V říjnu má v Praze v Obecním domě vystoupit světoznámá ruská operní pěvkyně žijící v Rakousku Anna Netrebko. A hned se u nás našli agilní Pospíšilové z TOPky, kteří volají, aby byl její koncert zrušen, protože… Proč vlastně? Nikdy jsem neslyšel, že by Anna Netrebko podporovala válečné úsilí Ruské federace. Nikdy jsem neslyšel, že by na koncertech zpívala frontové válečné písně, popírala existenci ukrajinského národa, že by vyzývala Putina, aby více a rychleji dodával zbraně na frontu či kobercově bombardoval Kyjev.

Tak nám proběhl další pokus o ofenzívu na východní frontě. Ukrajina prý nasadila tři brigády a skoro to vypadalo na průlom. Ale dopadlo to jako obvykle. Postup se zadrhl v minových polích a o zbytek se postaralo ruské dělostřelectvo. Čím větší síly vyjedou do útoku, tím větší ztráty… Stejně jako bylo nutné před půl rokem vzít lupu, aby byl na mapě vidět ruský postup vpřed, je teď zapotřebí koukat přes zvětšovací sklo, aby byla vidět ukrajinská ofenzíva. Ale to už jste si ode mě přečetli několikrát…

Tak se nám ta neobnovená obilná dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou pěkně rozjíždí. Ukrajinské přístavy jsou už třetí den bombardované, přístavní infrastruktura je značně poškozená, agentura Bloomberg uvádí, že „jen blázen by posílal loď do takhle nebezpečných vod.“ Rusové navíc vyhlásili, že každou loď, mířící do ukrajinského přístavu, budou považovat za vezoucí vojenský náklad. Ukrajinci nezůstali pozadu a vyhlásili totéž o lodích mířících do ruských přístavů v Černém moři.

Včera vypršela tzv. obilná dohoda Ruska s Ukrajinou. Rusko svoji část dodržovalo, Ukrajina a Západ svoji část nedodrželi. Ukrajinské lodě s obilím odplouvaly, ruské lodě s hnojivy neodplouvaly. Čpavkové potrubí, kterým Rusko dodávalo na světové trhy amoniak, bylo vyhozeno do povětří. Poslední loď s ukrajinským obilím vyplula v neděli z Oděsy. Obvyklá fraška. Rusko dohody dodržovat musí, Západ nemusí, protože je morální tak nějak z podstaty. Tak je to správné, tak to má být.

Tak nám skončil summit NATO vlastně velmi pozitivním výsledkem… Jediní, kdo jsou ochotní nechat shořet svět v atomovém pekle, jsou Ukrajinci… nikdo jiný se k této perspektivě nepřidal. Jsem rád, že na Západě ještě existují analytici, kteří vyhodnotili podobně jako já, že Rusové neblufují a kdyby začali skutečně prohrávat, tak splní to, co kdysi Putin řekl: „K čemu by nám byl svět, kdyby v něm Rusko nemělo své místo.“ Výsledkem rokování západních papalášů je jednoduše to, že všechny možnosti zůstávají otevřené. Žádné smlouvy, které by podrývaly kredibilitu USA, žádná pevná ujednání.

Běžně nedávám obrázky, ale tentokrát jsem prostě nemohl odolat. Málokdy něco tak přesně vystihuje situaci, jako tento snímek z probíhajícího summitu NATO. Zelenský jako kůl v plotě. Mouřenín udělal svojí práci, mouřenín může jít. Žádné ovace, žádná napjatá pozornost, žádné dojaté vítání.

Petr Pavel se nedávno v rozhovoru vyjádřil, že Ukrajina má šanci jen do konce tohoto roku. Co dokáží obsadit při této ofenzívě, to bude základ pozdějšího vyjednávání o míru. Lipavský v posledním rozhovoru řekl, že Ukrajina bude cítit zradu, pokud nedostane pozvání do NATO. Maršál Petrla kdesi vytáhl ze zdrojů, že Ukrajina pravděpodobně dostane pouze ujištění o další podpoře. Jens Stoltenberg řekl, že bude zrušen akční plán přijetí Ukrajiny, což bude znamenat, že „někdy v budoucnu“ postačí na její přijetí už jen jeden krok.

Tak zítra to začne… summit NATO, který měl původně porcovat ruského medvěda po úspěšné ukrajinské protiofenzívě. Místo toho je Ukrajina donucena dělat přesně to, za co se naši presstituti smáli Rusku. Pomalý pohyb vpřed pomocí pěších družstev.. ovšem, narozdíl od ruských vojsk“ v podmínkách bez vlastního letectva a překvapivě i bez vlastního dronstva. Minimálně, ty chybějící ukrajinské drony jsou pro mě překvapením.

Tak jsme se dozvěděli, že USA dodají na Ukrajinu kazetovou munici. To je takový granát, co se před dopadem rozletí na řadu menších granátů, ty pak zasáhnou mnohem větší plochu a dělají mnohem halasnější škodu. Hned se ozvala celá řada států i lidskoprávních organizací, které tento krok kritizovaly, protože ty malé bombičky někdy taky nevybuchnou, zůstanou na bojišti a rády pak trhají ručičky a nožičky civilistům, kteří mají tu smůlu, že se v té oblasti musejí pohybovat.

Tak k nám na nečekanou návštěvu přiletěl (českým speciálem) prezident Zelenský. Byl přijat na leitišti Janem Lipavským a naHradě Petrem Pavlem. Měli spolu samozřejmě nějaké to povídáníčko za zavřenými dveřmi, ale dozvěděli jsme se z této krátké návštěvy víc než dost. Dokonce tak moc, že si začínám přát, aby k nám ukrajinský prezident zaletěl častěji. Málokdy dostanete celou pravdu a lásku tak krásně nasvícenou.