Umírnění lidojedi

jestli je něco hooodně za vlasy přitažené, tak srovnání Jánošíka s Banderou... Krtku, vypamatujte se, než bude pro vaše děti pozdě:
http://novysmer.cz/index.php/2014/07/09/kdybych-mel-zapomenout-na-ne-bo…
Ztrácíme historickou paměť, připravujeme její opakování pro naše potomky. Mne to již může být u zádele, ale mám děti a nádherná, usměvavá vnoučata.
A ještě něco, když již píši osobně - pocházím z většího města, co by kamenem od Rakouska dohodil. Z náměstí, kde za socíku byla vojenská kasárna (zdaleka ne jediná) a na kopci u města, ale ještě na jeho půdě, obrovská raketová základna na jejíž zdevastované zbytky se lze doposud podívat - je to fakt impresivní. Většina prostor v samozřejmě v podzemí - škoda, že se neuchovala jako skanzen pro pokolení budoucí. Mohu odpřisáhnout, že za celých 40 let života v tomto městě si nepamatuji žádné setkání s ruským vojákem/ky (v srpnu 68 jme shodou náhod byli s matkou samoživitelkou na dovolence v Jugoslávii - tak špatně se tenkrát žilo). Naše generace musí vyhynout, její paměť je pro dnešní Krtky a jemu podobné hodně nevhodná.

Možná najdete v archívu čt jeětě dokument o Sýrii z roku cca 2008. Měli tam vše. Nemocnice, školy kulturu, žili tam vedle sebe křestani i musulmani, ženský nosili minisukně. Prostě běžnej klidnej život v relativním dostatku.

Než se do toho začali srát američani. Dnes je to rozvrácená země, stejně jako Afgánistán, Libie, Irák, Ukrajina.
Pro američany jsou peníze božstvem a v jeho jménu jsou ochotni zlikvidovat celé národy.

Na jednu stranu bych si přál, aby USA zmizeli pod hladinou moře, na druhou stranu je mi jasný, že to vakuum by vyplnili jiní a ti by se o moc rvali mezi sebou. Výsledkem by byla šílená destrukce.

rozhled a přehled máš evidentně jako krtek. Ryj si ty svoje krtince a nefušuj do něčeho, o čem nemáš evidentně ani povědomí.

Zapomněl jste na příkladného hrdinu Hitlera.
(A založte si vlastní blog - třeba vás bude číst víc lidí než Vidláka - a pak dělejte chytráka).

Nejsvatější svatý patron Ukrajiny knize Kyjevský zabil své dva bratry, aby se stal jediným vládcem říše.
Patron Čech svatý Václav byl zavražděn bratrem Boleslavem.
Oni světí bratrovraha! Češi světí oběť bratrovraždy!
Nevyčítej nám Žižku a masakr katolíků. Katolíci mají na kontě nejvíce vražd v historii 21 století. Ani ti muslimové je ještě nedohnali.

Signalisti spálili všechny mosty kromě Kyjeva a USA, takže budou mít po ptákách.
Rychetsko-ukrajinsko-americká vláda vyšle signál akorát tak do zadele.

Předokládám, že píšete o rusech a wagnerovcích...

Proč je lež o účasti Libye v Lockerbie stále živá?
Martin Jay - britský novinář působící v Maroku, 24. listopadu 2022, přeloženo ze Strategic Culture
Zajímavým detailem teroristického útoku nad Lockerbie bylo, jak daleko zašli osnovatelé útoku, aby svedli vinu na Libyi.

Lockerbie je dokladem platnosti starého rčení "lež může obletět půl světa, než se pravda stačí obout" . Tento tragický příběh amerického dopravního letadla zničeného bombou nad malou skotskou vesnicí jen několik dní před Vánocemi v roce 1988 je zdrcující hned v několika rovinách. Tou hlavní však je, že Američané dodnes udržují při životě obrovskou lež: že Libye se na této události podílela.
Právě v posledním listopadovém týdnu stále vidíme zprávy amerických zpravodajských médií, která píší o Lockerbie a nadále zdůrazňují zapojení Libye, i když 34 let po této strašlivé události jsou důkazy naprosto přesvědčivé o tom, že Libye nemá s bombovým útokem nic společného.

