Nespravedlivý mír

Potíž je, že když mi agresor se zbraní v ruce vlítne do mé země, tam začne vraždit i civilisty, viz Ukrajina nebo Izrael, já vím, že z globálního hlediska by bylo lepší zatnout zuby a snažit se dohodnout. Jenomže to já v tomto případě nedokáži. Vyrazím s pěnou u huby do protiútoku a dost bych nedoporučoval žádnému mírotvůrci, aby se mi u toho stavěl do cesty. Nelíbilo by se mu to.

Přestaňme s tím fanděním. Přestaňme s hodnotovou politikou a začněme důsledně sledovat vlastní zájmy, ve kterých nikdy nebyla válka mezi Ruskem a NATO na Ukrajině, ani sponzorování palestinského džihádu, ani omlouvání izraelských jestřábů. Dokázali jsme tím jediné – měření sil všech stran bude hodně devastující a my tomu neutečeme... píše Vidlák.

A pokládá otázky které dokáže odpovědět jenom budoucnost. Dodávám k idei multipolárního světa toto: Třenice vždy budou. Staré křivdy budou vyhrabány se smetiště dějin, nové křivdy založeny. A státy se znovu začnou sdružovat, pokud je někdo silnější bude ohrožovat. Budou ty smlouvy stejně validní, jako Mnichovská dohoda a podobné dohody, které se, jak se zdá, uzavírají jen proto, aby nebyly dodrženy s ryze sobeckých důvodů a slouží jenom jako časová rezerva k dozbrojení? 

Nikdy nezavládne věčný mír, protože Homo Sapiens je mimořádně surový živočišný druh, sobecký a toužící po ovládnutí jiných. Prokazuje to celými svými dějinami. Když se v mezidobí mezi válkami pokouší předstírat něco jiného, vždy mu maska lidskosti brzy spadne. 

A je jedno, v kterého Boha věří. Mívám pocit, že takto Matka Příroda (v Boha se mi od deseti let nepodařilo uvěřit)  takto reguluje stav populace na zemi a minimalizuje škody, které jako lidstvo pácháme. 

Ale nefandit žádné straně jakéhokoliv sporu je výzva moudrá. Protože každá strana, skupina nebo bublina má vždy nějakou chybičku na kterou se přijde později. Většinou, když už je pozdě.  

Prostě: Dobře, Vy Vidlák!

že tento národ na daném území je potřeba zahnat do moře.

Palestinští vůdci nikdy nepřistoupili na navrhované kompromisy. Ani od Izraele, ani od OSN. Oni chtějí buďto vše, nebo nic. Což ovšem znamená zánik Izraele. Pro Izrael jsou z toho tři východiska. Buďto zaniknout, nebo se naučit plavat jako delfíni, nebo se bránit.

Já bych se osobně bránil a tak nějak cítím, že by se mi bránilo líp se zbraní v ruce, než s bílou vlajkou.

Libye byla jediný stát v Africe, který nám platil za investiční celky (chemičky, rafienerie, ...), které jsme tam stavěli. Všichni ostatní mají u nás sekeru, kterou dodnes nazaplatili.

přichází z Ameriky a nikoliv z Ruska. Naše cesta nad propastí je proklatě úzká.

Začínají zdůvodněním nutnosti obrany.

Ale vždy se ukáže, že nešlo o nic menšího, než o krádež cizího a zvětšení vlastního území (Němci to kulantně nazývají Lebensraum), a následné etnické vyčištění ukradeného území.

Palestinci mají tu smůlu, že již 80 let se lžidovský Lebensraum upíná k jejich území. ;o/

Břetislav Olšer   29.4.2015

    http://euportal.parlamentnilisty.cz/Articles/13653-svet-se-proste-riti-do-dablovy-riti-valky-usa-jsou-jen-byznys-ktery-za-ne-zaplatime-my-libye-nejuspesnejsi-africka-zeme-je-dnes-jen-stat-na-papire.aspx

Libyjská centrální banka, která byla pod přímou Kaddáfího kontrolou, měla téměř 144 tun zlata. Libye tak byla mezi 25 zeměmi světa s největší zásobou drahého kovu za 6,5 miliardy USD. Také podle indexu lidského rozvoje – což je souhrnný údaj, který kombinuje příjmy, vzdělanost a zajištění zdraví a užívá jej OSN v každoročních Zprávách o lidském rozvoji. Libye prostě je, vlastně do bombardování byla, nejúspěšnějším africkým státem. Vzpomínky na minulost. Kaddáfího Libye měla HDP na obyvatele $ 14.192, měsíční podpora v nezaměstnanosti $ 730, měsíční plat zdravotní sestry $ 1.000, příspěvek při narození dítěte $ 7.000, nevratná dotace státu na získání bytu pro novomanžele $ 64.000, cena benzínu $ 0,14/ liter. Bezplatné je zdravotní péče, školní vzdělání, nájemné neexistuje, platby za energie v domácnosti se neúčtují, až polovinu ceny automobilu dotuje stát, alkohol se neprodává… Co z toho zbylo dnes…?

https://www.youtube.com/watch?t=8&v=ht_k2RKAWGs

V roce 1951 byla Libye nejchudší zemí světa.

