Hlavní zprávou neděle nakonec nebyly oslavy sedmnáctého listopadu, ale večerní informace, že Spojené státy povolily údery raketami dlouhého doletu do hloubi Ruska. Rázem byl zapomenut Petr Pavel i nemrtvý student Šmíd. Někteří začali přemýšlet, jestli ještě má cenu kupovat vánoční dárky, jiní se začali radovat, že teď už konečně nad Ruskem zvítězíme, protože „přece všichni vědí,“ že se Putin na žádnou odpověď nevzmůže a i kdyby ano, ruské jaderné zbraně nebudou fungovat…

Tak nám Rusko aktualizovalo svou jadernou doktrínu. Ve zkratce řečeno, pokud na Rusko poletí nějaká větší salva raket, může dojít k jadernému protiútoku a to nejen na zemi, která rakety odpálila, ale i na země, které jí v tom pomáhaly. Třeba tím, že ty rakety dodaly. Nebo je naváděly… nebo prostě jen souhlasily. Co je velký raketový útok na Rusko? To si Rusové rozhodnou sami. Které země pomohly Ukrajině k útoku na Rusko? To si Rusové také rozhodnou sami. Zkrátka a dobře, Rusové se nenechají vtáhnout do velkého konvenčního konfliktu s NATO, ale raději použijí atomovky.

Po celou dobu svého komentování politiky a geopolitiky se držím jedné zásady. Nikdy do svých komentářů netahám morálku. Neřeším, kdo je hodný, kdo je zlý, neřeším morální ani věcné právo na obranu či na útok. Nehodnotím dle kategorie správné – špatné, ale možné – nemožné. Ne, že bych sám žádné morální kategorie neměl, jen v případě hodnocení pohybu dějin to vždycky selže.

Příští měsíce budou brutální, řekl Orbán po jednání v Rusku. V podstatě zhodnotil to, co se dozvěděl od představitelů NATO, od Zelenského a od Putina. Prý bude mnohem víc obětí než v uplynulých měsících a možnost, že by Putin prohrál, je zcela nereálná. Ukrajinci jsou ale optimističtější, protože teď dostali hodně zbraní a tak na frontě zlepšili svou situaci.

Ve včerejším článku jsem se pokoušel popsat, kroč si myslím, že jsou splněny všechny podmínky pro velkou ba jadernou konfrontaci. Západ navyšuje sázky, Ukrajina potřebuje do konfliktu vtáhnout i další země, protože jí dochází dech, plány na přímý vstup NATO do konfliktu existují a připravují se k realizaci a dokonce existují i proroci, kteří o tom káží a nejsou to nijak bezvýznamná jména. Když něco říká Orbán, měli bychom mu naslouchat.

Myslím, že nejlépe zhodnotil mírovou konferenci ve Švýcarsku Petr Hampl, který napsal, že jde v podstatě o konferenci vítězných mocností, které se tam radí, jak naloží s poraženým nepřítelem. Akorát nepřítele ještě zdaleka neporazili. Celá konference je v podstatě snůškou růžových snů o tom, co bude, až Rusko nebude a všichni se tam navzájem přesvědčují, že ten den je už nedaleko. Stačí ještě dodat nějaké zbraně a natisknout nějaké dolary, ze kterých se to zaplatí.

Dnes začíná ve Švýcarsku ten slavný mírový summit o Ukrajině, kde skoro nikdo nebude. Čína tam nikoho neposílá, Biden tam nepřijede, Saúdové se nechali slyšet, že se na to mohou vykašlat a tak tam vlastně budou jen Ukrajinci a představitelé evropských zemí, kteří tam budou rozebírat, jak to udělat, aby Rusko opustilo všechna zabraná území Ukrajiny i Krym, protože tohle Zelenský slíbil svým občanům a přesně tohle slíbil Fiala i nám.

Očem byly slovenské prezidentské volby? Co způsobilo, že bratislavská kaviareň i přes nekonečné peníze a nekonečnou mediální podporu neprotlačila svého kandidáta? Co způsobilo, že konzervativní slovenský venkov, který mnohem víc než ten český chodí do kostela, zvolil za prezidenta gaye, aniž by to komukoliv vlastně vadilo? Co způsobilo, že dávné hříchy Fica i Pellegriniho, kdy ještě byli v jedné straně, byly zapomenuty jak v parlamentních tak v prezidentských volbách?

Tak jsme se včera dozvěděli, že USA zaslaly Izraeli varování před íránským útokem, který může vypuknout každou chvíli. Na hentěch internetech běhá celá řádka videí z Izraele, kde převážejí různé (asi) protiletadlové rakety sem a tam. Izraelští vojáci mají zrušené dovolenky, Američané prý nakládají lodě, které mají určené pro podporu nového konfliktu.

V tomto týdnu se objevila jedna malá bezvýznamná zpráva, která rychle zapadla a vzbudila pozdvižení jen mezi dezoláty. Armáda spálila kalendáře se svými armádními sportovci, protože si ti šmejdi dovolili se pomalovat symbolem míru. Toto neverbální sdělení vzbudilo odpor v nejvyšších armádních kruzích, protože když Řehka šturmuje do atomové války, nebudou mu jeho podřízení podkopávat vítěznou propagandu nějakým chcimírováním a hotové kalendáře (prý deset tisíc kusů) byly spáleny.