V posledních dnech se objevily zprávy o tom, že třetí člověk z bombového útoku v Lockerbie - libyjský zpravodajský důstojník, který uměl vyrábět bomby - zmizel, což v Libyi vyvolalo obavy, že by Američané mohli obnovit řízení proti této zemi, přestože existuje předchozí dohoda s USA. Dotyčným důstojníkem je Abu Agila Mohammad Masud Kheir al-Marimi, kterého v roce 2020 obvinil americký generální prokurátor William Barr týden před svým odchodem z funkce během Trumpova prezidentství. Prokurátor Barr je ten užitečný idiot, který dříve během funkčního období George Bushe mladšího obvinil v roce 1991 dva libyjské občany z bombového útoku: Abdela Baseta Ali al-Megrahi a Lamena Khalifa Fhimaha.
Je to ten idiot, který dal Bushovi pokyn, aby pokračoval v případu Libyjců, i když americký prezident v té době již ve skutečnosti věděl, a to na základě zpráv svých vlastních zpravodajských důstojníků, že vinu nese Írán s pomocí Sýrie. Bush nechtěl, aby mu syrský Háfez al-Asad, kterého potřeboval na své straně pro invazi do Kuvajtu v roce 1990, překážel, a tak se Bushovi staršímu hodilo pokračovat v libyjské šarádě, která oba libyjské důstojníky obvinila.

Megrahí byl v roce 2001 ve Skotsku shledán vinným z bombového útoku na Lockerbie, v roce 2009 byl propuštěn ze zdravotních důvodů a v roce 2012 zemřel na rakovinu. Po jeho smrti však byla předložena řada důkazů, které ukazují, že skotský soud v Nizozemsku při jeho odsouzení postupoval nesprávně a že spojení s Libyí bylo vykonstruováno těmi, kdo bombový útok zosnovali.
Řada předních novinářů navíc od té doby prokázala, že oba jejich případy jsou groteskní parodií na spravedlnost a že ve všech ohledech šlo o "obětní beránky" většího spiknutí, které mainstreamová média teprve odhalí. FBI, skotská policie a britská vláda se snažily, aby případ směřoval k oběma Libyjcům, protože Amerika chtěla na Kaddáfího hodit vinu, a tak se zásadní nedostatek v případu - oblečení v kufru údajně pocházející z Malty - stal červenou nití, která ukázala na dva libyjské agenty. Ještě dnes je na internetových stránkách FBI uvedena stejná zarážející lež, která je jádrem jedné z největších amerických kamufláží. FBI bez jediného důkazu stále tvrdí, že kufr s bombou byl umístěn na palubě letu z Malty, kde působí velké množství libyjských zpravodajských důstojníků. Přesto jakákoli řada následných vyšetřování prokázala, že podle záznamů frankfurtského letiště to není pravda.

Ve skutečnosti bombu do letadla ve Frankfurtu umístili palestinští teroristé napojení na Sýrii, kteří tam sídlili a byli placeni prostřednictvím třetích stran z Teheránu, což četná nezávislá vyšetřování nade vší pochybnost prokázala. Tato skupina, kterou německé zpravodajské služby sledovaly po celá léta, se možná nikdy ani nedozvěděla, kdo je nakonec platil, ale jejich pozornost věnovaná detailům a odbornost ohledně samotné bomby je stejně působivá jako předměty umístěné v kufrech, které měly skotské vyšetřovatele a agenty FBI navést na spojitost s Libyí.
Iniciativa Američanů, která vznikla před pouhými dvěma lety, aby pronásledovali tohoto třetího muže, je součástí většího krytí, které začalo koncem 80. let s cílem obvinit Libyjce, místo aby obvinili Írán a Sýrii, kterých se američtí prezidenti dodnes obávají. Jde však také o peníze. Kolik peněz by dostaly americké rodiny, kdyby dnes podaly žalobu na americkou vládu?
Téměř 34 let po Lockerbie je nyní k dispozici dostatek důkazů jak od novinářů, tak od vyšetřovatelů a whistleblowerů, aby tyto rodiny viděly pravdu o Lockerbie, která je tak šokující, že by ji hollywoodští filmaři odmítli jako filmový scénář, protože je tak neuvěřitelná.