V roce 2011 před „ arabským jarem“ byla nejbohatší zemí v Africe.

Bydlení bylo považováno jako lidské právo.

Novomamželé dostávali příspěvek cca 1 000 000 Kč na zakoupení bytu.

Elektřina byla pro všechny zdarma.

Před nástupem Kadáfího byla negramotnost 80%

V roce 2011 byla negramotnost 20% a školství zdarma

Zdravotnictví bylo zdarma

Pokud Libyjec nenašel potřebnou léčbu nebo vysokou školu doma , mohl se léčit nebo studovat v cizině. Náklady hradil stát.

Všechny půjčky měly ze zákona úrok 0%

Pokud si Libyjec koupil auto , dostal od státu 50% příspěvek

Cena benzinu byla 2,60 Kč za litr

Pokud chtěl Libyjec hospodařit , dostal zdarma půdu , dům , zařízení , dobytek a osivo.

Libye neměla žádné dluhy

Otázka:

Která země

1)      Měla HDP $ 14 192 na obyvatele , měsíční podporu v nezaměstnanosti $ 735 , 144 t zlata v centrální bance , příspěvek při narození dítěte $ 7000  a neměla žádný dluh.

2)      Snížila za 50 let negramotnost z 80% na 20%

3)      Dávala novomanželům příspěvek na koupi bytu ve výši $ 64 000

4)      Bezplatnou zdravotní péči ,školství a elektrickou energii pro domácnosti

5)      Lidem , kteří chtěli hospodařit dávala bezplatně půdu , zařízení, dobytek a osivo.

Doporučení Vidlákovi. Ještě je u nás dost pamětníků , kteří pomáhali v Libyi v oblasti zdravotnictví a investiční výstavbě. A tak je možné si ověřit jestli to byla bublina nebo ne.

Kaddáfí především řekl, že on je ta brzda, a když jej zabijí, zvedne se Afrika a půjde si do Evropy pro tamní bohatsví. A taky se tak stalo.

Popisovat válečné a podobné zájmy Izraele i jakéhokoliv arabského státu nepovažuji za nutné. Z mého pohledu všechny konflikty souvisí s mocenskými zájmy mocných a nemocnými, postiženými na všechny světové strany se stávají občané, kteří válkami ať už s jakýmkoliv "bohulibým zájmem" někoho probíhají kdekoliv. Tedy je jedno, zda je to Ukrajina, Náhorní Karabach, Válka Severu proti Jihu, Třicetiletá válka na našem území ... , a můžu jít od minulých měsíců do hodně vzdálené minulosti.

Chci zvýraznit jednu skutečnost. Československý a Český občan měl a možná stále ještě má autoritu v nejrůznějších koutech světa. Proč?

Trošku něco zmínil Inza a někteří další. Z toho co pamatuji a čeho jsem se třeba jen okrajově zúčastnil (okrajově, zprostředkovaně přes lidi, se kterými jsem se v životě střetával, nebo dokonce spolupracoval).

V Hradci Králové existoval závod, který připravoval pro montáž komplexy potravinářských zpracovatelských závodů kromě jiného v tzv. zemích třetího světa, montáž zajišťovali Českoslovenští odborníci, kteří zároveň připravovali pro provoz místní lidi u  odběratelů, na dodávkách technologií se účastnili i obyčejní lidé, dělníci našeho Závodu Vítězného února a další montážní dělníci "příbuzných oborů". Nejvzdělanější odborníci i obyčejní montážní dělníci s místními spolupracovali na úrovni rovnosti, ne s despektem a to bylo oceňováno, to si místní lidé napříč vzděláním a postavením pamatovali.

