Tak tato věta na reklamní tabuli před prodejnou bohatě stačila na to, aby se spustilo peklo. Pekárna a zdravá výživa Slovanka v Krnově se takto dostala až do CNN Prima News, kterým stálo za to, tam poslat přenosový vůz. Stačila jedna věta a na paní Pernickou se spustily libtardí hnojomety a to velice organizovaně.
Nepečeme z ukrajinského obilí.
Tak se nám ta tragikomedie kolem ukrajinského obilí „plného pesticidů“ pěkně rozjíždí. Kaufland stáhl mouku, kterou mu dodal slovenský mlýn, který měl s jednou šarží problémy a pro jistotu to nechává překontrolovat. V praxi se mouka prostě dodá někam jinam za cenu, díky které se zamhouří obě oči i laboratorní přístroje. Každý den se objevují další a další sprostí podezřelí, třeba ukrajinský slunečnicový olej.
Včera jsem byl v Praze. Měl jsem domluvený rozhovor s Tomášem Doležalem a Petrem Hamplem. A protože jsem měl čas, řekl jsem si, že dotáhnu do konce tu věc s Tomášem Bartkovským z Reflexu. Slíbil jsem mu paštiku a sádlo za výhru v mé soutěži o suverénně nejblbější článek o nedělní demonstraci. Původně jsem to myslel trochu v nadsázce, ale on se mi sám ozval, že o výhru stojí a že mu ji mám poslat na adresu Reflexu.
Dva články o poslední demonstraci jste si už přečetli. Dnes bych rád upozornil na věci, které se do těchto článků nevešly. Na demonstraci a při následném obléhání Strakovky a včerejším happeningu před poslaneckou sněmovnou, se toho totiž stalo mnohem víc a já si rád všímám detailů. Proto se dnes ještě jednou ohlédneme za uplynulými událostmi a vyvodíme z nich nějaké ty důsledky.
Není to tak dávno, co jsem zde psal článek na téma ukrajinského obilí, které teď bezcelně míří do Evropy a protože je lacinější, domácí pšenici nikdo nechce koupit. Vysvětloval jsem v něm, jak se to celé stalo… prostě Ukrajina vyvezla přes Černé moře podstatně méně, než plánovala. Putin s Lavrovem prostě přetáhli Afričany na svojí stranu a dodávali jim sami. Propad ukrajinského exportu je ve statistikách strašně vidět. Nepomohlo převážení obilí evropskými železnicemi do evropských přístavů, nepomohlo nic.
Dnes začnu jedním velkým poděkováním. Institut českého venkova existuje zatím jen pár dní, ale podpora od vás čtenářů je nad očekávání. Věřím, že od nového školního roku pojedeme už naplno a u Vidláka budou pro každého čtenáře a příznivce otevřené dveře. Děkuji vám všem. Včera jsme dokonce obdrželi první skutečně velký sponzorský dar. Chtěl bych poprosit hentu štědrou paní, která nám poslala dar ve výši několika desítek tisíc korun, aby se mi ozvala na mail. Za takový dar se sluší poděkovat osobně a s pugétem v ruce.
A teď už dnešní text:
Tak mám z demonstrace poprvé pocit, že se nám konečně lekli ti, kteří tady doopravdy vytvářejí celý ten průser. Jako když se na jaře prvně pohnou kry na řece. Ne, ještě jsme nezvítězili, ještě stále je Fiala premiérem a ještě stále se bude celá pětikolka ujišťovat, že se vlastně nic neděje. Pořád o nás budou u Šafra tvrdit, že jsme fašisti (tohle Hovorkový nikdy nezapomenu), pořád budou s různými odborníky na extrémismus propírat, jak Jindrovi nasadit psí hlavu. Ještě nás čeká spousta mravenčí práce, ale vězte, že se to pohnulo.
Proč to říkám…
Občas dávám na svůj fejsbůk krátké glosy. Na aktuální téma, které ale nestojí za velký článek. Ale někdy se stane, že mi z takové glosy nakonec článek vznikne. Včera jsem napsal, že jsme vazaly velmoci, která pouští dvacetiletá ucha k přísně tajným informacím a na únik přijde po půl roce. Že něco takového člověk nevymyslí. Ano, měl jsem na mysli henty utajované materiály o ukrajinské ofenzívě, které vynesl mlaďoučký příslušník národní grady, protože k nim měl bez problémů přístup.
Takhle to bylo i tenkrát, když stavěli Národní divadlo, ne? To se také všude po vesnicích sbíraly příspěvky, aby z toho vznikla instituce, která bude národu ku prospěchu… Jo, tenkrát říkali: „Národ sobě,“ ale v podstatě to bylo to samé, co dneska. Doboví dezoláti, tedy sedláci a podruzi se učili, jak se organizovat a jak stavět první podpůrné struktury pro národní zájmy. V Práglu se zatím zdatně němčilo a ostentativně se ukazoval příklon k Habsburkům…
Včera jsem zasadil brambory a řepu… byl krásný den, půda mi obeschla po deštích z počátku týdne a tak to šlo. Předpověď slibuje další déšť na dnešek i zítřek a to velmi vydatný. Musím říci, že to se nám na jižní Moravě v březnu a dubnu nestává. Zpravidla tu bývá poměrně výrazné sucho, které poškodí ozimy a zpomalí jarní rozvoj. Ale letos to teda nebude. Jednak byla dlouho zima, takže osení moc vody zatím nepotřebovalo a i když mrazy poškodily meruňky a další ovoce, pšenici to rozhodně prospělo. Jestli teď opravdu zaprší, tak máme zaděláno na velmi pěkné výnosy (a tím pádem nízké ceny).