Je neuvěřitelné, že Pan Am 103 byl "řízený let" agenty CIA, který převážel drogy umístěné na palubě teroristickými skupinami, které Reagan potřeboval udržet v dobré náladě, zatímco vyjednával o osvobození amerických rukojmích v Bejrútu. Írán tuto dohodu odhalil - protože tyto skupiny v Libanonu byly ideologicky spřízněné s Teheránem a později se z nich stal Hizballáh - a rozhodl se pomstít za americké sestřelení íránského letadla 655 v Perském zálivu v červenci 1988 tím, že na palubu letadla umístil svůj vlastní kufřík, o němž věděl, že ho důstojníci CIA nebudou zkoumat, protože by se předpokládalo, že jde o drogy. Spiklenci dokonce zašli tak daleko, že obětovali jednoho z mladíků z libanonské skupiny, který byl na palubě.

Zajímavým detailem bombového útoku v Lockerbie však bylo, jak daleko zašli spiklenci, aby svedli vinu na Libyi.
Libye byla vždy snadným cílem, protože západní média podsouvala svým čtenářům falešné zprávy o Kaddáfího teroristických útocích na Západě, ve většině případů zcela zfalšovala důkazy a hodila na něj mnohé z nich, které ve skutečnosti provedly jiné skupiny, nejlepším příkladem je bombový útok na berlínskou diskotéku v dubnu 1986, který ve skutečnosti provedly íránské skupiny sídlící v Libanonu. Ronaldu Reagenovi velmi vyhovovalo, že se vyhýbal přímému střetu s Íránem a Sýrií a pěstoval mýtus o Kaddáfím jako "vzteklém psu" regionu, a stejně tak po něm následujícím americkým prezidentům, jako byl Bush starší. Ve skutečnosti však byla americká veřejnost podváděna ve velkém měřítku, a to až do dnešních dnů.

Ale nejen americká veřejnost byla podvedena.
Případ Lockerbie stál Libyjce během vlády Muammara Kaddáfího velké finanční ztráty, neboť Libye vyplatila rodinám obětí odškodné odhadované na 2,7 miliardy dolarů. Libyjci se obávají, že by případ mohl být znovu otevřen, což by vedlo k dalším finančním ztrátám. Kdyby se americká veřejnost dozvěděla, že její vlastní vláda řízená Ronaldem Reaganem kryla svou špinavou práci, aby pravda nevyšla najevo - že to byla CIA, která umožňovala teroristům posílat drogy do Ameriky prostřednictvím amerických leteckých společností a byla chráněna agenty CIA a FBI - pak by nároky na odškodnění byly bezprecedentní.
A tak se dodnes vina svaluje na Libyjce, přestože šílený pes Kaddáfí je už dávno pryč. Je to nejjednodušší a nejlogičtější způsob, jak udržet lež při životě, protože stejně jako se Kaddáfí zdráhal zničit mýtus o své účasti (protože to zvyšovalo jeho důvěryhodnost v arabském světě), ani dnes neexistuje skutečná odpovědnost. Je příhodné, že Libye zůstává neprůhledná, bez odpovědnosti a bez jakéhokoli svobodného tisku, který by tam mohl pátrat po pravdě.

Zabitím Kaddáfího zabilo NATO africký sen¨
přeloženo z Maghreb online, publikováno 11. 9. 2022
Pod falešnou záminkou "záchrany ohrožených civilistů" rozpoutaly Francie, Velká Británie a Spojené státy 19. března v Libyi mezinárodní policejní operaci, která je novou útočnou válkou.