V Praze a jinde už hodně dlouho do minulosti, ČKD dopravní systémy a Tatra Smíchov Škoda Ostrov nad Ohří, Tatra Kopřivnice, závody zaměřené na výrobu kolejových vozidel pro městské účely, nebo pro železnice, dodávaly své výrobky naprosto na všechny kontinenty. V době, kdy jsem působil těsně před ukončením výroby následníka těchto firem SKV SIEMENS, který našeho výrobce z rozhodnutí vedení "Německé" nadnárodní společnosti zlikvidoval včetně nové výrobní haly, jsem se střetával s "obyčejnými" zaměstnanci, kteří celý život věnovali servisu v Československu vyrobených lokomotiv, tramvají a trolejbusů  a dost barvitě vyprávěli o svých cestách po SSSR, Asijských zemích, na Americkém kontinentu. Věděli, bez hlubokého obhajování znalostí z VUML jak to na světě chodí, měli a zřejmě mají kontakty na uživatele našich strojů a zařízení. Jsem si jistý, že i naši vojáci v misích, v místech konfliktů požívali autority, kterou jim poskytli jejich předci řešící původně úplně jiné poslání.

Nakonec bych se zmínil o kontraktu, který by si měla připomenout především paní Černochová. Ale tam ona nejspíš svými znalostmi, vědomostmi, ani dovednostmi nejspíš nedosáhne.

Kadáfí si usmyslel, že vyškolí své letectvo nejlepšími piloty, technickým personálem a a vyzbrojí letouny které budou odpovídat podmínkám "jeho" regionu. Svého času na jiné diskusi mě školil nějaký doveda, že naše L 39 byly výhradně cvičné stroje a jejich podzvukovost nemá pro bojové využití význam. 

Je zajímavé, že ten nevypočitatelný politiky nechal přistát na své základně účastníky soutěže napříč světovými výrobci, nechal je předložit plány výcviku a využití perspektivně nakupované letecké techniky pro výcvik i pro bojové využití. Byly tam opravdu renomovaní výrobci s piloty a technickým personálem. Naši technici a piloti si přivezli velmi zajímavé zážitky z té mise. Měli možnost nikoli přes železnou oponu , ale přímo na stojánce osobně poznat konkurenční stroje a sejít se s lidmi, kteří je obsluhovali a udržovali v provozu. 

Ta obří zakázka byla zadána našemu výrobci, školení a výcviku se ujali naši vojenští i civilní odborníci přímo v Libyi, a ti, se kterými se počítalo na vyšší funkce se školili jak u nás na VVLŠ v Košicích, tak na VAAZ v Brně. Tento kontrakt nebyl jen výsledkem umu leteckých odborníků. Libyjci se rozhodovali i na základě zkušeností s našimi civilními dodavateli průmyslových celků a na základě zkušenosti, kdy na tuto zemi nekoukali představitelé naší země jako na někoho nepřijatelného, podřadného. 

S tím vším je nejspíš potřeba se vypořádat s respektem, že nelze přehlížet mnohdy středověké způsoby jednání tamějších představitelů, ale že je možné "vývozem" mírových celků, mírových zkušeností, vývozem vzdělanosti a příkladu především mírových představ komunikace nejen mezi státy, ale mezi lidmi obecně. Neznamená to v žádném případě nastavení druhé tváře po prvním políčku. Tomu se musí ale lidé učit hodně dlouhodobě. Tomu ani naši chciválkové ještě dlouho neporozumí.  

Dlouho ( roky  )  jsem si to nechtěl připustit. Bohužel téměř vše nasvědčuje tomu, že většina zla na Světě je způsobena tzv. vyspělým Západem  v čele s USA. Dobře, potřeboval jsem dostat trochu za uši abych otevřel oči -  válka v Jugoslávii, covid, pětisebranka u vesla se všemi následky, Ukrajina, ...  

Smutné je, že většina populace na Západě ( nebo minimálně u nás v ČR )  stále žije v iluzi o hodném, spravedlivém, demokratickém a téměř dokonalém  Západě, který má to výsadní právo dělat světového policajta a rozhodovat, kdo si má co myslet   kdo si co smí myslet  a  dokonce kdo smí žít a kdo ne ( viz. např. dnes zmíněný,  zavražděný Kaddáfí, který je jen jeden z mnoha ).  A pokračování hlubokého  spánku ovcí  se děje díky sugesci , kterou šíří západní massmeeédia. Teď  to je sugestivní  horror  o zlém, primitivním a zaostalém Rusku, jehož jediným přáním je porobit si  východ Evropy a nejlépe celý svět. Před tím to byl horror o strašlivém  moribundusu covid, a protože i na ten nejděsivější horror se časem omrzí a lidé otupí,  začíná  nový horror jménem blízký Východ. Petr Robejšek naznačuje, že by se vůbec nedivil, kdyby nás začali strašit  válkou s UFOuny. 

