodí. A podle toho je třeba se chovat a vystupovat. Na spojenecké záruky lze brát ohled jenom do té míry, do jaké bude jejich naplnění příjemným překvapením. Vědí to Izraelci, my jsme to zapomněli. Co Benešovi vyčítat lze, je jak dlouho udržovali ve veřejnosti naději, že nejsme sami. I když už dávno věděl, že sami jsme.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Právo na nějaké stěžování, fňukání a vyčítání Mnichova 1938 jsme ztratili dne 21.05. 2008, kdy došlo k překročení pro mě naprostého tabu v naší zahraniční politice, které by myslím stát s vlastní zkušeností z "utiskovanou menšinou" a západním "řešením" tohoto problému neměl za žádných okolností dopustit.
Co se stalo?
Vláda během svého výjezdního zasedání v Teplicích uznala nezávislost Kosova. Podle premiéra Mirka Topolánka s ním Česko naváže diplomatické styky.
Od tohoto dne jsou všechny plky o bránění a nebránění a selhání Beneše jen pokrytecké žvanění protože přesně stejné zrady jako naši "spojenci" na nás v roce 1938, jsme se dopustili na Srbsku v roce 2008, o předchozí podpoře humanitárního bombardování Havlem a povolení přeletu NATO letadel Zemanem nemluvě.
Dokud neodvoláme uznání Kosova a neomluvíme se Srbsku, doporučuji o Mnichovu raději mlčet...

Zatím bez slepic

Hodně lidí s uznáním Kosova nesouhlasí a považuje je za ostudu české politiky. Je to ale ostuda především Topolánka, Kalouska, Schwarzenberga, Bursíka a dalších. Voličů se nikdo na názor neptal.

Zatím bez slepic

tesat do kamene.
Ano, ukázali jsme se stejnými prodejnými kurvami, jako byli naši spojenci 70 let předtím.

Zatím bez slepic

Pocitově s vámi zcela souhlasím.
Ale fakticky je třeba vzít na vědomí, že jsme se Srbskem žádnou spojeneckou smlouvu uzavřenou neměli.
Jedná se tedy o zradu morální (podle mě nepochybně), ale nikoliv spojeneckou.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Nezbývá než souhlasit,

Zatím bez slepic

souhlasit s Tomášem Jedno

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

v roce 1938 opravdu nebyla srovnatelná s tou po zahájení 2. světové války. Mimo jiné neměla československou výzbroj a nepracovaly pro ni české zbrojovky. A letecká převaha opravdu nebyla tak zdrcující - Němci neměli 2400 letadel Messerschmitt 262. Ještě jednou sem dávám odkaz https://echo24.cz/a/SUwM3/osm-mnichovskych-mytu-jaky-byl-vroce-1938-sku…

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Приветик всем, я тут новенький "352"

Zatím bez slepic