Text rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která zavedla "bezletovou zónu", posloužil pouze jako záruka další války proti nezávislému a suverénnímu státu. Zařazení slovního spojení "všemi prostředky" do této rezoluce ponechalo agresorům volnou ruku. Na pařížském summitu mini Bushe (Sarközyho), který se konal několik hodin před útokem, se sešly pouze osobnosti atlantistického Západu a delegáti arabských petromonarchií. Neúčastnil se ho žádný zástupce skutečné Afriky (s výjimkou vyslance marockého krále).

Operace byla dlouho plánována. Vojenská expedice zemí NATO nebyla humanitární intervencí na záchranu ohroženého obyvatelstva, jak nám bylo lživě prezentováno, ale promyšleným zločinem. Stejně jako v iráckém, jugoslávském a afghánském případě neměla záminka nic společného se skutečným cílem.
Skutečným cílem bylo a zůstalo svržení libyjského státního vedení kvůli jeho záměru zřídit africkou centrální banku s vlastní měnou krytou zlatem. Tato instituce by zpochybnila sílu dolaru a umožnila Africe konečně se vymanit z koloniálních pout.

Právě díky zveřejnění e-mailů Hillary Clintonové v roce 2016 vyšel najevo důvod vstupu NATO do Libye. Bylo jím zabránit vytvoření nezávislé silné měny v Africe, která by kontinent osvobodila z ekonomického otroctví pod dolarem, MMF a francouzským africkým frankem. Tato silná měna by Africe umožnila odhodit poslední těžké okovy koloniálního vykořisťování.

Krátkou návštěvu tehdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonové v Libyi v říjnu 2011 média označila za "vítězné kolečko".
"Přijeli jsme, viděli jsme, zemřel!" hřímala ve videorozhovoru pro CBS, když se dozvěděla o dopadení a brutální vraždě libyjského vůdce Muammara Kaddáfího.
Scott Shane a Jo Beckerová v New York Times však napsali, že vítězné kolečko bylo předčasné. Ministerstvo zahraničí odsunulo Libyi do pozadí, "protože země se rozplynula v chaosu, což vedlo k občanské válce, která by destabilizovala region, podnítila uprchlickou krizi v Evropě a umožnila Islámskému státu vytvořit v Libyi bezpečné útočiště, které se nyní americké státy zoufale snaží zadržet".
Zásah USA a NATO byl údajně podniknut z humanitárních důvodů po zprávách o masových zvěrstvech za Kaddáfího; organizace na ochranu lidských práv však tato tvrzení zpochybnily poté, co nenašly dostatečné důkazy . V následujících letech však k ověřitelným zvěrstvům došlo.

Jak napsal Dan Kovalik v Huffington Post, "situace v oblasti lidských práv v Libyi je katastrofální, neboť "tisíce zadržených [včetně dětí] živoří ve věznicích bez řádného soudního přezkumu" a "rozmáhají se únosy a cílené zabíjení".

Před rokem 2011 dosáhla Libye hospodářské nezávislosti, měla vlastní vodu, potraviny, ropu, peníze a veřejnou banku. Za Kaddáfího se z jedné z nejchudších zemí stala nejbohatší zemí Afriky.
Vzdělání a lékařská péče byly bezplatné, mít domov bylo považováno za lidské právo a Libyjci se podíleli na originálním systému místní demokracie. Země měla největší zavlažovací systém na světě, projekt Velké umělé řeky, který přiváděl vodu z pouště do měst a pobřežních oblastí, a Kaddáfí zahájil program rozšíření tohoto modelu do celé Afriky.
To však bylo předtím, než síly USA a NATO bombardovaly zavlažovací systém a způsobily v zemi spoušť. Během působení prezidenta Obamy byla situace na místě v Libyi tak špatná, že požádal své poradce, aby vypracovali možnosti, které zahrnovaly novou vojenskou frontu v Libyi. Ministerstvo obrany prý bylo v pohotovosti s "celou škálou potřebných vojenských operací".