Ale jak probudit ty spáče? Mám jich ve svém okolí hodně a určitě to znáte: když jim něco řekněte a pošlete např. odkaz na nějaký významný zahraniční server, tak "si zacpou uši, zavřou oči a začnou  hystericky křičet a dupat". Samozřejmě přeháním,  ale jen trochu. Prof. Staněk tvrdí, že jediný způsob jak spáče probudit je nechat je narazit ať si rozbijí  ksicht.  Jenže to nás vezme s sebou .... 

A víte co mi přijde na celé věci asi nejsmutnější? Že většina lidí i  v Americe  jsou  úplně normální lidi jako my, kteří chtějí v klidu žít,  ale protože jsou systematicky  oblbováni tak  v USA je u vesla to co tam teď je. A ty obrovské problémy na Světě způsobuje jen neparná hrstka hajzlů. Ale co s tím?

Poznámka: když jsem studoval, bylo u nás v ČSSR  poměrně dost studentů i z Libie a ti tehdy šířili Zelenou knihu, kterou napsal Kaddáfí. Už delší dobu se chystám, že si ji po mnoha letech znovu přečtu  a dnešní zmínka o Kaddáfím mi to připomněla. Chtěl jsem sem vložit krátkou ukázku, ale když jsem si začátek  ze Zelené knihy přečet, jsem v šoku jak aktuální je pro náš současný svět. A proto sem vložím  delší text v samostatném komentáři. 

svoji Mařku k té nejsvatější Zdi nářků. Tam se můžem tiše kát i srdceryvně naříkat. Neboť, totiž dobře vím, že se skvěle očistím. A tak jsem si už teď jistý, že budu více než ten křišťál čistý.

Jak jsem již napsal výše, po mnoha letech jsem se znovu začetl  do Zelené knihy. A jsem v úžasu,  jak  trefně  popisuje  Kaddáfí   v první kapitole naši současnou situaci.   Nevím jak to bude dál, ale první kapitola je vskutku pozoruhodná, posuďte sami. 

KAPITOLA I  

NÁSTROJ VLÁDY Nástroj vlády je prvořadým politickým problémem, jemuž čelí lidské společenství. I konflikt uvnitř rodiny je často výsledkem tohoto problému. Tento problém se stal velmi vážným od vzniku moderních společenství. Národy dnes čelí tomuto trvalému problému a společenství jsou vystavena různým nebezpečím a těžkým důsledkům, k nimž vede. Nedokázaly jej dosud vyřešit s konečnou platností a demokraticky. Zelená kniha předkládá konečné řešení problému nástroje vlády. Všechny politické systémy ve světě jsou nyní produktem boje o moc mezi nástroji vlády. Boj může být mírový nebo ozbrojený jako jsou konflikty tříd, sekt, kmenů, stran nebo jednotlivců. Výsledkem je vždy vítězství jednoho nástroje vlády — ať už je to jednotlivec, skupina, strana nebo třída — a porážka lidu, tj. porážka skutečné demokracie. Politický boj, jehož výsledkem je vítězství kandidáta na příklad s 51 procenty hlasů voličů, vede k diktátorskému vládnímu orgánu, maskovanému jako falešná demokracie, protože 49 procent voličstva je ovládáno nástrojem vlády, pro který nehlasovalo, ale který jim byl vnucen. To je diktatura. Kromě toho může tento politický konflikt vytvořit nástroj moci, který představuje jen menšinu, protože jsou-li hlasy rozdělovány mezi několik kandidátů, jeden z nich získá více hlasů než jednotlivě kterýkoli jiný kandidát. Ale sečtou-li se hlasy těch, kteří jich dostali méně, mohou tvořit převážnou většinu. Avšak kandidát s méně hlasy vítězí a jeho úspěch je považován za zákonný a demokratický! Ve skutečnosti je tomu tak, že pod rouškou falešné demokracie je zřízena diktatura. Taková je skutečnost politických systémů, převládajících v dnešním světě. Jsou to diktátorské systémy a je jasné, že falšují skutečnou demokracii.

