Inflace klesá, řekl nám Blyštivý Péťa ve svém projevu. Inflace klesá a už brzy si zase nakoupíme, co hrdlo ráčí. Majnstrým už přetéká grafy, které ukazují, že inflace už není ani dvacet ani patnáct procent, ale jen sedm. Radujte se občané, naše vláda to zase všechno skvěle zvládla. K tomu jsme vám přesunuli potraviny do jiné sazby DPH a Prouza slíbil, že hytlermarkety od nového roku zlevní. A kdyby zlý a nenasytný Andrej vydal rozkaz, mohl by Agrofert také zlevnit a všechno by bylo v pořádku.

Přátelé…, že se majnstrým pustil už i do Jakuba Vágnera, za to, že si dovolil pochybovat o užitečnosti migrace a posteskl si, že se tak nějak vytrácí naše vlastní kořeny i hodnoty, to už víte. Zřejmě také víte, že už o něm i napsali, že je horší než Okamura. Ale on není v poslední době jediný případ. Mediální hon na jakoukoliv odchylku od jediné schválené pravdy prostě nabývá na intenzitě. Svoboda si posypal hlavu popelem a stejně musel s Černochovou na Libavou… jsem dost zvědavý, jak to ustojí rybář Vágner… Nežádoucí začíná být Vojta Dyk i Jiří Strach.

Ano, já vím, že Ukrajina slavně vítězí na všech frontách a Rusko je na kolenou. Celý svět stojí za Ukrajinou, Rusko je izolované, za tři dny mu dojde munice, jídlo, nafta i vojáci a musí krást čipy z praček, aby mohlo sestavovat rakety… Ukrajinu podporujeme tak moc, že ji Petr Pavel ve svém projevu vůbec nezmínil. Ani slovo. A to mu projev psal protokolář Kolář, který je s Američany jedna ruka (obzvlášť s jejich zbrojním průmyslem), takže zřejmě už ví, odkud vítr fouká.

Krátký účetní úvodník:

Přátelé, pokud na Vidlákových kydech kliknete na rubriku „objednat knihu“ (zde), najdete tam možnost si vyžádat potvrzení o zaslaném daru. Stačí vyplnit několik políček. Pokud byste měli potíže a něco nefungovalo, ozvěte se mi na vidlácký mail. Ještě jednou děkuji všem, kdo mě v loňském roce podpořili.

A teď už dnešní text:

Můj tatínek se o mě bojí. Sice zpravidla souhlasí s mými názory a často jsou to jeho postoje, které pak promítám do svých článků, ale je to už starý pán, nepřišel o schopnost imaginace a tak si dovede až příliš barvitě představit, co všechno se mi může stát. A co, jen mně… co se může stát celé mé rodině. „Uvědom si, synu, že pánové nahoře mají celé týmy lidí, kteří nemají na práci nic jiného, než po tobě jít, čekat na jakékoliv tvoje klopýtnutí a pak tě zadupat do země. Kdyby šlo jen o tebe samotného, ale ty máš velkou rodinu a dopadne to i na tvoje děti.“

Krátký policejní úvodník:

Z mého včerejšího článku mohlo vyplynout, že se dožaduji informací z probíhajícího a otevřeného vyšetřování případu střelce z Filozofické fakulty. Tak jsem to rozhodně nemyslel. Volám jen, aby se na to pak z ministerské či tajnoslužebné vůle jaksi „nezapomnělo,“ tak jak se na to „zapomnělo“ po Vrběticích. Chápu, že vyšetřovatelé to teď mají hodně těžké a tiskoví mluvčí občas něco zkomolí, že je to pak k vzteku i pláči, ale předpokládám, že jsou na tlak zvyklí a dovedou s ním pracovat.

Pamatujete na výbuch ve Vrběticích? To je už hodně dávno… Dlouho to byl případ nešťastné události. Výbuch ve velkém skladu munice, ze kterého byla spousta dalších menších výbuchů… pravděpodobně nedbalost při manipulaci nebo nevhodné uskladnění. Policie vyšetřovala i verzi, že šlo o zametení stop po nějakých temných kšeftech, ale nic se neprokázalo a takto by to i zůstalo, kdyby vrchní čučkař Koudelka nepřišel se senzačním odhalením, že za výbuch mohou ruští agenti Čuk a Gek.

Než se dostaneme k tomu, co nám premiér Fiala řekl ve svém projevu, všimli jste si těch ostře řezaných rysů tváře, které už nezakryl ani jeho elegantní prošedivělý plnovous ala George Cloony? Nevím, jestli si Fiala uvědomuje realitu své situace i situace celé České republiky, ale podle toho už téměř indiánského ksichtu bych řekl, že mu to dochází a vnitřně mu moc volno u srdce není. Premiérovi nosí na stůl největší lahůdky, ale neřekl bych, že mu v poslední době chutná.

Dále si pusťte jeho projev bez zvuku a spočítejte, kolikrát zatnul pěsti… Řeč těla nelže…

Seděl jsem teď s několika liberálnějšími přáteli u společného stolu a i když si nechceme naše přátelství kazit diskusemi o směřování našeho státu, nakonec jsme se dostatečně posilnili dobrým vínem a spadly z nás civilizační zábrany. Naše debata se z prospěchu dětí a problémů v práci postupně přesunula na politiku. Ne, nepohádali jsme se jak psi, naopak, celkem jsme si pár věcí vysvětlili a shodli jsme se, že nad hentím naším Západem se prostě smráká.