Vítězné kolečko ministryně zahraničí bylo skutečně předčasné, pokud vezmeme v úvahu oficiálně deklarovaný cíl humanitární intervence. Clintonové e-maily však odhalily jiný program v pozadí libyjské války; ten, jak se zdá, byl splněn.

Mise splněna?
Ze 3 000 e-mailů zveřejněných ze soukromého e-mailového serveru Hillary Clintonové koncem prosince 2015 jich asi třetina pocházela od jejího blízkého důvěrníka Sidneyho Blumenthala. V jednom z těchto e-mailů, datovaném 2. dubna 2011, se částečně píše:
"Toto zlato bylo nahromaděno před současným povstáním a mělo být použito k zavedení celoafrické měny založené na libyjském zlatém dináru. Tento plán měl francouzsky mluvícím africkým zemím nabídnout alternativu k francouzskému franku (CFA)."

V "komentáři ke zdroji" se v původním odtajněném e-mailu dodávalo:

"Podle informovaných osob má toto množství zlata a stříbra hodnotu více než 7 miliard dolarů. Podle těchto osob jsou Sarkozyho plány motivovány následujícími otázkami:
1. Touha získat větší podíl na produkci libyjské ropy,
2. Zvýšení francouzského vlivu v severní Africe,
3. Zlepšení vnitropolitické situace ve Francii,
4. Nabídnout francouzské armádě možnost potvrdit své postavení ve světě,
5. Reagovat na obavy svých poradců z Kaddáfího dlouhodobých plánů vytlačit Francii z pozice dominantní mocnosti ve frankofonní Africe.

Pozoruhodně chybí jakákoli zmínka o humanitárních otázkách. Cílem jsou peníze, moc a ropa.
Další výbušná potvrzení podrobně popsal investigativní novinář Robert Parry. Zahrnovaly přiznání válečných zločinů povstalců, instruktory speciálních operací uvnitř Libye téměř od začátku protestů a al-Káidu začleněnou do opozice podporované USA.

Svržení globálního finančního systému
Kaddáfího snaha o zavedení nezávislé africké měny nebyla západními zájmy brána na lehkou váhu. V roce 2011 Sarkozy údajně označil libyjského vůdce za hrozbu pro světovou finanční bezpečnost. Jak může tato malá země se šesti miliony obyvatel představovat takovou hrozbu?
Nejprve několik informací: většinu peněz v západních ekonomikách vytvářejí banky, nikoli vlády. Děje se tak již po staletí prostřednictvím procesu zvaného "půjčování s částečnými rezervami". Původně byly rezervy ve zlatě. V roce 1933 prezident Franklin Roosevelt nahradil zlato na národní úrovni rezervami vytvářenými centrální bankou, ale zlato zůstalo rezervní měnou na mezinárodní úrovni.

V roce 1944 byly v Bretton Woods ve státě New Hampshire založeny Mezinárodní měnový fond a Světová banka, které měly tento bankami vytvořený měnový systém sjednotit v celosvětovém měřítku. Rozhodnutí MMF prohlásilo, že žádné papírové peníze nemohou být kryté zlatem.
V podstatě to znamenalo, že peněžní zásoba je nyní vytvářena soukromě jako úročený dluh. Tento systém vyžadoval neustálý přísun dlužníků a v průběhu následujícího půlstoletí se většina rozvojových zemí ocitla v pozici dlužníka MMF. Půjčky byly spojeny s podmínkami, včetně politiky "strukturálních úprav" zahrnující úsporná opatření a privatizaci veřejného majetku.
Po roce 1944 se americký dolar jako světová rezervní měna obchodoval zaměnitelně se zlatem. Když USA v 70. letech 20. století již nebyly schopny podporovat dolar zlatem, uzavřely dohodu s OPEC o "podpoře" dolaru ropou, čímž vznikl tzv. petrodolar. Ropa by se prodávala pouze za americké dolary, které by byly uloženy na Wall Street a v dalších mezinárodních bankách.