PARLAMENTY Parlamenty jsou páteří tradiční demokracie v její dnešní, ve světě převládající, podobě. Parlament je falešným zastoupením lidu a parlamentní systém je scestným řešením problému demokracie. Parlament je původně zakládán, aby zastupoval lid, ale to samo o sobě je nedemokratické, protože demokracie znamená moc lidu, a nikoli moc jeho zástupců. Pouhá existence parlamentu znamená nepřítomnost lidu, ale skutečná demokracie existuje jedině prostřednictvím účasti lidu, a nikoli prostřednictvím činnosti jeho zástupců. Parlamenty se staly právní přehradou mezi národy a výkonem moci, vylučují masy z politického života a monopolizují si svrchovanost na jejich místě. Národům je ponecháno jen falešné vnější zdání demokracie, která se projevuje stáním v dlouhých frontách při vhazování hlasovacího lístku do volební urny. Aby byl odhalen charakter parlamentu, musíme se podívat, jak takový parlament vzniká. Parlament je buď volen z volebních obvodů, ze strany nebo koalice stran nebo metodou jmenování. Ale všechny tyto postupy jsou nedemokratické, protože rozdělování obyvatelstva do volebních obvodů znamená, že  jeden poslanec zastupuje tisíce, statisíc nebo milióny lidí podle počtu obyvatelstva. Znamená to také, že tento zástupce neudržuje žádné lidové organizační spojení s voliči, protože je stejně jako ostatní poslanci považován za představitele veškerého lidu. Právě to vyžaduje nynější tradiční převládající demokracie. Masy jsou proto naprosto izolovány od svého zástupce a ten je naopak naprosto izolován od nich. Ihned po získání jejich hlasů monopolizuje si sám jejich svrchovanost a jedná místo nich. Převládající současné tradiční demokracie ve světě obdaří poslance parlamentu posvátností a imunitou, jež je upírána jiným jednotlivým příslušníkům lidu. Znamená to, že se parlamenty staly prostředkem, jak pro sebe uloupit a uchvátit moc lidu. Proto má lid právo bojovat prostřednictvím lidové revoluce za zničení nástrojů, jimž se říká zastupitelské sbory (parlamenty) a které uzurpují demokracii a svrchovanost na úkor lidových mas. Má také právo vyslovit novou zásadu nezastupitelnosti. Jestliže však parlament vzejde z vítězství strany ve volbách, je to parlament strany, a nikoli lidu. Zastupuje stranu, a nikoli lid, a výkonná moc určená parlamentem je mocí vítězné strany, a nikoli lidu. Totéž platí o parlamentu, v němž každá strana má určitý počet míst, neboť členové parlamentu zastupuji svou stranu, a nikoli lid, a moc nastolená takovou koalicí je mocí spojených stran, a nikoli lidu. V takovém systému je lid obětí, na kterou se všichni vrhají, klamanou a vykořisťovanou politickými orgány, zápasícími o moc a zároveň i o získání hlasů. Lid stojí tiše v dlouhých frontách, postupuje jako korálky růžence, aby odevzdal hlasy do volebních uren, stejně jako hází jiné papíry do nádob na odpadky. Taková je tradiční demokracie, převládající v celém světě, ať již jde o systém jedné strany, dvou stran, mnoha stran nebo bez politických stran. Z toho je tedy jasné, že zastoupení je podvodem. Parlamenty, tvořené metodou jmenování nebo dědičného následnictví nespadají pod žádnou formu demokracie. Kromě toho, jelikož se systém volených parlamentů opírá o propagandu pro získání hlasů, je to demagogický systém v pravém smyslu tohoto slova a hlasy mohou být koupeny nebo manipulovány. Chudí lidé nedokáží soutěžit ve volební kampani, a tak se vítězi stávají vždy a jen bohatí. Filozofové, myslitelé a spisovatelé obhajovali teorii zastupitelské vlády v době, kdy národy, aniž by si to uvědomovaly, byly hnány jako ovce králi, sultány a dobyvateli. Nejvyšší tužbou lidu v těchto dobách bylo mít někoho, kdo by ho zastupoval před takovými vládci, kteří to odmítali. Národy proto prošly dlouhým a rozhořčeným bojem, aby dosáhly toho, po čem toužily. Po úspěšném nastolení éry republik a započetí éry mas je tedy nesmyslné, aby demokracie znamenala jen zvolení několika málo zástupců, kteří by jednali jménem širokých mas. To je zastaralá teorie a překonaná zkušenost. Veškerá moc musí být mocí lidu. Nejtyranštější diktatury, jaké poznal svět, existovaly ve stínu parlamentů ....

-----

Knihu je možné volně stáhnout na webu. Pokud bude zájem, večer sem po vzoru Inzy vložím delší text, ať to teď během dne tady nezavazí. Ale už z prvních  odstavců je jasné, proč byl Kaddáfí zavražděn -  jeho projekty a tahle kniha, to  se "vyspělému" Západu vůbec, ale vůbec nehodilo.

EDIT:  odkaz např. zde:  https://uloz.to/file/wxYUeho7LgIv/kaddafi-zelena-kniha-pdf