Je mi čtyřiačtyřicet let. Po celý svůj dosavadní život jsem pracoval v soukromém sektoru. Nepracoval jsem nikdy ani pro stát, ani pro kraj, ani pro obec. Nepracoval jsem pro žádnou obecně prospěšnou společnost, církev či Armádu spásy. Pokud jsem se v něčem angažoval, tak vždycky jako dobrovolník a za svoje. Nikdy jsem nevzal ani korunu dotací. Ani Zelenou úsporám ne. Okna na svém domě jsem vyměnil za své, stejně tak jsem za své vyměnil kabely, otopný systém, kotel i komínovou vložku. Na střechu jsem si našetřil, na auto také. Od svých třiceti let nemám žádný úvěr ani hypotéku.

Tak nám Petr Pavel prohlásil, že je Česká republika připravena vyslat (po podpisu mírové dohody) vojáky na Ukrajinu… Všech pět, co tehdy ještě budeme mít. Tedy, pokud Zelinkovi neselže pistole a nezastřelí se ještě doma v kasárnách. V poslední době totiž vojáci nějak podezřele často svlékají uniformu a odcházejí do civilu… S válkou na Ukrajině to samozřejmě NE-SOU-VI-SÍ! Bývalý vojenský psycholog, Štrobl, tomu nevěří a on je přece v naší zemi nejvyšší autoritou, kterou vybraly samotné Novinky.

Jak je to dlouho, co jsme zažili vyslovenou mediální explozi skandálního odhalení, že Elon Musk hajloval? Strašná věc to byla… tedy především pro Českou televizi. Dokonce si pozvali do studia jakéhosi kinderfilozofa Koblížka, který jednoznačně určil, že to bylo hajlování. Ten stejný Koblížek teď také analyzoval rozhodnutí ústavního soudu ohledně Ládi Vrabela a označil ho za špatné, protože Láďa přece věděl, že s jeho názorem vláda nesouhlasí, a tak neměl právo ho říkat… A nebo tak nějak to řekl… poslouchat ho bylo utrpení.

Přátelé, jednoho dne to přijít muselo. Je slunečné páteční dopoledne, sedím si takhle doma před monitorem a užívám si den, kdy nikam nevyjíždím, upíjím kávičku, kterou mi donesla má starostlivá žena, všechny děti jsou ve škole, doma je ticho jak v kostele a najednou zadrnčí zvonek.

Zatímco ve Francii chystají lidem brožury, co mají dělat v případě války a radí jim, aby v případě jaderné havárie zavřeli okna a dveře (asi také nemají žádné kryty), u nás se prověřuje ruská a íránská stopa, která má prý zasáhnout do voleb svými nekalými dezinformačními kampaněmi. Jako první to (jak jinak) vytáhla Slonková a zřejmě se zase celá pražská kavárna domluvila, protože nás v poslední době kolem nás novináři krouží jako smečka hladových (a hloupých) vlků.

Nějak se ten rumunský scénář nachystat musí, nicht wahr?

Tak si německý (ještě ne)kancléř Merz nechal schválit povolení ústavní dluhové brzdy. Musel to udělat se starým Bundestagem, protože v novém už by díky AfD nenašel dostatečnou většinu na změnu ústavního zákona. Starý parlament to ale víceméně bez problémů odmával, protože když si stát půjčuje, tak nikdo nepřijde zkrátka. Pokud celý tento návrh neshodí německý ústavní soud, bude Německo pořádně zbrojit… na dluh.

Tak kolik summitů už mají za sebou evropské země, aby udělaly z Ukrajiny hentoho ocelového dikobraza za naše úspory? V poslední době už to nezvládám sledovat. Začalo to v Paříži, kde už už posílali vojáky proti Rusku, ale nakonec z toho byl mírový plán, který měl posvětit Trump, kterému to nestálo za veřejnou odpověď. Pak bylo něco v Londýně, kde to dopadlo stejně a ze slavného tažení na Rusa zbylo rozmístění mírových jednotek… teda, až skončí válka. Pak bylo nějaké jednání evropské rady, kde se dávaly na stůl peníze a zbraně… Prosím, neberte mě za slovo, já už prostě ztrácím přehled.

Tak se nám Petr Fiala ve svém rodném Brně střetl s realitou. Šel si na fakultu popovídat si se studenty… To liberálové můžou, jasné? To nesmí jen Babiš nebo Tomio Okamura. Ti by tam dělali kampááň, což školský zákon zakazuje, kdežto evropsky hodnotný premiér samozřejmě může studentům předat nějaké státnické moudro a žádné porušení zákona to není. Premiér není činnost politické strany nebo hnutí, jasné?

Je tomu osmdesát šest let od chvíle, kdy se Evropa naposledy sjednotila, aby byl její hlas ve světě slyšet. Právo veta bylo zrušeno, velení evropských armád bylo postupně sjednoceno, na dobové dezoláty bylo patřičně došlápnuto, byly vyhloubeny příkopy a postaveny ploty nabité elektrickým proudem, občané dostali právo na korigované informace, rozjela se mašinérie vládní propagandy a začalo se slídit, jaké rádio kdo poslouchá. I komunikační karty k tomu připravili… pamatuj, že poslech cizího rozhlasu může být potrestán i smrtí.