V roce 2001 irácký Saddám Husajn, nespokojený s klesající hodnotou dolarů, které OPEC dostával za svou ropu, dohodu porušil a prodával ropu v eurech. Následovala rychlá změna režimu, kterou provázela rozsáhlá destrukce země.
Při násilném zásahu nešlo primárně o osobní bezpečnost. Šlo o peníze, ropu a bezpečnost světových bank.

V Libyi Kaddáfí také porušil pakt, ale udělal víc než jen to, že prodával ropu v jiné měně. Jak tento vývoj podrobně popsala Denise Rhyneová:
"Libye a další africké země se po desetiletí snažily vytvořit celoafrický zlatý standard... celoafrickou "tvrdou měnu".

"Libyjský Kaddáfí vymyslel a financoval plán na sjednocení suverénních afrických států jednotnou zlatou měnou (Spojené státy africké). V roce 2004 celoafrický parlament (53 států) vypracoval plány na Africké hospodářské společenství - s jednotnou zlatou měnou do roku 2023".

Co bylo pro Afriku možné
Kaddáfí udělal víc než jen zorganizoval africký měnový převrat. Ukázal, že lze dosáhnout finanční nezávislosti. Jeho největší infrastrukturní projekt, Velká řeka vytvořená člověkem, proměnil vyprahlé oblasti v obilnici chleba pro Libyi; a tento projekt v hodnotě 33 miliard dolarů byl financován bezúročně a bez vnějšího dluhu prostřednictvím vlastní libyjské státní banky.
To může vysvětlovat, proč byla tato kritická infrastruktura v roce 2011 zničena. NATO nejenže vybombardovalo ropovod, ale dokončilo projekt bombardováním továrny vyrábějící trubky potřebné k jeho opravě.
Ochromení civilního zavlažovacího systému sloužícího až 70 % obyvatelstva jen stěží vypadá jako humanitární zásah. Naopak, jak uvedl kanadský profesor Maximilian Forte ve své dobře zdokumentované knize Slouching Towards Sirte: Válka NATO proti Libyi a Africe,

"Cílem americké vojenské intervence bylo narušit vznikající model nezávislosti a síť spolupráce v Africe, která by usnadnila větší autonomii Afriky. To je v rozporu s geostrategickými ekonomickými a politickými ambicemi mimokontinentálních evropských mocností, jmenovitě Spojených států."

Záhada vyřešena
E-maily Hilary Clintonové vynesly na světlo další záhadu, na kterou upozorňovali dřívější komentátoři. Proč několik týdnů po zahájení bojů vytvořili povstalci vlastní centrální banku? Robert Wenzel tehdy v roce 2011 v časopise The Economic Policy Journal napsal:
"To naznačuje, že tu máme něco víc než jen pestrou partu rebelů, kteří se tu prohánějí, a že tu existují docela sofistikované vlivy. Nikdy jsem neslyšel o tom, že by centrální banka vznikla během několika týdnů v důsledku lidového povstání."

Případ by tam zůstal - podezřelý, ale neověřený, jako tolik příběhů o podvodech a korupci - nebýt zveřejnění e-mailů Hillary Clintonové po vyšetřování FBI. Ty dodávají Newmanovu podezření značnou váhu: při násilném zásahu nešlo v první řadě o bezpečnost lidí. Šlo o peníze, ropu a bezpečnost globálních bank.

Zeman for prezident. Budu volit Zemana.

blbečku? TDX - je kokota mix.

... A to je psáno jakou řečí...?

to platila CIA. Vy jste taky dostával dolary?

Pokud ti nadřízený dovolí číst i jiný weby než seznam a koukat na Novu, tak si ty informace najdeš.

Nebo nám řekni, v čem se vidlák mýlí.

EU je na kolenou , Ukrajina je obrovsky zadlužená , přijde min. o Donbas , má statisíce mrtvých a zraněných ! Nějaký západní vojenský šrot je nezachrání !

taky volíš Zemana?

Došly argumenty?

Medvěděv psal o Ukrajincích a nikoliv o Rusech.